Black Mass: Špinavá dohoda

Veľmi slušná gangsterka s vynikajúcim Deppom, ktorý ak dostane nomináciu na Oscara, tak naozaj zaslúžene. Skutočný príbeh mafiána je natočený s príznačnou a očakávanou surovosťou i nádychom napätia, predovšetkým pri Deppových výstupoch s kumpánmi, kde im jasne dáva najavo svoju autoritu. Strach z neho priam vtedy srší. A hlavne, konečne je tu Depp, starý dobrý herec, kde už nemusíme dokola pozerať na Sparrowské vystúpenie. Jeho výkon, gestikulácia i mimika po dlhom čase nepripomína tohto slávneho piráta. (24.12.2015)

Úplne obstojná retro gangsterka, neviem, čo sa sťažujete. Typovo by zrejme do hlavnej role bostonského bossa pasoval Jack Nicholson vo svojej zriedkavej vážnejšej, no nemenej úchylnej, polohe. Čo ale robiť, keď ten už má skoro 80? Niekto s citom pre požadovaný efekt zrazu musel navrhnúť, nech sa nestarnúci Donnie Brasco nechá zmaskovať na starnúceho Jamesa Bulgera a základ úspechu bol na svete. Inak to má všetko, čo film o organizovanom zločine má mať. Dejová kostra sa rozvíja okolo istého počtu postáv, neskôr sa upriami na menšiu skupinu z nich a keď si tí začnú nažívať v určitom pokoji krviprelievania, skomplikujú im to postavy nové, ktoré sa vyskytujú na rozrastajúcom sa teritóriu, prípadne prevezmú žezlo niektorého z aparátov moci, pretože proste panta rhei. Jediné, čo ma tu nejak výraznejšie prekvapilo, je fakt, že brat známeho mafiána mohol byť senátorom. A keďže bol jeho mladším bratom, asi sa nedostal k moci skôr. So skutočným príbehom sa ale nebudem prieť. (07.02.2016)

Deppův bostonský upír zosobňuje v příběhu s nápadnými náboženskými podtóny neodolatelně svůdné zlo, které si vás díky svému charismatu získá na svou stranu snáze než nudné dobro. Stejně jako ambiciózního, ale prozatím neúspěšného Connolyho. Nedá se ale říct, že by agent FBI představoval protagonistu příběhu, jehož očima bychom dění sledovali a s kterým bychom se měli sžít. Kamera si od něj drží stejný odstup jako od ostatních postav, do jejichž vnitřního světa také nemáme přístup (například v podobě flashbacků nebo vnitřních monologů) a vnímáme je pouze zpovzdálí, spíše jako pozoruhodné objekty k pozorování než jako aktéry vyprávění. Výjimku, kdy vidíme tváře herců zblízka, představují scény násilí. Zděšené výrazy těch, kdo jsou svědky Burgerova sadismu, svědčí o jejich vědomí, že se sami mohou lehko stát příští obětí. Do tváří vidíme také obětem, které jsou společně s manželkami, vystavovanými psychickému nebo fyzickému násilí, jedinými postavami, s nimiž můžeme soucítit. Příznačně jde o postavy nejbezmocnější, které nemohou nic ovlivnit, a nezbývá jim, než se na příchod zla připravit třeba četbou Vymítače ďábla (jako Connolyho žena). Odměřený vizuální styl filmu, založený na velmi pomalých jízdách kamery, statických širokoúhlých záběrech a slabém nasvícení, odpovídá snaze o odměřenou procedurální rekonstrukci toho, proč bylo výsledkem spojenectví mezi FBI a Bulgerem tolik mrtvých, a přispívá k plíživě pomalému tempu vyprávění. V přístupu k faktům dokumentaristicky věcný, maximálně popisný film, který si od postav drží zdrženlivý odstup, namísto uceleného vyprávění nabízí fragmenty, jež si musíme sami pospojovat, a svět organizovaného zločinu rámuje bez snahy o podmanivou podívanou. Nenabízí očekávané žánrové potěšení a vyžaduje více spoluúčasti než byste od filmu s Johnnym Deppem očekávali, ale tím spíše s vámi zůstane déle než snímky, které jdou divákům vstříc a nekladou na ně velké nároky. 75% (18.11.2015)

Příjemná, řemeslně skoro bezchybná retro gangsterka. S příběhem podle skutečné události, který je věrohodný, ne nějak přehnaný, ale hlavně s Johnym v hlavní roli, který už nehraje žádné "potrhlé" osoby, ale Jamese Bulgera. Chlapíka, který hlavně v 80 letech ukazoval na jihu Bostonu, svou krutou a nelítostnou tvář. Se spoustou špinavých peněz, korupce, práskačů a vlastně se vším, co k takovému příběhu patří. Když tak nad tím vlastně přemýšlím, je to rozhodně jeden z nejlepších filmů na dané téma, co jsem za poslední roky viděl. Lepší čtyřka. (22.10.2015)

Paradox. Zatímco Cooperovo vyfabulované Out of the Furnace mělo srdce a disponovalo živými postavami, tady v tom krysím panoptiku podle skutečné události, plném informátorů, kriminálníků a prospěchářských agentů, se nenajde nikdo, kdo by člověka alespoň trochu zajímal. Snaží se nás sice do toho pocitu vtlačit, ale když v boji se scénářem bez invence podlehne autor, co se pak čeká od diváka? V paměti mi zůstane jen to, že Depp měl na sobě víc make-upu, než Mariah Carey a svou vizáží budil dojem, že kdyby práskači z jižního Bostonu nosili kolem krku česnekový věnec, měli by od něj pokoj.. (09.11.2015)