Kuragehime

Já chci nášup! :-) Barák plnej podivínek navštíví Kuranosuke, kterej má také svou úchylku. Nikdo v tomhle anime nebyl normální a to způsobilo možná i to, že jsem je všechny časem vnímala jako naprosto normální. Bavilo mě to s nimi a chtěla bych vědět, co bude dál. Tohle anime je jediné z podzimní sezóny 2010, kdy jsem pokaždé poslouchala jak opening tak i ending. Oba dva počiny naprosto geniální a padnoucí - jak vizuálně, tak i hudebně. To podivínství postav bylo tak pěkné a všední, že jsem se pokaždé těšila na další díl. Lepší 4*. Ne nadarmo říkám, že džosei je můj nejoblíbenější žánr ^^ (01.01.2011)

Ak sa nejedná o záplavu bišíkov (a hlavne lásku medzi nimi), rád si pozriem aj anime s takouto až telenovelovou zápletkou určené skôr pre ženy - no a toto je určite jedno z tých lepších... Po grafickej stránke síce nič, čo by som vyhľadával, ale dá sa ľahko zvyknúť... Partička žien, naozaj prípad od prípadu, je skutočne originálnym oživením... Hlavnými postavami sú zakríknutá milovníčka medúz a chlapec, ktorý sa rád oblieka do ženského oblečenia - a hoci transvestizmus vôbec nemusím, tu mi to prišlo akosi úplne prirodzené... Ku koncu sa moje prvotné nadšenie už pozvoľna vytrácalo, ale koniec ušiel... silné 3* (23.05.2012)

Ze začátku velmi pěkné, ale poslední (prozatím) episoda srazila hodnocení na -velmi- silné 3 hvězdy. Je pravda, že po tuto episodu bych nechal 4 hvězdy a byly by zde zaslouženě, avšak nic netrvá věčně a dle mého názoru prostě něumí udržet počáteční krok a faktor překvapení a zvratů. EDIT: Dokoukáno. Ke konci docela nuda a stojím si za 3 hvězdičkami. Taková normálka. Nic zajímavého, dobré na odreagování, nemám co vytknout, nemám co vyzdvihnout. 55% (29.11.2010)

Je to snad po spoustě let poprvé, co se anime od Takahira Ómoriho vkradly nepříjemné "ozdoby" povětšinou průměrných anime v takovém množství: uřvanost, levný humor a dokonce deformace. Je otázkou, zda je to hodno žánru, vždyť Kuragehime se tváří jako moderní romance (ano, popelkovská, jak píše mandelbrot - i ztraceného střevíčku se dočkáme), jež dbá na vnitřní život svých hrdinů a hodlá jej představit ve vší komplexnosti. Hovořím samozřejmě pouze o povaze 3, možná 4 význačnějších postav - ty ostatní jsou spíše jednou hypertrofovanou úchylkou (osazenstvo Amamizukanu, řidič, strýc), nebo šediví myšáci (kolega záporačky, otec pan veliký politik). Ti šediví příliš nevadí, ti první často otravují tím, jak se neustále, téměř vždy marně snaží člověka rozesmát. Nicméně, všechny ty vedleší postavy jsou přítomny jen okrajově a tak lze jejich načrtnutost omluvit. Ale co ty hlavní? Začnu s bratrem, zastydlým panicem. Inu, člověk své první sexuální zkušenosti může získat i v tomto, pro danou věc pozdním věku. Sám pár takových lidí znám a rozhodně jsou vším jiným, než ranně pubertálně se zajíkajícím hošíkem. Myšlenka, že člověk jen proto, že, s prominutím, nepíchá, zamrzne ve vztahu k ženám někde na prahu 13 let, je trapná. Kuragehime ji snad ani nepředkládá k uvěření, ono ji jenom dává k dispozici pro vyvolání pocitu mazlení se štěňátkem. V takových chvílích bych zvracel. A tahle karikatura lidství se svého problému začne zbavovat dík lásce, jež se zakládá a startuje na fyzické kráse Tsukimi a ničím jiným nemůže žít, protože nic jiného (až na drobnůstky) o ní není známo. Něžně dojímavé nebo tupě stereotypní a povrchní? A Tsukimi? Holčina zavřená s mrtvou máti do svého světa, bohatého leda tak na medúzy. Spekulovat o tom, co ji táhne k tomu chlapíkovi (prostě pocit, že on ji neublíží, páč je nevinný jak ona sama nebo nějaký jiný rádobyromantický lživý blábol) nehodlám, nepřišel bych na nic mě uspokojujícího, stejně jako nemohu pochopit, co ji vlastně spojuje s osazenstvem Amamizukanu (společné večeře a barák, nic jiného nevidím). Konečně nezaostává ani transvestita, jehož stihl Oidipovský komplex a celý jeho život určuje jeden pohled do maminčiny skříně. Záporačku patřičně zhodnotil mandelbrot a mě nezbývá než říci: "Slabé ***." Občas Kuragehime umí být citlivá, ale v základu do absurdních (a přesto nudných) výšin tlačí "anime uchopení" romantického žánru: osudové souznění, nevinnost protagonistů či traumata z minulosti. Viděny díly 1-10. Edit: Přinutili mě mrknout na díl poslední. Hodnocení zůstává. (24.01.2011)

Seriál je sice od začátku stylizován do novodobé Popelky a všechny postavy jsou vlastně trochu bláznivé, ale vzhledem k primárnímu zaměření na dívky vnímám jako problematické, že vlastně neobsahuje žádné pořádné ženské postavy. Na jedné straně máme neschopné otaku pošuky a na druhé amorální kariéristku (stojí za povšimnutí, že jediná zaměstnaná žena je spíše záporná postava a zaměstnanost žen je navíc přímo zmíněna v souvislosti s klesající porodností) a jediná normální žena je ve skutečnosti muž. Navíc, co se osazenstva Amamizukanu týče, tak s výjimkou Cukimi jsou to jen pitvořící se figurky a jejich popis by se dal omezit jen na fyzické vzezření a jejich posedlost. Poslední díly sice dávají tušit mírný posun v některých těchhle věcech, ale jestli k němu opravdu dojde se ze seriálu nedozvíme. Je to všechno škoda, protože v těch citlivějších momentech je Kuragehime celkem povedený seriál. (09.01.2011)