Nevinnost

Asi takhle: Dobře to vypadá, ale dobré to není. Hřebejk točit určitě dokáže, umí si vybírat herce, hudbu, při práci používá nápadité úhly kamery a i obyčejný rozhovor díky nim vypadá zajímavě... Jenomže scénář, který tentokrát spáchal Jarchovský, je děsný. Viděl jsem vlastně dva (až tři) filmy propojené oslím můstkem, který mi měl zřejmě vyrazit dech a donutit mě říct "No, to je teda fakt něco", jenže k tomu nedošlo. Poslední třetinu Nevinnosti jsem beze srandy trpěl. Škoda Ondřeje Vetchého, který tu prakticky neměl co hrát a pořád byl jen Ondřejem Vetchým, škoda Luďka Munzara, který byl naprosto zbytečný, škoda Anny Geislerové, která si taky jen zopakovala několik postav ze své herecké minulosti. Dvě a půl hvězdy, které dávám čistě za Hřebejkovu práci, zaokrouhluji nahoru snad jen za Zitu Morávkovou. Ale je to s odřenýma ušima. (13.01.2011)

Hřebejk s pokročilým věkem opouští (tragi)komické vody, začíná brnkat na vážnější strunu, snaží se (i) o určitý přesah, avšak jakoby se bál odhodit veškeré své doposud pracně (vy)budované postupy-jistoty, překročit (své) mantinely a tím se definitvně vytrhnout ze škatulky „toho tvůrce, co točí stále dokola (s lehkými variacemi) ožehav(é)á téma(ta) naší (ne)dávné minulosti, přičemž důraz klade na „jistotu“ v podobě humorného (pod)tónu a navíc (téměř) vždy sází na stejný (byť prověřený a osvědčený) herecký tým“. Musím (si) přiznat, že jeho snahu kvituju veskrze s povděkem. Nevinnost je příjemně civilní intimní výpovědí, kterou nesráží Hřebejk režisér, ale Hřebejk scénárista resp. Petr Jarchovský. To jak (lehkou) roztříštěností, tak zejména (zbytečnou) doslovností, přičemž a to je nejhorší, (pravda, je to čistě můj subjektivní pocit), cítím z toho scénáristickou prvoplánovou vykonstruovanost se snahou o (za každou cenu) překvapující pointu, která nakonec tvůrcům (alespoň v mých očích) láme vaz. Jak jsem před časem v případě Kawasakiho růží hořekoval nad úvodními 25-ti min, v případě Nevinnosti je to právě těch 25 min posledních, což je o poznání horší varianta. Zatímco v prvním případě měl Hřebejk zbytek snímku na vylepšení dojmu (také se tak měrou vrchovatou stalo), v tomto případě nemohlo výsledný dojem už nic zachránit (právě naopak). P.s. Jedno ale musím Hřebejkovi (soukromě) přičíst k dobru. Aňa Geislerová. Nemám ji (jemně řečeno) v oblibě. To, co se vzezření týče (pro mě naprosto asexuální typ) vím, je to čistě můj osobní problém, tak zejména po herecké stránce ji nevěřím. Až do tohoto snímku. Byť na první skutečnosti se nic zásadního nemění, jako herečka mě zde (bez jakýchkoliv výraznějších námitek) přesvědčila. Předvádí příjemně civilní, utlumený vyzrálý výkon. 70% (27.07.2012)

S odstupem času se mi Nevinnost jeví komplexněji, než byl první dojem. Zajímavé téma, které tu doposud nebylo a málo se tu o něm mluví (Jarchovský překvapil). Nádherná kamera Martina Šíchy a výborné propojení vztahů postav, které během filmu projdou radikální změnou. Hřebejk šel na jistotu a v případě Anny Linhartové narazil na zlatou žílu. (26.01.2011)

Jsem neskonale rád, že se Hřebejk s Jarchovským momentálně zaobírají vážnými látkami a ne bezzubými komediemi pro masy (burany), jak tomu bylo do doby před natočením KAWASAKIHO RŮŽE. Jejich aktuální počin trpí jistou vykonstruovaností (hlavně v závěru), podivnostmi v logice (zatčení a uvalení do vazby na základě nicneřikajícího deníku, mailů a nepodložených výpovědí, no kde to jsme - jestli to takhle v reálu doopravdy chodí, tak potěš) a nepříliš obratně napsanou a podanou (přesněji řečeno: zbytečně dlouhou a strašlivě doslovnou) vysvětlovací scénou v posledním dějství. Z Jarchovského velice ambiciózního scénáře je cítit velká snaha o komplexnost a snad i o jakousi osudovost, postavy a vztahy mezi nimi působí poměrně přesvědčivě, přestože si Jarchovský zkouší hrát na českého Shyamalana a vystavovat nicnetušící diváky překvapivým zvratům, které jinak poměrně tradičně vedený příběh o obvinění ze zneužívání nezletilé dívky neobvykle zkomplikují a pokoušejí se mu tak dát nový rozměr (proto doporučuju o ději před zhlédnutím zjišťovat co nejméně). I tentokrát naštěstí Hřebejk svým umem táhne film kupředu i přes jeho občas hodně zjevné dějové nedostatky (zápletka i s jejím vyústěním má až překvapivý potenciál, ale některé její hrany by potřebovaly ještě značně obrousit). Ovšem jsou zde také pasáže (zejména dialogové), při nichž jsem naprosto přestal vnímat okolní svět a vychutnával si naplno v podstatě dokonalou filmařinu. Když má Hřebejk k dispozici slušně napsanou emočně zabarvenou konverzaci a schopné herce, je to slast bez kompromisů (i když na plátně zrovna nic nevybuchuje, nikdo z ničeho nestřílí nebo neskáče atd.). 70 % (01.02.2011)

"Dobře. Změř mu vocas, ale večer ať je doma." Z principu nesouložím s nezletilými slečnami a jsem natolik zodpovědný, že to nedělám ani v jejich fantaziích a snech. MUDr. Kotva v sobě však tolik zodpovědnosti nenašel, takže se dostal do problémů, které mne bavily. Při jejich řešení jsem si hodně užil výkon naprosto vynikajícího detektiva Ládi, jehož chlapácký přístup k věci se mi moc líbil. Po vyřešení pedofilní zápletky se však film vydal směrem do míst, kde totálně ztrácel na zábavnosti a závěrečný soudcovský ortel mne přivedl k nevěřícnému kroucení hlavou nad tím, jak nejmenovaný pan Jarchovský popustil uzdu své scénáristické fantazii a v touze šokovat vytvořil z uvěřitelného příběhu "překvapivý" blábol. (31.07.2013)