Žena v čiernom

Znovuzrozený Hammer nemá ve svém portfóliu strašidelnější horor! Tentokrát kašlu na jednotvárnost lekacích scén a lehce předvídatelný konec. Tohle je gotika ve své nejprůzračnější podobě! Musim uznat, že přesně taková mi tu dlouho chyběla. Woman in Black není remakem stenojmenného televizního filmu, nýbrž nové zpracování, a tak si může dovolit zajít v podstatě dál, než jeho starší bratříček (ten mě chvílemi dokonce nudil). Samozřejmě, základní premisa zůstává stejná, ale Watkins doslova čaruje, aniž by k tomu potřeboval kouzelnickou hůlku. Už samotné starobylé sídlo uprostřed bažin nahání strach, kor když do něj naženete neposedné duchy. Kamera si pohrává s divákovou představivostí a nutí ho hledat v tmavém interiéru domu nezvyklé stíny a postavy. Ve své podstatě strašně jednoduché, ale dostatečně fungující. (28.02.2012)

Takmer prvú polovicu filmu nenasvedčovalo nič tomu, že by si tento film s mega reklamou zaslúžil viac ako čo len jednu *. Poskakujúce keramické hračky na strunke mi pocit strachu či napätia nepripravili. Rozhodne je pre mňa väčším hororom nájsť parkovacie miesto v Bojniciach. V druhej polovici sa dej a aj mysterióznosť príbehu rozhodne zlepšili a len z ľútosťou musím dodať, že nebyť toho "šťastného konca" mohlo byť o jednu hviezdičku viac. Bohužiaľ sa režisér rozhodol pre namočený keksík v mliečku. Ukončenie tohto snímku sa pre mňa stalo tŕňom v oku. Strašne ľahko sa to nakúslo a prehltlo. Škoda, preškoda - 60%. (05.03.2012)

Jizva na čele zhojená, brýle rozšlapány, hůlka za nelevný peníz vydražena v aukci a ejhle - máme tu obstojně hrajícího Jakea Gyllenhaala z Albionu, co brzy přijde na to, že proti pomstychtivé dámě v černém je Lord Voldemort docela hodný strejda.. Už po Eden Lake jsem si říkal, že ve Watkinsovi něco je a on teď přišel s touto čistokrevnou anglosaskou duchařinou z dob, kdy ještě tužkové baterie do dětských chůviček nebyly k sehnání a Bellův vynález tolik nefrčel. Mlha, blata, svíce, pavučiny, hořící děti, Ciarán Hinds a pár opravdu audiovizuálně hutných lekacích scén (vrána z krbu, odraz v okenní tabuli, mamka si jde pro synka), při kterých mé jinak za každých okolností poslušné svěrače div nevypověděly službu! Akorát mě příliš nepřesvědčil samotný závěr, mimochodem dosti odlišný od adaptované novely Susan Hill. Otec, který po takovém prodělaném zážitku nedrží své dítě pevně za ruku (obzvláště na tak rizikovém místě) si totiž o něco podobného hlasitě koleduje. Nu co, asi už chtěli vidět maminku, nedočkavci.. (26.03.2012)

Hery Potrat a Ohnitá rašple je film, ze kterého jednomu konečně nenaskakují Bradavice! Není to naštěstí takový ten horor jako grafomanské bláboly paní Rohlíkové, u něhož by si poďobaní pubescenti křečovitě svírali šulínky, nýbrž poctivá, atmosférická porce viktoriánké duchařiny, jaká už tu dlouho nebyla! Dokonce i ten castingový error není tolik fatální, Daneček to celkem utáhne, a ani na moment jsem kupodivu neočekával, že by nasadil lennonky, vytáhl kouzelný klacek a vyzvrátil nějaké to "dexempo rumplex". Je to temné, je to ponuré, vraždí se tam děti a hlavně v tom nehraje ani jedna paní v plynové masce, takže to v záplavě hollywoodsko - ťamanských sraček typu Insidious působí, jako byste po přečtení Prince dvojí orientace vzali do ruky Drákulu! (27.02.2012)

V podstatě dost brakové, babsko-povídačkové téma zpracované sterilně a nudně a studeně, jako by šlo o nějakou oficiální biografii populárního státníka. Tím pádem zcela nepochopený a nevyužitý potenciál námětu. Považuju se za člověka, který má strach rád a také ho má docela hodně nakoukaný, takže zde používané lekačky by se mnou nepohnuly, ani kdybych se dívala o půlnoci sama na hřbitově a promítala si to na stěnu staré zapavučinované hrobky. A casting hlavní role je ostudný. Kdyby tam figuroval hercův sádrový odlitek, tak od něj člověk dostane víc emocí než z živého masa. (27.07.2012)