Čo keby sme žili spoločne?

Zrovna minulý týden Jan Svěrák řekl, že Češi neumí točit komedie s přidanou hodnotou - takové, které nejsou jen zábavné, ale nenásilně přimějí k zamyšlení a divák na ně nezapomene hodinu po odchodu z kina. Možná bysme se mohli učit od Francouzů, protože přesně tohle naplňuje Co kdybychom žili společně? Je to určitě jeden z nejzábavnějších filmů o stárnutí, vtipné scény tu působí naprosto přirozeně, navíc nechybí úžasný nadhled hrdinů 
a dobře napsané dialogy. A i když se občas samozřejmě vzhledem k tématu zahraje na vážnější notu, vůbec to nevadí. Naopak to pomáhá uvěřitelnosti a spolu s černohumornými vtípky tvoří ideální směsici. (27.11.2012)

,,KDYBYCHOM ŽILI SPOLEČNĚ, TAK BYCHOM TYHLE PROBLÉMY NEMĚLI..…“ /// Když se důchodcům zdá, že jsou víc mrtví než živí, nastal čas začít přemejšlet, co udělat s rokama, který jim zbejvaj. Tihle vytvořej kamarádskou komunitu a všech 5 spolu tak nějak žije. Vo zajímavý situace se stará hlavně P.Richard, kterýmu v hlavě začal bydlet ten divnej chlápek. Sympatická je J.Fonda, ale vlastně všichni tvořej celkem ucházející filmovej spolek, kterej by mohl napravit reputaci důchodců, který nás vobouchávaj v Kauflu. Lehce úsměvná, ale vlastně víc smutná výpověď vo jedný etapě života. Víc nemá smysl řešit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nadešel čas, abych se povohlídl(a) po nějakým veselejším modelu rakve. 2.) Neláká mě domov důchodců (ani Michala, Markétu, Olina, Ilonu…). 3.) Zabejvám se studiem starců. 4.) Thx za titule ,,jvps“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.10.2013)

Jeden z mála francouzských poetických filmů, ve kterém mě nechytla ani atmosféra, ani nálada, ani humor, ani všeobjímající radost ze života. Všechno vyjmenované režisér zakomponoval, svědomitě piplal a za pomoci skvělých herců rozvíjel. Díky nim jsem ještě v první polovině doufal, že si všechno sepne. No nesepnulo. Alespoň jsem zjistil, že Jane Fonda je krásná i po sedmdesátce a Pierre Richard ze svého komediálního talentu neztratil vůbec nic. (01.04.2014)

Zcela luxusní herecké obsazení a film mi opět vytanul na mysli při pohřbu báječného Belmonda a já si uvědomila jak celá skvělá generace mého mládí nevratně odchází a pak už si pomalu můžeme začít broukat Letokruhy od Traktoru a je to v háji. Nevím, zda se to vlastně dá hodnotit objektivně, po shlédnutí zůstal ten zvláštní pocit pomíjivosti, ale i laskavosti, šarmu, strachu a lásky. (15.09.2021)

Nejzábavnější ukázka stáří na filmovým plátně. Příběh odproštěný od laciných dojáčků, sázací na trefně až černě vtipné dialogy, francouzskou vyprávěčskou noblesu a vynikající herecké výkony. Zřejmě nejdelší aplaus co jsem po skončení projekce zažil, samozřejmně i já si o sebe trošku pomlátil dlaně, protože takhle zpracovaný téma neduhů staří si paci paci pacičky zasloužilo. Strašně chytře se tady podařilo zabalit smutek a trable do radosti a pohody. Navíc vidět po x letech mého milovaného velkého blondýna s jednou černou botou na stříbrném plátně, to je prostě radost. No a pokud vás k filmu nezlanařil můj bla-bla koment, tak třeba předprojekční odpověď pana režiséra na otázku, jak se mu podařilo dostat do filmu tak zvučná jména "Bylo to docela lehký, všem sem dal přečíst scénář a jim se prostě líbil". (25.11.2012)