Žena, ktorá spieva

Požáry jsou mým třetím filmem od Denise Villeneuva a já konečně můžu říct, že jsem našel svého oblíbeného režiséra v žánru mysteriózních dramat. Zatímco v Prisoners mě Villeneuve uchvátil a v Enemy zdrogoval, Incendies přináší zase trochu jiné emoce. Takové matematické. Protože 1+1 nemůže být 1. Nebo snad ano? 9/10 (01.08.2014)

Kéž by tak Villeneuve trošku zatlačil na střihače, aby se tolik neválel. To by pak z toho byl film do žebříčku. Takhle je to dost roztahané a ze začátku bohužel nudné. Potom se ale rozjede hodně drsná spirála děje, která diváka vyplivne až úplně na konci se sevřenými útrobami a velmi mělkým dechem, který se vrací jenom pomalu. 90% (30.05.2017)

Jsem na sebe naštvaný, že jsem si v polovině filmu vymyslel pointu, kterou bych použil, kdybych ten příběh měl nějak dopsat já sám. Scenáristé filmu totiž napsali závěr úplně stejný, čímž jsem se připravil o šok, husí kůži a možná i nějaké ty slzičky. Každopádně vynikající silný film, ale měl mást ještě o trochu důmyslněji :-( (23.04.2011)

Klady: napínavý příběh, herecké výkony, výborná pointa, krutost a násilí bez explicitního zobrazení. A na zápory přijít nedokážu. Denis Villeneuve roztáhl křídla svého režijního umu téměř po celé planetě. Z domoviny si vzal schopnost nebát se zvláštního nápadu, z Francie umění vyprávět příběh, z Asie dát mu i dostatek drsnosti a po evropsku vytvořil atmosféru, která mě hodně bavila celou dobu. (11.02.2014)

Další variace na oidipovské téma, tentokráte na klasický sofoklovský příběh, nikoli na oidipovský komplex, na který bylo natočeno variací nesčetně více. Podobně jako u thébského krále se i příběh arabského Oidipa (oba byli poznamenáni na nohou, i když každý trochu jinak) odehrává ve válce, která umožňuje nebo podněcuje projev veškerých zvrhlostí, které se v míru se zvniterňují do psychických oblastí Ono a Nadjá. Denis Villeneuve rozšiřuje klasické postavy o sourozence, kteří byli počati při incestuálním styku Iokasté a Oidipa, a zároveň příběh modifikuje tak, aby lépe zapadl do jeho pacifistického záměru: zabíjení, mučení a znásilňování má jeden háček – vždy není jasné, kdo trápí koho. (01.06.2015)