Beznádejne zamilovaná Lola

Celý ten úsměvně i ubrečeně výmluvný koncept, že tahle generace sice nevěnuje čas studiu (a tím nemyslím striktně školu), ale místo toho si užívá života - šuká, chlastá a poslouchá hudbu, mi přijde děsně kreténský. Někdo by jim měl říct, že my jsme v sedmnácti taky šukali, chlastali, hulili a jak tak poslouchám svý rodiče, tak i oni v šedesátkách a sedmdesátkách netrávili volný čas čtením bible. Společnost se mění skrz užívání médií. Naši rodiče neměli ty naše internety, takže se scházeli face to face, věci si hledali v knihách a poslouchali druhý. Moje generace má s tou mladou v podstatě stejný možnosti, rozdíl je ale ve stylu. My využijeme email, abychom se sešli, děcka se sejdou tam. Nám slouží internet, abychom na něm našli informace, děcka je nehledaj, protože jsou přece na internetu. Doba se zrychluje, ale klouže se jenom po povrchu. Představte si lidi jako mravence a společnost jako cibuli. Dneska se běhá po povrchu cibule děsně rychle a mravenec může být v jeden moment kdekoliv, nepodívá se ale pod slupku. To je strašně jednoduchý pro marketing, protože stačí cibuli hezky nastříkat, navonět, namalovat a je už úplně jedno, že je uvnitř shnilá nebo prázdná nebo tříakordová nebo těhotná. Neměl bych nejmenší problém vyspat se s Miley Cyrus, rozuměl bych jejím problémům, uměl ji poradit s oblečením a vím, co dělá za hudbu. Jenže ona by měla sakra problém rozumět jedinýmu slovu, když bych se bavil s kamarády, udržet koncentraci u hudby, co poslouchám, neusnout u filmů, na který se dívám. Smutným paradoxem pro mládež 21. století je fakt, že čím dostupnější informace jsou a čím více je jich k dispozici, tím méně je jich přijímáno. Na to se dá říct jen LOL. (11.07.2013)

Původní francouzský snímek jsem neviděl a je to asi dobře, protože bych s pomyšlením, že tvůrci navíc ještě domrvili předlohu, trpěl mnohem více. Je to film o mladých pro mladé? Serious? Považuju se ještě za člena mladé generace, ale tato optika se mi vůbec nelíbí a nějak mi nesedí. Nejenže je to neskutečně hloupoučké a naivní, ale současně nezáživné a příšerně nudné. Pointa mi jemně unikla, asi ty nové začátky, pochopení a bla bla... Všemu dalo korunu kouzelné mávnutí pyšného tatínka na svého nadaného synka v průběhu koncertu (mávnutím ruky a brnknutím struny ukrutné napětí zmizelo), to mě dostalo - takhle se řeší problémy (vlastně tahle interpretace mě jako příklad dost dožrala). Hvězda za to, že jsem to dokoukal a taky za přítomnost Thomase Janea (Thomas, Whyy???). 1/10! (26.07.2012)

Za ten svet neviem pochopiť ako mohol vzniknúť nápad na točiť film na základe existujúceho scenáru s rovnakými postavami a dialógmi. Jediná zmena oproti originálu tu sú herci. Ani neviem ako si to mám vysvetliť. U mňa vyhráva rozhodne verzia z roku 2008. Pôvodne, po tom ako som zhliadol aj originál, som chcel dať zo zúrivosti odpad ale myslím že ma zachránil fakt, že som "túto verziu" videl ako prvú.... (15.11.2012)

Mílý Cirkus v přechodu. Aneb. Ještě to není ta sympatická štětka a už to není to dítě zneužívané Disneyem. Vzhledově někde mezi koblihou a lívancem...... Film samotný má asi nějaký potenciál, ale nakonec stejně sám sebe dotlačí do pozice ploché moralitky... Přežít se to dá, občas to v jednotlivostech pobaví, ale jako celek je to zbytečnost. (23.07.2017)

Není to prvně, co evropský autor natočil znovu svůj vlastní film pro Američany, škoda jen, že z původní skvělé žensky odlehčené francouzské komedie nám zůstala zbytečná kopie. Prostě z podstaty nesnáším remaky, natož bez přidané hodnoty, ale i tak, mám-li být upřímná, fajn oddechový výplach hlavy s příjemným OST. (27.12.2014)