Wir sind die Nacht

Dennis Gansel znovu recykluje Hollywood a po jeho posledních režijních počinech, které patří k tomu nejlepšímu, co se za poslední léta ke mně z Německa dostalo, není na místě údiv, že tentokrát to dopadlo mnohem lépe, než jeho první „prcičkovská“ Hollywoodská variace. Upíři prostě frčí, ať už se to někomu líbí nebo ne. Wir sind die nacht nevnáší do žánru nic nového (snad jen absence mužů - krvesajů, jichž se jejich dámské protějšky prostě a jednoduše zbavily), ale nevidím to jako mínus, má svoje kouzlo, několik nezapomenutelných scén a na mladou generaci z řad herců se dobře dívá (Jennifer Ulrich, Max Riemelt). Jen škoda, že němci v některých momentech nepřitlačili víc na pilu, přeměna hlavní hrdinky si o to přímo říkala. Chci pokračování! 80% (23.04.2011)

Tak tohle byl masakr. Německé filmy mi nějak nesedí a nemám na ně prostě náladu, jsou pomalé a nezáživné. To ale neplatí pro tento snímek. Upíry nemusím, ale tohle byl nářez. Výborný příběh o slečně, která se stane upírkou a učí se žít novým životem neomezených možností. Objeví se zde, krásné slečny, vysávání krků a ucházející bojové scény ( Na Němce). Uběhlo to strašně rychle a já se nenudil ani kapku sekundy. Nalijte si krvavě červené víno, dejte si kýbel plný lidských hlav a kochejte se nad tímto skvělým filmem. (30.11.2013)

Velmi příjemné překvapení! Kam se hrabou všechna ta americká Stmívání! Výborné drama o tom, že není jednoduché najít místo, kam patříme. Už úvodní scéna, kdy kamera hypnoticky klouže po mracích, nad nimiž letí letadlo, a pak se ponoří dovnitř za hudebního doprovodu Kolacny Brothers and Scala napovídá, že následující příběh bude o životě a smrti, o umírání a neumírání, o nemožnosti si zvolit, a nebo naopak o svobodném rozhodnutí vše ukončit. Z na první pohled módní upířiny, která v první půli duní rytmy a blýská světly půlnoční diskotéky, se postupně vyklube existenciální drama o smyslu života, ztrácení nejbližších a zoufalé snaze zabránit druhým v jejich rozhodnutí. Klipovitý příběh se promění v syrový obraz našeho světa, podtržený uhrančivou hudbou a výtvarnou kamerou. ,,Stýská se mi po slunci." ,,Ach, já měla strach, že budeš chtít něco, co ti nemohu dát..." (11.11.2012)

Naprosto chápu negativní ohlasy, protože všechno špatné, co tomu kdo vytýká, tam je. Mě osobně však ten (ač jednoduchý) příběh chytl a celou dobu jsem byl napnutý jak to skončí. Už jenom srovnání s Twilightem mě nutí tam poslat tu pátou hvězdičku, protože tohle mělo napětí, hloubku, emoce, efekty,... Spokojenost. 90% (27.02.2017)

Nepopsatelný německý úlet o militantně feministických upírkách z dnešního Berlína - poprvé i podruhé jsem na tuhle fantastickou fantasmagorii konsternovaně zíral se směsicí pobavení, výsměchu i rozkoše z brakového scénáře. Je to tak afektované a směšně mondénní, jako by to točili Rusové... a nebo východní Němci. A je to tak blbé, až je to roztomilé. Zvrhle se mi to líbí. Jo a taky se díky tomu člověk mrkne do onoho slavného tropického hangáru s meganevkusným geniem loci DDR, do kterého jezdí retardovaní čeští důchodci za odměnu po zakoupení nějaké té sady hrnců za šedesát tisíc. (05.03.2014)