Šťastní to lidé: rok v tajze

"Je posledního prosince. Neobvyklé teplo, jen 33 stupňů pod nulou." Syrová výpověď o životě uprostřed Sibiře, kde je absolutní svoboda člověka vykoupena jeho tvrdou prací v extrémních podmínkách. O lidech, kteří zde žijí, se dá ale říct, že jsou naprosto svobodní, protože si tento způsob života zvolili sami a vyhovuje jim. A proto o nich lze skutečně prohlásit: Šťastní to lidé. Ke zhlédnutí zde. (14.12.2013)

Werner Herzog natočil úžasný dokument o zapomenuté krajině. To je vlastně věc, co mu jde nejlépe a tudíž první věta není úplně překvapením. Překvapení je ale pokaždé prostředí, které si zvolí. Tentokrát sibiřská tajga, kde týdny nepotkáte živoucího člověka. Jenom soby, losy, medvědy, vlky a sem tam nějaký lovce, které si tam tenkrát narval komunistický režim a oni tam prakticky žijí a fungují dodnes. Neuvěřitelný způsob života, který si dnešní konzumní člověk nedokáže ani představit. Kdo by si také dovedl představit půl rok žít uprostřed přírody sám se svým psem a lovit tam veverky. I proto má tady ten komentář tak vysoká hodnocení. Já ale do plna nepůjdu, protože se s některými názory toho lovce prostě neshodnu. Chápu, že si ten svůj život musí nějak obhájit, ale ať mi netvrdí, že ty jeho pasti, co tam straží na zvěř, jsou zcela humánní, když tam pak ty zvířata zaklíněná půl dne mrznou. I přesto ale zajímavý dokument plný těžkého pochopení z takového života a překrásné přírody, která ještě, jako jedna z mála, není tolik porušena jednáním každého z nás. (05.02.2014)

Opět dokumentární neděle, ale musím přiznat, že už jsem viděl opravdu hodně mnohem zajímavějších dokumentů. Tenhle z tajgy mě nějak extrémně nebavil. Nejvíc mě zaujala výroba lyží a kanoe, to mi vyrazilo dech, jinak mě lovení moc neoslovilo. Jako v každém dokumentu je tady pěkná příroda, ale to už mi tak nějak nestačí. (13.04.2014)

Bylo to pěkné, nicméně jsem si položil (pro mě) záludnou otázku: Co přinesl Vasjukov a Herzog sibiřským traperům, a co oni přinesli jim? Je to samozřejmě řečnická otázka, nejspíš nikomu nic nepřinesl. Tak kdo co přinesl nám? Obávám se, že také nic moc. Sotva se poučíme, jak se staví pasti, tesá kanoe, loví ryby nebo vychovávají psi, a sotva si řekneme: Hele, oni to dělají lépe! Takže, když jsem ani já nic nepřinesl, tak alespoň malý příběh: V době, kdy jsem učil ruské inženýry, jak se staví tiskové stroje, byl jsem v rámci spolupráce na 10 dní v Jejsku (kosa v Azovském moři) a oni stejnou dobu v Adamově. Moravský kras se jim moc líbil, ale když jsem jim navrhnul, aby sem přijeli na dovolenou, odpověděli: "Ne, ne, to my zase vyjedeme na horní Jenisej a dva měsíce poplaveme na jih. Dobře střílíme, umíme chytat ryby...." (17.12.2015)

http://www.chytej.cz/clanky/1294/sveraz-narodniho-rybolovu-1-dil/ http://www.chytej.cz/clanky/1295/sveraz-narodniho-rybolovu-2-dil/ - Články na webu chytej.cz o malé české rybářské výpravě právě do těchto míst. (14.09.2014)