1911: Pád poslednej ríše

Tento film by měli lékaři pouštět pacientům před operací. Ani chloroform neuvede člověka do tak hluboké anestézie jako předkládaný pohled na revoluci roku 1911... Měl jsem trochu obavy jaké to bude. Za prvé většina asijských filmů trpí těžkým přehráváním a to často velmi afektované pitvoření se herců mi dost vadí. Za druhé nejsem příznivcem Jackie Chana. Uznávám, že umí dobře kopat, skákat a udělat provaz (což já osobně nedokážu)... ale herec je prachbídný. Chan jako režisér? To mne už teprve zaujalo. Běžný divák bude mít hned od úvodu zmatek v lokacích i postavách nezapamatovatelných a nevyslovitelných jmen. Tomu nikterak nenapomáhá chaotické řazení scén. Čím film netrpěl, byl rozpočet a je to na něm sakra znát. Exteriéry i interiéry byly skvostné, leckde si tvůrci vypomohli digitálním parníkem či dokonce válečnou lodí... Bitevní scény také celkem ušly a film je jich plný. Co bylo hrozné - byl všudypřítomný patos, doprovázený často sólem na housličky...Asiaté rádi některé scény zpomalují a pouští opakovaně což má být jako dojemné... Tady nás to zastihne také u smrtí ,,mučedníků revoluce''.. Chan hrál celkem normálně a kdo by se bál, že přijde o hmaty, chvaty, obraty.. bát se nemusí! Úplně k zahození film zcela nebyl, lecos co tam padlo jsem netušil (věřím že nic nebylo zkresleno nebo přizpůsobeno k pozitivnímu obrazu revoluce...). Zajímavý je opravdu fakt, že revoluce svrhla feudální systém fungující 2000 let... Bohužel jen na pár dekád, protože pak přišli noví feudálové - nebo ještě hůře - otrokáři - Japonci... Kdyby to Chan krapet zkrátil, mohl to být obdobný díl našemu seriálu - Českému století. * * (27.01.2015)

Ďalší film pre alternovanie dnešného televízneho programu (t.j. programu pre 1.október - v pozadí mi beží Založenie republiky). Aj ked je veľmi dobre možné, že do programových štruktúr bude tento "výročný" film zaradení v aktuálnejšom čase - vzniku Cínskej - ešte nie ľudovej - republiky. Samozrejme, niečo padlo za obeť mojej negramotnosti. Áno, bojové scény vysoko pôsobivé, dobre pôsobili aj niektoré oldschool nástrihy na detail pri vyhrotených dialógoch, no ich použitie bolo obmedzené a v konečnom dôsledku ostalo uzamknuté v "akčnej" partícii filmu. Politická izolácia Číny a úsilie Dr. Suna o získanie podpory v Európe, resp, o zvrátenie podpory cisárskemu dvoru sa niesla pod rúškom silného pátosu, nevynechajúc deti (psy a mačky akosi naaktivizovali). Istým spôsobom bola zaujímavá partícia cisárskeho dvora, a to najmä ako istá opozícia Bertollucciho Poslednému cisárovi (hoci so zhodným zatvorením dverí Zakázaného mesta). Priznávam, že z budovateľských sovietskych filmov echt razenia som nevidela vlastne nič, ale popisy sú aplikovateľné aj na Hai xin ge ming. Vrátane pózovania pre bankovkových portrétistov. // Je to trochu paradoxné, že filmy na počesť čínskosti a čínskeho národa a jeho historickej sily v konečnom dôsledku vyvolávajú (aspoň u mňa) opačný pocit - že sú akýsi Cpt. America Číny a sú potrebné práve v súčastnosti. Btw. to, že si Jackie vyhradil love line sám pre seba ako žena nepovažujem za f)ér. Áno, má pekný úsmev, ale bolo tam zopár mladíkov, ktorý by stáli za dlhší priestor, nielen ten jeden ohnivý dialóg a bahno (pre 72 martýrov revolúcie v , resp. povstania v Guanzhou). Najmä, ani len osobný príbeh Jackieho postavy, pravej ruky Dr. Suna - Huang Xin, nedostane toľko priestoru, aby dávala väčší zmysel, hoci práve on (generál s 8 prstami) nie je zanedbateľnou postavou a jeho pohľad mohol byť dosť zaujímavý. Ale to je len taký zbytočný povzdych. Celkovo Xin hai ge ming pôsobí ako film troch režijných prístupov a ak revolučná partícia mala zdôrazniť dôležitosť Dr. Suna pre Čínu, tak partičke bodyguardov sa to v inom filme podarilo lepšie. Nie je to celkom márny film, no akosi je z kategórie veni vidi obliviato. Asi podobne ako wuxia legendy a báje, či historické wushu/wuxia filmíky, tak aj filmy s tematikou moderných dejín jednoducho chytá únava podporená tiažou politického pátosu. A nedá mi, Taegugki je len jedno a aj to pomaly 10 rokov dozadu (okej 7, tuším). Teraz sú na ťahu romantické komédie a zachytila som nejaké dve upútavky. Blbé je, že ony nejako nezychytili mňa, ale risknem :") /Tianjin, 30.9.2011/ (01.10.2011)

U čínských historických filmů je vždy celkem těžké se orientovat v postavách a lokalitách. Neznáme Čínskou historii a v tom filmu to jde tak rychle, že se v tom prostě ztrácíte. Tento film je toho důkazem. Základní myšlenku pochopí každý, jde o to svrhnout císařovnu a založit republiku. Ale následně v těch oznamovacích pasážích filmů, kdy říkají jména, lokality atd. tak nevíte kdo vyhrál bitve, kde to bylo, protože prostě neznáte Čínu. A ty oznamovací pasáže se mi také moc nelíbilo, čekal jsem plynulý děj, ale oni do toho furt nacpali jenom oznámení, že v tomhle a tomhle roce byla tahle bitva a přeskočili to období a pak děj pokračoval dál. Uvítal bych spíše, kdyby to natočili všechno a né to takhle přeskakovat. A nepochopil jsem tu císařovnu, která furt jenom bulela. Jakmile se začalo něco řešit, tak ona se rozbrečela a bylo po debatě. I tak ale film nebyl úplně špatný. To základní jsem se dozvěděl, díky tomuto filmu vím, jak proběhlo ukončení dynastie a založení Čínské republiky. Jackie Chan i Winston Chao byli ve svých rolích velice dobří. A u Jackieho jsem se dočkal i jedné kung-fu scény. Takže celkové zhodnocení filmu je takové, že vás co zajímá čínská historie, tak určite zhlédněte. Ale film mohl být daleko lépe natočený pro orientaci nečínských diváků. (22.05.2016)

Z hlediska historického je to rozhodně zajímavý moment čínských dějin a je podán poměrně dobře, myslím z hlediska filmařského se na snímek dobře kouká, je to kvalitně výpravné a dobře stylizované. Jenže i přesto je film takový unylý a nemůžu si pomoct, na to, o jaké téma se jedná, to bylo pojato celkem bez náboje. (08.05.2017)

Do kolonky zaner by som dal hrany dokument. O postavy tam vobec nejde, pretoze cely cas sledujeme iba nekonecny sled historickych udalosti jak na hodine dejepisu. Film nezachrani ani bezchybna technicka stranka bojovych scen. Co z toho, ked nemate komu fandit? Vdaka tomu sa po chvili stavaju monotonne. Niekde tam bol aj Jackie Chan, ale bol rovnako nezaujimavy ako vsetky ostatne postavy. Vysledok je len o chlp lepsi ako neznesitelna agitka Founding of a Republic. (24.04.2012)