Reklama

Reklama

„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně. Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (79)

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Jen těžko pochopím kulturu a náboženství, kde je běžné tlouct ženy. Německá kinematografie se nevyhýbá ošidným tématů z minulosti i ze současnosti. Své pevné místo tam mají menšiny ( Střepy v parku, Saša, Protože jsem hezčí). Někdy je člověk cizincem ve vlastní rodině a díky tomu se necítí dobře ani ve své vlasti, stává se vyhnancem. Umay se tak stává utečencem v zemi, která jí měla být domovem. Problém rozbití rodiny z důvodů násilí je nadčasový a nadnárodnostní, lidské tragedie z něj vyplývající jsou vždy osobní. Silný filmový prožitek. ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Hodně zajímavé je sledovat, jak významný je pojem rodina pro Muslimy. Tento pojem totiž zachází za onu krajnost a vytváří tak hrůzné a smutné příběhy, jako se mi tu snažil odvyprávět tento film. Celou dobu jsem Umay přál lepší život. Celou dobu jsem ale měl pocit, že je to horší a horší. Závěr mě pak absolutně setnul. To se nedá popsat, ale musí se to ty dvě hodiny prožít. Je vidět, že muslimská rodina je tak strašně iracionální a složitý proces, až jsem rád, že nejsem její součástí. ()

Reklama

Niktorius 

všetky recenzie používateľa

U sta Sarrazinů, mohlo to být i lepší. K první půlce nemám vážnějších výhrad. Filmařsky to Rakušanka Feo Aladag zvládla na jedničku a určitá schematičnost se tam odrážela vlastně jen ve výběru herců (trýzněnou Umay ztělesňuje Sibel Kekilli se svou hladkou tvářičkou a křehoučkým vzezřením; zatímco její raplovský a násilnický starší bratr musí být samozřejmě nepohledná hrouda svalů). Smutná věc, že v druhé půli tvůrci evidentně začali následovat heslo "trocha citového vydírání nikdy neuškodí" a nebohé hrdince přiklepli masochistické sklony neustále se pokoušet o kontakt s rodinou, která ji zavrhuje a týrá (po manželovi ovšem ani nevzdychla). A to se s konstruováním srdceryvných situací zašlo ještě dál. V ženské duši se sice moc neorientuju a v mentální výbavě německých Turků / Kurdů taky ne, ale nezdá se mi, že jacíkoli skuteční lidé mají potřebu vylévat si srdéčko pěkně po hollywoodsku na pódiu a před co možná nejširším publikem, jako to předvedla Umay na sestřině svatbě... A úplný závěr snad už ani nemohl být blbější. _____________ P.S: Nevím, kde se berou ty komentáře o "střetu kultur", když se takřka celý film pohybuje uvnitř turecké komunity a nějakou integraci, multikulturalizmus a Merkelovou absolutně neřeší. Sama hrdinka je líčena jako vcelku konzervativní osoba, takže se ani nestává archetypem "pozápadněné rebelky v zaostalé východní společnosti". Taktéž se musím podivovat nad tendencemi Evropanů hledat u všeho, co se děje v blízkovýchodních zemích a komunitách, nějakou zásadní spojitost s islámem. V našem prostředí jsou sice vraždy ze cti často spojované právě s imigranty z muslimských zemích, ale jedná se o jev, který je bohužel živý i mezi nemuslimskými národy Východu (Armény, Gruzíny, Asyřany, Indy všech vyznání atd.) a v islámu nenachází ospravedlnění. Ve filmu je ostatně náboženský aspekt věci explicitně smeten ze stolu výrokem "Bůh s tím nemá nic společného". ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Takmer dokonale ukázaná islamská pliaga, ktorá robí zo žien dobytok, nikoho netoleruje, svojím vyznaním popiera akékoľvek slobody zaručené v európskej civilizácii, no na počudovanie ich teplí slniečkári vítajú s otvoreným kakáčom, hoci ich hlavy raz padnú ako prvé. Tak už som sa vygrcal a teraz už len to, že film by si mala poyźrieť každá žena, ktorá čo i len uvažuje o vzťahu s moslimom. Dokonca sú niektoré tak hlúpe, že konvertujú na toto pedofilné náboženstvo a ochotne lietajú na koberci s ďalšími tromi podložkami, ktorých dôstojnosť a začína a končí päťminútovým stykom v spálni. Ale každá má slobodu voľby. Zatiaľ. ()

claudel 

všetky recenzie používateľa

Už dlouho mě žádný film tak strašně nerozplakal. Mistrně natočené, mistrně zahrané. Celé dvě hodiny jsem měl stísněný pocit a neblahé tušení, co všechno Umay ještě čeká a jak bude muset trpět kvůli tomu, že chtěla učinit svobodnou volbu. Sibel Kekilli je čím dál pěknější a herecky čím dál přesvědčivější. Do této role se mohla položit na sto procent, jelikož si také s rodinou prožila své a mohla tak své negativní zkušenosti do Umay plně promítnout. Doufám, že už v Německu nikdo nepřipomíná její pornografickou minulost, jež navíc byla údajně taky rebelii proti zatvrzelé rodině. Sibel je zkrátka paní herečka a vysloveně se těším na její další filmy. Ale chtělo by to možná i nějakou komedii. ()

Galéria (38)

Zaujímavosti (1)

  • Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)

Súvisiace novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (viac)

Reklama

Reklama