Verdikt

Shodou okolností je to možná jediný film, který svedl dohromady Jeana Gabina se Sophií Loren, protože to původně měla hrát herečka Lea Massari. Samozřejmě zásluhou obou hlavních představitelů je snímek působivý. Zajímavostí je, že v době vzniku tohoto filmu psali všelijací francouzští filmoví kritici v pařížském tisku o hluboké krizi francouzské kinematografie, ale dle mého soudu natáčeli nejúspěšnější filmy právě v šedesátých, sedmdesátých či osmdesátých letech. (25.09.2011)

Během Verdiktu se mi vybavil film Prožít si své peklo - rovněž drama matky, která se nasazuje cele pro svoje dítě, i když v jiné konstelaci než tady a ejhle, jaká náhoda - opět režisér Cayatte. Je to zážitek a člověku se až dere slza za dobou, kdy se ve Francii točilo něco takového a kdy to nebyla rarita nebo náhoda - slyšet text, který hrábne i do toho nejčistšího svědomí, a sledovat herce, jimž nevěříte, že je to "předstírání" nebolelo. (13.08.2008)

Excelentní drama s vynikajícím hereckým obsazením.  Lorenová jako slepě milující matka, která není ochotna přijmout fakt, že by se její syn mohl dopustit odporného zločinu a proti ní  bigotní soudce Gabin, který své obžalované nemilosrdně drtí všemi možnými prostředky. Matka má však svůj plán a když je soudci unesena těžce nemocná manželka, rázem tu máme situaci, s kterou se dosud nesetkal a jeho smysl pro spravedlnost je vystaven dosud nepoznanému tlaku.  Obě herecké hvězdy tu září velmi jasně a je to velká podívaná. Scény ze soudní síně plně ovládá Gabinovo charisma a třeba při poradě s porotou jeho výstup snese srovnání s nejlepší soudničkou ever, tedy Dvanácti rozhněvanými muži a člověka až zamrazí při představě, že by tam byl. Lorenová pak  snad nešťastnou a téměř všehoschopnou matku ani nehrála, ona jí v té době byla. Ten strhaný výraz a ty oči zraněné laně... nepříjemně krásné.  A když se její vynucený vztah se soudcem postupně vyvíjí a v jedné chvíli dokonce mezi nimi přeskočí překvapivá jiskra, stává se v pomyslném souboji velikánů v mých očích nevyhlášeným vítězem. Trochu předpokládaný, ale o nic méně zdrcující, závěr pak dává Verdiktu poslední zářez do vyrytého puncu nejvyšší kvality. (20.12.2021)

Hudba rámující začátek a téměř konec. Jde se rychle na věc, Lorenka zazvoní u Gabénových a bez okolků vyloží, o co jí jde. A pak po tom jde jak slepice po flusu. Líbí se využití flashbacků dokazujících divákovi, že jiného vysvětlení před soudem se nedočká. Tušíte, jste napnutí, ale nevíte, jak se podaří spravedlnosti prorazit. Když Legein sedí u Leoniové a pije s klidem jeden koňak za druhým, čekáte jakýkoliv zvrat. Chartiérová je nahá a je na co dívat, ale podle kolegů z dabingfora na ČST vysílali zkrácenou verzi s vystříhanou erotikou. (04.02.2020)

Strhující drama předsedy soudu v podání Jeana Gabina, který vede soudní přelíčení se synem známého recidivisty, který je obviněn ze znásilnění a vraždy mladé dívky. Jeho matka (Sophie Loren) je rozhodnuta udělat všechno, aby dosáhla osvobození svého syna, včetně únosu manželky předsedy soudu. Strhující a temný příběh, podpořený ponurou hudbou. (28.04.2009)