Reklama

Reklama

Sherlock

(seriál)
Trailer 6
Krimi / Mysteriózny / Dráma
Veľká Británia, (2010–2017), 17 h 51 min (Minutáž: 88–90 min)

Predloha:

Arthur Conan Doyle (kniha)

Hrajú:

Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Una Stubbs, Louise Brealey, Rupert Graves, Mark Gatiss, Andrew Scott, Amanda Abbington, Jonathan Aris (viac)
(ďalšie profesie)

Série(4) / Epizódy(12)

Nové spracovanie kultového detektíva, vsadené do súčasného Londýna.
Jednotlivé časti: 1.-Štúdia v ružovom -Tam kde nie je možné vyriešiť prípad, tam nastupuje Sherlock Holmes spolu s Johnom Watsonom. Herec Benedict Cumberbatch dal postave Sherlocka Holmesa nový rozmer, za čo získal niekoľko televíznych cien. Detektív Holmes má najúžasnejšie odhaľovacie metódy. Má schopnosť analyzovať stopy tak ako nikto iný na svete.
2.-Slepý bankár -V Londýne sa začnú na najrôznejších miestach vyskytovať záhadné symboly a vraždy, ktoré Sherlocka a Watsona pivedú k čínskej zločineckej skupine zvanej Čierny lotos. Zavraždení sa vyskytujú na miestach, kam sa vrah nemal ako dostať, ani odtiaľ ako uniknúť. Okrem tejto záhady sú tu symboly ako odkazy, ktoré sa vyskytujú na miestach činu alebo v ich blízkosti. Jediná žena, ktorá by dokázala symboly rozlúštiť je nezvestná a Sherlock vie, že ju musí nájsť, aby dokázal prípad vyriešiť.
3.-Veľká hra -Sherlock sa nudí, pretože nemá žiadny zaujímavý prípad. Má pocit, že mu zahníva mozog a túži po niečom naozaj pikantnom. Ani sa však nenazdá a začnú sa diať veci. Centrom Londýna otrasie mohutný výbuch, na koľajniciach nájdu mŕtveho úradníka a Mycroft mu oznámi , že pracujú na novom raketovom obrannom systéme, no všetky tajné plány, ktoré boli uložené na fleške, sa stratili. Sherlockov mozog začína znovu pracovať na plné obrátky a jeho dedukčné schopnosti mu pomôžu vyriešiť všetky záhady.
4.-Škandál v Belgravii -John Watson píše blogy, ktorými je už v spoločnosti povestný a vďaka nim zásobuje Sherlocka prípadmi, ktoré ich živia. Sherlockovi sa všetko máli a túži po niečom výnimočnom. To sa mu splní, keď ich s Johnom pozvú do Buckinghamského paláca a v najprísnejšom utajení majú pracovať pre najvyššie postavenú osobu v štáte. Dostanú fotografiu mladej ženy, ktorá je často ústrednou postavou viacerých škandálov v spoločnosti. Má prezývku Domina a vlastní kompromitujúce fotografie, ktoré sa nesmú dostať na verejnosť...
5.-Psy baskervillské -Sherlocka navštívi mladý muž, ktorý tvrdí, že pred dvadsiatimi rokmi bol svedkom toho, ako v mokradiach pri Baskerville beštiálne roztrhal jeho otca akýsi netvor s červenými očami. A je presvedčený , že podobné monštrum zbadal predchádzajúcu noc na tom istom mieste . Sherlock pozná fámy o genetických pokusoch na zvieratách v Baskerville a preto ho prípad zaujme . Dostanú sa s Johnom do vojenskej základne a na prísne utajované pracovisko, kde sa naozaj pod rúškom vedeckých výskumov dejú čudné veci. S nasadením vlastného života sa rozhodnú záhadu vyriešiť.
6.-Reichenbašský pád -Úhlavný nepriateľ Moriarty pritvrdil a hrá sa s Shelockom nebezpečnú hru. V rovnakom čase je hlásené vlámanie do Toweru, kde sú uložené korunovačné klenoty, do trezoru Centrálnej banky a zlyháva bezpečnostný systém v najprísnejšie stráženej väznici v krajine. Všetky tri vlámania má na svedomí Moriarty a dráždi tým Sherlocka, ktorý nevie prísť na to, ako to urobil. Moriarty sa dokonca nechá chytiť a Sherlock proti nemu na súde vypovedá, no i napriek tomu Moriartyho prepustia. Sherlock čelí doteraz najväčšej záhade vo svojom živote, ktorá ho zrejme privedie do záhuby. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (36)

Trailer 6

Recenzie (1 753)

