Kód Enigmy

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tenhle flák má tolik kvality, že ji býval mohl celé ty dvě hodinky rozhazovat po Lucerně a ještě by mu zbylo ke snídani. O Mortenu Tyldumovi jsem toho do předvčerejška věděl ještě méně než o čínském pravopisu, jako on mně bych si přál umět se představovat každé nové dívce. Vyprávět vám o hereckých výkonech je ještě zbytečnější než házet kostky cukru do kakaa, tady si musel přijít na své každý, kdo aspoň občas mrknul na plátno. Co bych ale já osobně chtěl vyzdvihnout nad ostatní, je humor. Namontovat vtip do rekonstrukce boje s nacistickým hnojem, udělat z té doby místy až idylku, ale přesto zachovat děsivou přítomnost zla, to chce podle mě talent, jaký by nenašel ani Rytmus s Dejdarem. (29.01.2015)

Podobně bohužel skončilo mnoho géniů své doby. Nebýt jeho 2. světová válka by byla prokazatelně o několik let delší. Turingův život je fascinující ve všech jeho pasážích a zasloužil by si vlastní vysokorozpočtový seriál, aby co nejvíce tupých buranů pochopilo, jak se mají chovat, když je v jejich blízkosti génius. I když se o jeho osobním životě mnoho neví, zajímaly by mě detaily společného soužití s Joan a také poslední dny před sebevraždou, která je zde odbytá pomocí titulků. Benedict jasně oscarový, konkurence je však obrovská. Keira zase překvapivě roztomilá. (16.01.2015)

Líbilo se mi to víc než Teorie všeho, nic to ale nemění na tom, že mi tyhle uhlazené melodramatické strojově naprogramované (hehe) "biografie" začínají opravdu lézt krkem. To rámcové vyprávění navnadí člověka příslibem analogie k Turingovu testu, ale protože to řeknou za a) moc pozdě a za b) jenom proto, že to je jediné slovní spojení, které v souvislosti s Turingem obecná populace zná, ale scénář už s tím nijak dál (natož chytře, jak bych očekávala) nepracuje. Turingův úvodní proslov na téma "musíte dávat pečlivý pozor, jinak vám to unikne" tudíž nedává smysl a Dagmar je zklamaná. Nakonec si tedy z filmu odnáším "jen" potvrzení, že Charles Dance pořád válí, a přání, aby byl v tolika filmech, v kolika to jen půjde, dokud jsme požehnání jeho existencí na tomto světě. (11.08.2019)

Benedict Cumberbatch rozhodně je Pan herec. V každém dalším snímku dokáže překvapit, jak diametrálně odlišnou roli dokáže zahrát. Rozhodně mě jeho styl herectví dosud neomrzel a podobné role mu jen přeji. Imitation Game sice stojí hodně na něm, ovšem ne pouze na něm, což z něj díky nesporným řemeslným kvalitám dělá výborný film. Celé obsazení velice potěšilo (Knightley se mi po dlouhé době opět velice líbila, Mark Strong je zas zkrátka anglický elegán už z principu), zvláště pak Charles Dance, který si zahrál až nezvykle komickou roli. Vlastně mě hodně překvapilo, o jaký film se to vlastně jedná. Život Alana Turinga samozřejmě pojímá životopisně, ovšem velice mě potěšilo, že se tvůrci nebáli přidat ždibec humoru a nadsázky, což celému projektu (u mě překvapivě) velice prospělo. Přiznám se, že jsem vůbec netušil, do čeho jdu a o to víc mě výsledek příjemně překvapil, jelikož si film až do samotného závěru držel tempo, hlavně ze začátku pobavil a když bylo třeba přitlačit na vážnější strunu, i to se podařilo vhodně prodat, aniž by to působilo...nepatřičně...87%...[27.1.2015_ČSFD projekce_Lucerna] (27.01.2015)

Vidět to třeba takový Max Newman nebo Thomas Flowers, skuteční konstruktéři strojových dekodérů německých šifer (Turing byl jen algoritmický teoretik a pouhé kolečko v soukolí), určitě by se hned vzájemně začali píchat do PRdelí, aby jim jejich zásluhy nebyly šedesát let po válce upírány v homokalkulativních dramatech, tvářících se jako historicky akurátní, a zcela připisovány někomu jinému jenom proto, že byl buzerant. Já vím, já vím, bukanýři jsou dnes strašně kůl a úplně normální, vůbec to není úchylka, nýbrž stejně jako například pedofilie naprostá přirozenost, a pevně věřím, že už nejsme daleko od historického milníku, kdy Vatikán přizná, že prvními lidmi na světě byli Adam a Evžen. Evidentně se začíná měnit také píár válečného dějepisu, patrně proto, že vedoucí pozice ve filmových studiích přebírají po normálních židech teplí židé, a namísto všelijakých Šindlerů a Wintonů se teď budou z klobouku tahat hrdinní řiťopichové. Již se velice těším třeba na Faggitův seznam, tklivý příběh neohroženého majitele továrny na lubrikační gely, co během okupace zachránil před transportem dva vagóny gogotanečníků a odvezl je do Mumulandu. Jinak je to samozřejmě kus poctivě kýčovité homofilmařiny, hrající krásnými teplými barvami, u které se skvěle mandluje boa a depiluje anus, a excelentní Benedikt Okurkáč konečně dostal na velké plátno svůj podivně zdeformovaný obličej a seksy hlas, jímž by mohl z fleku otevírat škeble, aniž by na sobě musel mít šupiny a plival oheň. Normálně bych asi udělil tři do růžova vyhřáté hvězďyčččky, ale to by nesměli do hlavní ženské role procpat ten odpudivý krysí xicht, ze kterého mi jen při pouhém pohledu naskakuje genitální opar. (11.01.2015)