Réžia:
Morten TyldumScenár:
Graham MooreKamera:
Óscar FauraHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Benedict Cumberbatch, Keira Knightley, Matthew Goode, Rory Kinnear, Allen Leech, Matthew Beard, Charles Dance, Mark Strong, James Northcote (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
V zime roku 1952 britská polícia dostala hlásenie o vlámaní do domu profesora matematiky a kryptoanalytika Alana Turinga (Benedict Cumberbatch). Namiesto vlamača však v putách odviedli samotného Turinga, ktorého obvinili zo sexuálnych priestupkov a čakal ho zničujúce súdny proces. Takmer nikto zo zúčastnených nevedel, že ide o vojnového hrdinu, ktorý sa spolu so svojím tímom podieľal na prelomení kódu legendárneho nemeckého šifrovacieho stroja Enigma a vďaka svojmu úžasnému talentu pomohol skrátiť 2. svetovú vojnu a zachrániť tak tisíce ľudských životov. (TV JOJ)
(viac)Videá (11)
Recenzie (1 219)
Jak to řekl Churchill? Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho takové hrstce a myslím tím hrstku menší, než je počet příslušníků RAF? Interesantní téma, které devalvuje akademikům příliš se podbízející zpracování. The Imitation Game si zasloužilo méně ryze mainstreamové dramatizace (viz. heuréka scéna prolomení kódu) a více věcné neokázalosti ala produkce BBC, nicméně chápu, že ta ztráta divácké univerzálnosti by se Tyldumovi špatně vysvětlovala.. Trochu mě překvapilo, že Cumberbatch, vyžívající se v rolích asociálních, někdy i šupinatých hlavounů, kteří kolem sebe dští oheň a arogantní síru, tak úplně na place nedominoval a trio Goode, Dance a Strong, představující herecky ne tak vděčné „normální lidi“, se nenechalo ani na moment zastínit.. ()
Nejsem z největších fandů Benedicta Cumberbatcha, ale tuhle roli zvládl dokonale. Film je zajímavý už námětem a odvahou pustit se znovu do již natočeného příběhu. Docela vynalézavé jsou návraty do minulosti s prostřihy do budoucnosti. Celková atmosféra jakési komorní, ale nesmírně významné části světové války vytváří pocit originálnosti. ()
Skoro by se slušelo říct že se jeden z řady nudných, za účelem Oscarů, natočených filmů. Při takhle vysokém hodnocení, jsem jisté vysoké očekávání samozřejmě měl, ale že dostanu takhle sterilní podívanou jsem nečekal. Neberu filmu že pracuje s historií a divák se tedy má šanci leccos dozvědět. Herecké výkony můžu objektivně označit za spíše průměrné. Weinsteini po loňském Špinavém triku opět prokázali že nudné filmy umí vyrábět na jedničku. 60% ()
Veliké překvapení. Pro mě. U Honu na lišku jsem předpokládal, že mě do sebe nevtáhne, a to se také stalo. U Teorie všeho (asi nejbližší možný příbuzný Kódu Enigmy) jsem rovněž předpokládal, že mě do sebe nevtáhne, a to se také stalo. Stejně tak i u Kódu Enigmy jsem předpokládal, že mě do sebe nevtáhne, ale šeredně jsem se spletl. V každé jednotlivé kategorii bych mohl hledat superlativy - má oblíbená Keira Knightley, Mark Strong, dynamická režie a scénář s přesně dávkovanými porcemi napětí, hudební doprovod, po kterém se Alexandre Desplat konečně dostal mezi mé nejoblíbenější skladatele (že mu to ale trvalo) a v neposlední řadě Benedict Cumberbatch, kterému jsem roli poprvé v jeho už tak uctyhodné filmografii sežral i s navijákem, bravo Benedicte. Kód Enigmy se u mě tím pádem dostal na průběžné první místo letošních Oscarových kandidátů (zdaleka jsem ještě neviděl všechny), hned před Grandhotel Budapešť (opět Desplat, náhoda?). ()
Nadprůměrný životopisný film o jednom výjimečném životním osudu. Osobně jsem tedy překvapen, že ho režíroval právě Morten Tyldum, po tak rozdílném filmu jako byli Lovci hlav, v tom dobrém slova smyslu surovém, syrovém a naprosto černý humorem ozvláštněném snímku, tak ryze skandinávském, když nyní se v Kódu Enigmy občas nešťastně zapletl s klišovitými scénami hollywoodského ražení a místy trochu moc schematickou linií vyprávění, přesto jeho snímek ale ozřejmuje to, co má - krapet pozapomenuté osudy výjimečného génia, kterého zadupala a o život připravila prudérnost doby a kontext faktu, že všechny tyhle úděsné staletí trvající nonsensy neemancipace smetla až vlna levicového tání 60. let 20. století, tedy tlak ,,květinových dětí" v Americe a studentské bouře ve velkoměstech západní Evropy, což je tedy jen slabé půlstoletí zpět. Neuvěřitelné, že do roku 1967 byla v Británii homosexualita trestným činem (třeba v takovém Rakousku až do roku 1971 a v Norsku 1972, mnoho států ještě mnohem později), ve Švýcarsku ženy neměly do roku 1971 volební právo (v Lichtenštejnsku dokonce až do roku 1984!), v USA až do roku 1964 fungoval apartheid etc. etc. Co všechno ještě mohl Alan Turing vymyslet, kdyby ho prudérní společnost nedohnala k sebevraždě?! O kolik se mohla urychlit počítačová revoluce?! A kolika dalším géniům prudérnost společnosti a extrémní křesťanská konzervativnost neumožnila rozvinout jejich osobnost a talent? A to samozřejmě píši s plným vědomím faktu, že film trochu manipuluje s historickými fakty a historickou věrností, ostatně jako každý film... ()
Galéria (59)
Zaujímavosti (140)
- Alan Turing (vo filme Benedict Cumberbatch) napísal Joan (Keira Knightley) po vojne, že bol odhalený, ale ona ho, na rozdiel od toho, ako sa to deje vo filme, nenavštívila. (Pat.Ko)
- Keď Alan (Alex Lawther) v roku 1928 sedí vo škole s priateľom Christopherom (Jack Bannon), má na kolenách brožovanú knihu s modernými krížovkami. V roku 1928 neboli brožované knihy ani moderné krížovky bežné. (Pat.Ko)
- Vo filme je zobrazené, že Turing (Benedict Cumberbatch) sám vynašiel a fyzicky postavil stroj na prelomenie kódov, čo však nie je pravda. "Bombe" boli vytvorené na základe matematických myšlienok Alana Turinga, ale fyzicky ich implementovali odborní elektronickí a mechanickí inžinieri. Hoci bola bombe pomenovaná podľa poľského zariadenia na prelomenie Enigmy nazvaného "bomba", ta nemala vplyv na to, ako bola britská navrhnutá. (Pat.Ko)
Reklama