Captifs

Vůbec ne špatný.Celkem solidně natočený,žádná amatérština.Sice se v první půlce občas objeví hluchý místo,kdy má člověk chuť trochu posunout děj,ale ta druhá půlka už je celkem výživná.Navíc pro nás se ve filmu objevujou zajímavý postavičky(Bittnerová,Franěk),navíc ten tady má vskutku ďábelský vzevření.Film je povedenej,Frantíci znovu ukázali,že v tomhle a podobnejch žánrech sou mistři.60%. (23.11.2011)

Tak teď nevím. Pokud Captifs měl být exploitation, tak je to nejspíš jeden z těch nejumírněnějších, jaké jsem kdy viděla. Pokud ne, nevím sama kam bych to zařadila a tak to nechám na vás :). Příběh je jednoduchý - zdravotníky na cestě unesou Jugoši a zavřou je do klecí. Když hrdinové zjistí, o co ve skutečnosti jde a že živí by odtamtud nejspíš nevyvázli, snaží se utéct. Velmi prosté, že? Nutno dodat, že ta část, kde jsou hlavní hrdinové zavření v klecích, je strašně zdlouhavá. Z množství záběrů, kde jenom sedí na zemi nebo chodí okolo ve svých celách, se mi velmi záhy začalo chtít spát. Poté, co je hlavní hrdinka odvedena na "sál", jsem trochu zbystřila a čekala, že se konečně něco začne dít. Nestalo se. Naštěstí nějakých dvacet minut před koncem, kdy jsem už byla odhodlána poslat filmu dvě hvězdičky, přišel velmi slušný závěr, který Captifs zachránil. Škoda, že se na tuto část nezaměřili o něco dřív. Takže nakonec jsou z toho tři hvězdičky a u mě ještě jedna pomyslná navíc za česko-ruské hlášky Ivana Fraňka :). (24.03.2012)

Rozhodně to není špatný horor, ale trochu mě mrzí, že peckám jako Martyrs či Inside se to taky ani zdaleka nepřibližuje. Nicméně mě velmi baví pohled dnešních Zápaďáků na tajuplné slovanské živly z jihovýchodu. Čtvrtá hvězda tak trochu nezaslouženě za to, že s hlavní hrdinkou sdílím téměř chorobný strach ze psů, takže pár scén pro mne bylo velice hororově nepříjemných. (17.04.2011)

Inu, bylo hezké poslouchat češtinu v původním znění, ikdyž to byly jen nadávky a výhružky §x). Samotný film byl pro mě průměr. Postavy byly fajn, takže jim člověk docela i fandil. Krve moc neproteklo a ani atmosféra nebyla taková, abych tomu dával víc jak 3. Žádná zapamatování hodná exekuce se nekonala a konec nebyl taky ničím zvláštní. Bylo to příjemný koukání, ale na další podívání už to rozhodně není. (24.12.2013)

Jugošský Mengele a jeho dva pohůnci si otevřou nad Splitem banku. Orgánovou. Střadatelů se kolem potuluje spousta, náklady na vedení účtů jsou minimální, bankovní dozor obvykle zmizí dřív, než by jste řekli UNPROFOR, a tak jim podnikání jen kvete. Bohužel se však nevyvarují začátečnické, strategické chyby, kterou je překotná snaha o rizikové navýšení devizových rezerv francouzskou lékařkou bez hranic. Ta není žádné ořezávátko a do bankovnictví moc nevidí. Okamžitě tedy pohrdne na první pohled výhodnou krátkodobou fixací svých vkladů za účelem diverzifikované investice do movitých fondů třetích stran, zruší účet, vypoví smlouvu a pořádně jim, chudákům, zatřese portfóliem. Jednoduché, přímé, účinné. Za zmínku zde stojí zejména kreace našeho téměř slavného rodáka, Váni Fraňka. Ten se své role balkánského mukla zhostil opravdu se ctí a mám takový dojem, že mu žabožroutský scénárista nechal absolutní volnost verbálního projevu. Celou dobu téměř nesleze z obrazovky, překotně huhňá nekonzistentní ruská slovíčka, prokládaná několika zdvořilostními frázemi, které se nepochybně naučil při své dovolené v Chorvatsku, aby ve velkém finále dal na odiv své ryčné er a pronesl svou jedinečnou a jedinou souvislou "jugoslávskou" repliku :"Děvko, já tě budu mrrrrdat", která nepochybně vstoupí do dějin světové kinematografie hned vedle Vašutova bladeovského "Kurva, piča, kurva, piča". Docela by mě zajímalo, kde se na svou roli připravoval a s chutí bych se jel podívat na pařížskou premiéru, abych viděl, jakže si to ti galové otitulkují. (20.04.2011)