Prci, prci, prcičky: Stretávka

Přijde mi, že je těch dílů už trochu moc. Všechny se snaží býti podobně vtipné a všechno se jednou oposlouchá a okouká, stejně jako naši hlavní hrdinové, kteří na hraně sentimentality vzpomínají, jak to bylo za jejich mladých let. Dramaturgicky to není špatné, spoustu scén je vyladěných (praxe tvůrců a hlavně herců v daném žánru), bohužel se to nevyhne klasickým berličkám pokračování (vzplanutí po letech atd.). Takže jako krátká odbočka proč ne, jako plnohodnotné pokračování je to vyčpělé a není kde brát nápady. Nazval bych to "vydudané" téma. (27.02.2013)

Je jasné, že by člověk neměl od něčeho s takovým českým distribučním názvem očekávat cokoliv intelektuálně stimulujícího. Veškerý pokus o satiru korporátní Ameriky, případně poukázání na mediokracii doby, které vládnou sociální sítě, internetové stránky se sdíleným videem a "reality" pořady, je totiž stejně nedomrlý jako všechny postavy. Naivně jsem ale doufal, že sraz po letech, vyplněných nekvalitními D2D spin-offy, bude mít smysl. Ukázalo se ale, že není o čem vyprávět a postavy se nijak nevyvinuly. Typ narace s několika protagonisty, jejichž cíle jsou neustále stejné napříč všemi díly série (= zasunout), zde naráží na potřebu sezvat kompletní původní osazenstvo, z nichž ne všechny postavy mají skutečný potenciál pro to, aby jim byla věnována vlastní dějová linie. Vyvolávání vzpomínek na to, jaké to bylo před lety a jak se věci (ne)změnily, je pro tenhle poslední (doufám!) díl hlavním sjednocujícím principem. Styl evokuje konkrétní postupy z předchozích částí trilogie, především ale prvního dílu. Stejně jako v jedničce se začíná logem studia, ke kterému zní nediegetická hudba, jež poté přejde do diegetické, jak kamera z nadhledu jede po svršcích a spodcích oblečení, aby v celku ukázala Jima na posteli, případně se v závěrečném záběru odjíždí do nadjezdu. Staré doby evokuje i užitá hudba, která má čistě aluzivní povahu, protože v pravý moment zazní skladba, která byla s některými postavami spojena v prvním díle. Lpění na minulosti je tak největší slabinou snímku, protože to, co bylo před lety vtipné z toho důvodu, že jsme se mohli smát pubertálním postavám, je zde pouze trapné, když se do velmi podobných situací dostávají už (skoro?)třicátníci. Na místo zhodnocení minulosti a posunutí se dál, jako to dokázali se "svými" postavami John Sayles či Kevin Smith ve svých návratech po x-letech, se oslavuje neschopnost dospět a "zůstat čurákem" (nejsofistikovanější metafora přátelství, jakou čtyřka amerického koláče nabízí). Sorry parto, jsem správná generace, na kterou se cílí, ale mentálně jsem neustrnul v pubertě, a tak mě vaše eskapády míjí. (11.04.2012)

Keďže film na mňa zapôsobil a to nie som fanúšik série, dá sa predpokladať, že fanúšikovia ním budú nadšení. Mnohé (všetky?) scény sú robené vyložene pre nich. Divák, ktorý nie je fanúšik série a niektoré diely rovno ani nevidel, asi nepochopí, prečo fanúšikovia na konci tlieskajú, keď sa k Johnovi Cho na štadióne pridá istá postava. Isteže - mnohé tváre sa mihnú vyložene na efekt. Poviem ale úprimne, že som za tieto krásne samoúčelnosti vďačný a že ak by v snímke nemali cameo Naďa, poradkyňa Jessica alebo flauta z letného tábora, nasral by som sa. Vôbec by som sa nečudoval, ak by táto séria raz skončila (atmosférou) ako Rocky Balboa (zostarnuté postavy spomínajú na staré dobré časy uprostred zlej a nehostinnej súčasnosti) alebo dokonca ako Creed (staré postavy vychovávajú novú generáciu). (07.02.2017)

Konečně film, který navrátil PPP sérii zpět její dobrou reputaci, pošpiněnou řadou video pokračováními. Je pěkné vidět opět starou partu z prvního dílu a navíc i Jimova tátu, který tu má trochu víc prostoru. No, váhal jsem, zda na to jít do kina, ale vyplatilo se. Moc jsem se nasmál, a ačkoli nejde o úplně výbornou komedii (nechápu, že se zde ještě drží nad osmdesáti procenty), je to pořád moc dobrá oddychová zábava nejen pro fanoušky American Pie. PS. Sean William Scott si to prostě dává! (24.04.2012)

// Stará parta se po letech vrací nejen na školní sraz ale i na plátna kin a do našich domovů a já díky nim mohl zavpomínat na ty časy, kdy jsem s kamarády tyhle filmy sledoval poprvé. A byla to teď stejná, né-li větší sranda jako dřív. Zkrátka jsou to ty staré dobré prcičky a i přes občas trapnější humor se to veze v rozumných (v rámci série) kolejích až do úspěšného konce, kde to na tu poslední čtvrtou hvězdu tahá Stiffler s jistou "mámou" :) parádní come back. (24.07.2012)