Nevinnost

Tak jsem si po Kawasakiho růži konečně spravil chuť. Vyšetřování, kterým se film zabývá po většinu své stopáže, je nesmírně zajímavé. Sice mi přišlo, že se právo zachovalo k Tomášovi příliš tvrdě (myslím tím při zadržení skrz podezření z pohlavního zneužití), ve skutečnosti by to podle mě tak úplně nevypadalo, ale nemění to nic na faktu, že jsem byl jinak s provedením moc spokojený. Filmu trochu ubírá na výsledném dojmu potřeba přijít s šokující pointou. Tvůrci se zřejmě snažili vyvolat v divákovi nové emoce a také vyplnit ono známé Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, přesto v tomhle snímku to bylo tak nějak navíc. (19.11.2011)

Jako při trhání okvětních lístků kopretiny: „líbilo, nelíbilo, líbilo, nelíbilo…“. Za pozitivní bych měl považovat už jenom skutečnost, že zatímco na jiné české filmy chci sakum pakum zapomenout, na Nevinnost musím den po zhlédnutí stále myslet. Stylistické znečištění v poslední třetině podle mne ospravedlňuje přechod od střízlivého detektivního vyšetřování k subjektivnímu vyprávění. Film opožděně získává svého vypravěče a informace o jeho minulosti nám narychlo zprostředkovává, jak se dá. Prosazení osobního hlediska je prvním podrazem na diváka, jehož sympatie ke zpovídající se osobě jsou následně zamordovány jejím pochybným činem. Šlo o plán, nebo o souhru náhod? Rozporuplnost. První svým tělem nevinného osvobodila, druhá obvinila. Podobné nejsou jenom hříchy, ale i jeho příčiny. Nezájem. Vyprávěcí podiv(uhod)nost Nevinnosti, s níž především souvisí silně ambivalentní pocity v závěru (role viníka a oběti jsou v rozporu s jejich prezentací filmem), je podstatně inspirativnější než plytká společensko-kritická rovina, rušivě nápadná scénáristická kostra a nedůsledná integrace postav do děje (jestli měl retardovaný syn zastupovat onu jedinou nenapadnutelnou nevinnost, proč ke konci zcela mizí ze scény?). Problematický film se spoustou vad. Pozornost si ale zaslouží. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, novoten, Arbiter, InJo, Mulosz, Sandiego, starbrejkr (13.07.2014)

SPOJLERISSIMUM! O původním pracovním názvu "S pravdou ven" i stávajícím podtitulu "Lásky se nikdy nezbavíš" jsem chtěl původně napsat, že jsou pěkně debilní, ale než jsem tu větu dopsal, došlo mi, že jen přiblble znějí a vlastně jsou velice vyýstižné. Poněkud se nemohu rozhodnout, jestli jsou J+H tak geniální, nebo tak šmíráčtí. Posuďte sami: Po uběhnutí 73 z celkových 98 minut zjišťujeme, že až dosud jsme sledovali vlastně prolog. Obviněný je vinen a Linhartová je zrcadlově překlopená Aňa, nebo naopak. Obě holčičky to a ho chtěly a chtějí pořád; ta v prologu si vymýšlí a jde s tím ven, ta druhá to žije a drží v sobě a on je právem odsouzen za vraždu. Takto ta konstrukce dává smysl a J+H si ještě přisazují "paralalením" případem spoluvězně Zlatka. Celých těch 73 minut je to banální film, zbytek je monstrózní. Zajímavé je, že ani v jedné z obou částí nesledujeme drama hlavní postavy, tedy křivě obviněného pachatele, nýbrž drama vyšetřovatele (v prologu), resp. oběti (ve zbytku). Hlavní postava neprožívá drama, vlastně neprožívá nic, prožívají ti okolo, s čímž bohužel koresponduje i Vetchého projev: zatímco všichni ostatní hrají výborně, Vetchý hraje úplně dutě. Nebo je to schválně? Pan doktor má vážný problém, nakonec se ukazuje, že to on je jejich problém, nebo možná on je postavou, na niž jsou naloženy jejich problémy, a nic jiného v sobě nemá. Takže co? Je ten film hoden tohoto komentáře? Nevim nevim. Přece jen se mi nezdá, že by sustředěností na vyšetřovatele celých prvních 73 minut autoři cílevědomě sledovali něco smysluplného (třeba odvedení divákovy pozornosti, nebo protipól oběti, jíž patří druhá část, s obviněným jako záměrně prázdným středem). A co to hraní si s různými podobami "nevinnosti", viz retrdovaný synek, který je tam jen tak mimochodem? A co to Anino slovo "pokání"? To přece nelze do příběhu jen tak vyprdnout, pane Jarchovský. (10.08.2020)

Asi takhle: Dobře to vypadá, ale dobré to není. Hřebejk točit určitě dokáže, umí si vybírat herce, hudbu, při práci používá nápadité úhly kamery a i obyčejný rozhovor díky nim vypadá zajímavě... Jenomže scénář, který tentokrát spáchal Jarchovský, je děsný. Viděl jsem vlastně dva (až tři) filmy propojené oslím můstkem, který mi měl zřejmě vyrazit dech a donutit mě říct "No, to je teda fakt něco", jenže k tomu nedošlo. Poslední třetinu Nevinnosti jsem beze srandy trpěl. Škoda Ondřeje Vetchého, který tu prakticky neměl co hrát a pořád byl jen Ondřejem Vetchým, škoda Luďka Munzara, který byl naprosto zbytečný, škoda Anny Geislerové, která si taky jen zopakovala několik postav ze své herecké minulosti. Dvě a půl hvězdy, které dávám čistě za Hřebejkovu práci, zaokrouhluji nahoru snad jen za Zitu Morávkovou. Ale je to s odřenýma ušima. (13.01.2011)

Hřebejk láká na trochu jinou látku, než jsme od něj zvyklí. A je to jenom dobře, že nejde publiku po srsti. Bez zbytečných postav a situací předkládá dalšího výrazného evropského zástupce, který by se neztratil ani mezi dramaty světového formátu. Povídka, která má takřka básnický rozmach, je postavená na svěžích dialozích (dle mého stále nadprůměrný Jarchovský), režijních nápadech (Hřebejk má pořád co nabídnout), skvělých hercích (vedle kvalitních hereckých stálic stojí nepochybně za zmínku místy odevzdaný, vnitřně neuvěřitelně smutný a v neposlední řadě smolařský detektiv Hynek Čermák) i kameře (Martin Šácha) evropského formátu. Sice se občas až zbytečně moc dovysvětluje a emoce by taky mohly pracovat celistvě na plnější obrátky, ale ty jemné náznaky v kriminální první polovině lákají na odhalení skrytého druhého plánu filmu, který musí těšit. Výborný námět i tvůrčí pokora!! Po Krásce v nesnázích se Hřebejk opět provrtal do mých správných míst.. (04.05.2012)