Reklama

Reklama

„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně. Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (79)

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Jen těžko pochopím kulturu a náboženství, kde je běžné tlouct ženy. Německá kinematografie se nevyhýbá ošidným tématů z minulosti i ze současnosti. Své pevné místo tam mají menšiny ( Střepy v parku, Saša, Protože jsem hezčí). Někdy je člověk cizincem ve vlastní rodině a díky tomu se necítí dobře ani ve své vlasti, stává se vyhnancem. Umay se tak stává utečencem v zemi, která jí měla být domovem. Problém rozbití rodiny z důvodů násilí je nadčasový a nadnárodnostní, lidské tragedie z něj vyplývající jsou vždy osobní. Silný filmový prožitek. ()

sochoking 

všetky recenzie používateľa

Toto je presne ten film, u ktorého sa vám začne otvárať nôž vo vrecku. Najstarší brat by šiel hned' prvý! Potom by šiel ten s tou kokotskou briadkou v tom ich gayovskom klube. No a nakoniec ten ostatok kebabistov na svatbe. A Sibel Kekilli je neuveriteľne krásna, charizmatická sexy herečka! Hned' si s ňou idem dať d'alší film... ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Film, ktorý prinúti troška nad témou popremýšľať. Je hroznou tragédiou, koľko ľudí je ešte aj dnes ovládaných nezmyselnými kultúrno-náboženskými tradíciami, a pritom vôbec nemám na mysli len moslimský svet. Ľudia, ktorí svojim myslením zostali ešte stále v stredoveku. Hrozne mi ale vadila celková uťahanosť a tichosť snímku. Chápem, že sa tu režisér snažil o čo najautentickejšie vyznenie námetu, no podľa môjho názoru mu to moc nevyšlo. Možno aj preto, že silné scény tu až príliš často striedali scény slabšie, z ktorých mnohé boli v podstate zbytočné. Ale Sibel Kekilli zahrala výborne. Slabší nadpriemer. 70/100 ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Celým filmom preniká akási pýcha na to, čo sme my v porovnaní s islamskými Turkami a ich tradíciami. Keď príde reč na anglický tradicionalizmus, naraz je všetko v poriadku. A len by niekto skúsil kritizovať naše nábožensko-kultúrne tradície. Zle by pochodil. Nemyslím si, že úcta k tradíciám a odlišné postavenie žien v spoločnosti je vyhradené iba vyznávačom islamu. Rozdiel je iba v tom, že ak sa niečo nepozdáva na manželke u nás, navštívi krčmu, nechá si potvrdiť správnosť svojich pocitov, príde domov zmláti ženu a rovnováha je nastolená. Moslim nenavštívi krčmu a ženu rovno zabije. Toľko k námetu. Spracovanie bolo pomerne vierohodné, ale film sa neuveriteľne pomaly vliekol a v niektorých momentoch si režisérka pomohla lacnými scénami. ()

Niktorius 

všetky recenzie používateľa

U sta Sarrazinů, mohlo to být i lepší. K první půlce nemám vážnějších výhrad. Filmařsky to Rakušanka Feo Aladag zvládla na jedničku a určitá schematičnost se tam odrážela vlastně jen ve výběru herců (trýzněnou Umay ztělesňuje Sibel Kekilli se svou hladkou tvářičkou a křehoučkým vzezřením; zatímco její raplovský a násilnický starší bratr musí být samozřejmě nepohledná hrouda svalů). Smutná věc, že v druhé půli tvůrci evidentně začali následovat heslo "trocha citového vydírání nikdy neuškodí" a nebohé hrdince přiklepli masochistické sklony neustále se pokoušet o kontakt s rodinou, která ji zavrhuje a týrá (po manželovi ovšem ani nevzdychla). A to se s konstruováním srdceryvných situací zašlo ještě dál. V ženské duši se sice moc neorientuju a v mentální výbavě německých Turků / Kurdů taky ne, ale nezdá se mi, že jacíkoli skuteční lidé mají potřebu vylévat si srdéčko pěkně po hollywoodsku na pódiu a před co možná nejširším publikem, jako to předvedla Umay na sestřině svatbě... A úplný závěr snad už ani nemohl být blbější. _____________ P.S: Nevím, kde se berou ty komentáře o "střetu kultur", když se takřka celý film pohybuje uvnitř turecké komunity a nějakou integraci, multikulturalizmus a Merkelovou absolutně neřeší. Sama hrdinka je líčena jako vcelku konzervativní osoba, takže se ani nestává archetypem "pozápadněné rebelky v zaostalé východní společnosti". Taktéž se musím podivovat nad tendencemi Evropanů hledat u všeho, co se děje v blízkovýchodních zemích a komunitách, nějakou zásadní spojitost s islámem. V našem prostředí jsou sice vraždy ze cti často spojované právě s imigranty z muslimských zemích, ale jedná se o jev, který je bohužel živý i mezi nemuslimskými národy Východu (Armény, Gruzíny, Asyřany, Indy všech vyznání atd.) a v islámu nenachází ospravedlnění. Ve filmu je ostatně náboženský aspekt věci explicitně smeten ze stolu výrokem "Bůh s tím nemá nic společného". ()

Galéria (38)

Zaujímavosti (1)

  • Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)

Súvisiace novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (viac)

Reklama

Reklama