Vlk

Je pravdou, že tento snímek nemá žádný myšlenkový přesah, ovšem i přesto mě zaujal svým čistým příběhem o soužití sibiřských pastevců s vlky, kteří jsou jejich nepřátelé...nepřátelé, pokud útočí na jejich stáda sobů. Příjemná hudba dokresluje záběry na krásnou přírodu a neznámé herecké tváře dodávají snímku na autenticitě. Vlk je rozhodně podívaná, která by neměla uniknout divákovi, jenž má snímky ze života v přírodě rád. (15.05.2012)

Nejvýraznějším nedostatkem filmu je jeho přílišná stylizace, která jej má otevřít co nejširšímu okruhu diváků (hezké/fotogenické tváře všech zásadních postav, francouzština namísto původního jazyka atd..) Když ale promineme tuhle líbivou ohýbačku reality vyloupne se nám z toho hezký film, který je -stejně jako v posledním trapperovi- spíše o pocitech a krásné přírodě než o nějákém dramatickém oblouku. Někomu to může vadit, mě ale stačí meditovat nad tím jak parádní musí být žít v takové divočině jen pod jednoduchým stanem. (11.12.2013)

Trochu naivní a spíše pohádkový příběh o vztahu člověka a vlka, který nikdy nebude jako vztah člověka a psa. A zde je vidět jak to vypadá, když se člověk v tomto vztahu pokusí něco měnit, příroda si nedá poroučet... Místy vás snad příběh dojme a chytne za srdce, ale zcela určitě vás vtáhne do děje krásná a divoká příroda Sibiře dokreslená podmanivou hudbou. (30.03.2012)

Tak přiznejme si, že po obsahové stránce to je spíše báchorka pro děti, ale mrazivé exteriéry sibiřského podhůří jsou tak malebné a sami o sobě působí natolik majestátně, že dodávají atmosféru i tomuto poněkud jednoduššímu příběhu. Síla filmu není v dramatických dějových zvratech či hlubokomyslném filozofování, ale právě v zobrazení prostého a přitom těžkého života tamních kočovných pasteveckých kmenů. Při pohledu na jednoduchá pravidla, která v tamní krajině platí, si moderní člověk musí připadat jako v ráji. Hlavní dějová linie, která je spojená s příběhem dospívajícího Sergeje, který se spřátelí se smečkou vlků, což pochopitelně zbytek kmene nekvituje zrovna s povděkem, nás postupně zavede ke známé pravdě o tom, že nejlepší je žít a nechat žít. Mně se tenhle výlet do mrazivých končin naší Země velmi líbil a klidně bych si ho někdy zase zopakoval. (07.02.2012)

Keď som pred rokmi prvý krát prečítal knihu o Evenkoch a ich živote často som hľadal na mapách a aj na internete obrázky z oblastí, kde žijú. Rieky ako Snežka či Babumjka. Oslovil ma ich spôsob života. Až však teraz som narazil na Vanierov film, ktorý mi všetky krásy ich života predostrel ako na dlani. Nádhernú prírodu, spôsob ich života, to ako si delia prácu a aj ich obavy zo stále sa šíriaceho vstupu technológií na ich územie. Film bol krásnym nazretím do duše tochto národa, ktorý už stovky rokov žije rovnako na svojom území. Prežili cárstvo, komunizmus a teraz čelia ruskej demokracií a jej snahe o ich územie. (23.06.2013)