Ennio Morricone v Benátkách

WOW WOW WOW. Naprosto úžasný koncert jednoho z nejzásadnějších skladatelů filmové hudby. Italská osobnost, ikona, hrdina a velikán. Hollywoodem naprosto neprávem přehlížen a nedoceněn. Několikrát byl Hollywoodem ošizen ale v roce 1986 naprosto okraden kdy složil vůbec jeho největší mistrovské dílu, hudbu k filmu Mise. Jeho skladby předběhly dobu. Koncert je víceméně průřezem toho nejlepšího co Maestro složil. I když mi tam chyběla píseň z filmu Neuplatní od Depalmy a Cockeye's Song, kterou zahrál George Zamfir. I tak se jedná o naprosto mimořádný koncert. Morriconeho jsem měl možnost slyšet rok zpět a příští rok jdu na něj zase. Morricone ohlásil konec koncertování již několikrát, myslím si, že tentokráte je to opravdu definitivní a rok 2019 bude poslední možnost slyšet jeho nesmrtelné melodie naživo. Proto jsem rád, že si pro oslavu svých 90tin vybral právě Český národní symfonický orchestr se kterým tak rád spolupracuje a Prahu. Bude to rozlučka se vším všudy. (28.12.2018)

Před tímto skladatelem musím smeknout a hluboce se mu za jeho práci poklonit. Jeho hudební doprovody jsou naprosto geniální a dokonalé. Netrpělivě jsem čekala, jestli budou zařazeny písně z westernů a dočkala jsem se. Při prvních tónech melodie z filmu Tenkrát na západě mě mrazilo v zádech a vyhrkli mi slzy do očí. Ano, i tohle může způsobit hudba, která si mě podmanila a dostala se mi po kůži. Nevím, co bych dělala, kdyby Morriconeho viděla naživo. Nejspíš bych se asi zbláznila a nebo bych si připadala jako v sedmém nebi .Tenhle koncert je prostě luxusní zážitek. Viděno na ČT2 v sobotu 21.1.2012. (26.01.2012)

Skvost ! Jedním slovem " SKVOST " ! ! ! BRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR....Ještě teď mám husí kůži a mráz mi běhá po zádech.Sto minut něčeho tak úžasného a pozitivní energií nabíjejícího se jen tak nevidí a hlavně neslyší.Úžasný zážitek. Paráda. Radost............... Bravo Maestro , Vám i všem členům orchestru,sboru a sólistům ! (21.01.2012)

Nalijte si šťopičku tulamorky na led, zhasněte světla, pohodlně se zabořte do křesla, zavřete oči a nechte se unášet melodiemi z průřezu mistrovy (filmové) tvorby v podání orchestru Roma Simfonietta, benátského pěveckého sboru La Fenice a sopranistky Susanny Rigacci. Co k tomuto dodat? Snad pouze to, že před očima mi začaly ubíhat fragmenty ze všech konkrétních filmových skvostů, ke kterým mistr Ennio hudbu skládal, takže mi ani nijak výrazně nepřekáželo, že se na obrazovce (občas) objevovali záběry na itlaské Benátky s jeho historickými památkami a nikoliv fragmenty z (konkrétních) filmových děl. Teď mi ale řekněte, jak jsem tohle mohl se zavřenýma očima pochytit. Že bych občas mrknul :-) P.s. snad pouze s jednou (osobní) poznámkou na závěr. Já osobně bych uvítal více S. Leone(ho) a The Mission R. Joffé(ho), nicméně plně chápu, že (vzhledem k mistrově bohaté a pestré tvorbě, která by vydala na několik jiných životů (skladatelů), musel svůj koncert rozložit do více bloků, aby si tak každý přišel na své. P.p.s. letošní letní (Pražský) mistrův koncert byl mým jedním velkým (naplněným) snem....... Děkuji maestro! (24.01.2012)

O tom, jak kvalitní hudbu dokáže Ennio udělat víme asi všichni z filmů své, ale tenhle koncert je také o něčem jiném, než je jeho jméno/renomé a pocit otevřeného benátského náměstí. Je o výběru hudebních motivů, v kterém bych našel rezervy a především, jde pouze o záznam. Pro pátou hvězdičku zde právě chybí ten pocit velkoleposti z pohledu na orchestr, pana dirigenta a pocit, že ty zvuky vystupující z těch nádherných hudebních nástrojů prostupují celým mým tělem bez mikrofonu a pozdější reprodukce televizí. Tohle musí být viděno živě, prostě musí, ale i tak velmi příjemné a s chutí si to zopakuji. Jen pocit mrazení v zádech nepřišel. (28.01.2012)