Traffic 

všetky recenzie používateľa

Dějiny umění ukazují, že dynamika vztahů mezi novými nastupujícími médii a těmi starými dosavadními zůstává po celá staletí v mnohém stále stejná. Když byla vynalezena fotografie, která konečně dokázala věrně zachytit realitu (a v tomto se samozřejmě postupně zdokonalovala), malíři byli náhle osvobozeni od této zodpovědnosti, a ve výtvarném umění se tak otevřel prostor pro ryze avantgardní reakci na nastalý vývoj. Mohl vzniknout impresionismus, který nemusel zprostředkovávat uspokojivou a co nejvíc realistickou percepci skutečnosti, ale zabýval se percepcí samotnou a jejími procesy, byl o pocitu z vnímání. Vztah počítačových her a filmu přitom aktuálně prochází podobnou fází, kdy současná videohra - ať už jde o masové mulitplayery, inteligentní střílečky s příběhem nebo adventury - svému hráči definitivně zprostředkovává silnější pocit imerze a vcítění se do fikčního světa, než se kdy podařilo jakémukoli filmu. Klíčovým prvkem je samozřejmě interaktivita, kterou z principu film nikdy disponovat nebude, protože pak by přestal být filmem. Film sice vyžaduje aktivní spoluúčast diváka, ale ta není nutnou podmínkou pro jeho konzumaci. Jinými slovy, divák sledující detektivku je stále „za příběhem“ a pro jeho plné vstřebávání a pochopení si musí dávat dvě a dvě dohromady, sledovat myšlenkové procesy postav a ze syžetu konstruovat fabuli, ale film běží dál i pokud divák nestíhá/odskočí si na toaletu. Na hráče procházejícího adventurou však příběh čeká a nehne se, dokud od něj nedostane ten správný impuls. Reakce filmu na nedostižnou videoherní imerzi se doteď projevovala dvěma způsoby. Zástupcem prvního z nich je například Sucker Punch, který se nesnaží být videohrou, nýbrž komentářem k videohernímu diskursu, a důsledně přitom brání v jakémkoli vcítění se do jednotlivých akčních scén/misí. Kamera svým zpomaleným/krouživým pohybem a důrazem na hyperrealismus zpřítomňuje sama sebe a působí spíše zcizujícím dojmem. Zcela nepravděpodobné až absurdní míšení různých videoherních symbolů a fetišů je ve svojí podstatě především dialektické a neslouží věrohodnému vyprávění („suspension of disbelief“ tady prakticky už není možné, je vyřazeno ze hry). Druhý způsob vymezení se vůči hrám úspěšně prozkoumávají Neveldine s Taylorem, kteří ve svých radikálních, nekompromisních béčkách dekonstruují samotnou povahu videoherní estetiky. Gamer je filmem o tom, jaké to je surfovat na internetu a jaké to je hrát multiplayerové first person shootery nebo navštěvovat virtuální světy typu Second Life. Obecně řečeno, tento film je o pocitu z hraní, o tomto specifickém druhu interaktivity. Není imerzivní, je o imerzi. Tento přístup s sebou nese podstatné oslabení funkce vyprávění, které v druhém Cranku už de facto přestává existovat. Výtky vůči těmto zmiňovaným filmům, že jsou nudné/nezajímavé, protože „je to jako dívat se na kamaráda, co hraje na počítači, a nemoct si sáhnout na ovládání“, spočívají v aplikování nesplnitelných očekávání (nemůžu nikdy předpokládat, že mi fim "půjčí ovládání") a obávám se, že jsou pouhou racionalizací vlastního pocitu nudy či frustrace. ______ A teď konečně něco k Sherlockovi. Ten je v tomto kontextu výjimečný tím, že snad jako první film nebo televizní seriál efektivně pracuje s prvky herního žánru adventur a dokonce je využívá ve prospěch svého vlastního filmového vyprávění. Dochází tu k zajímavému propojení mezi oběma médii, které má symbiotickou povahu. Zatímco staré point-and-click adventury si pro to, aby mohly být vůbec funkční, musely povolat na pomoc filmové výrazivo ve formě hereckého projevu hlavního hrdiny či dialogů (po zadání příkazu typu „Look at“ nebo „Explore“ postava hráčovi zahlásila na jaký předmět se to vlastně dívá a naznačila, co s ním lze dále provést), Sherlock využívá adventurního zobrazení textu na obrazovce k narativní zkratce (znění přišlé sms se objeví vedle hrdiny na obrazovce a není nutné vkládat detailní záběr na mobil) nebo k důmyslnému nahlédnutí do hlavy detektiva (ohledávání mrtvoly a zkoumání místa činu v A Study In Pink), které doteď povětšinou řešil nešikovný voiceover nebo dialog/monolog. Estetika těchto scén a rozvržení textu v mizanscéně přitom nápadně připomíná úspěšnou adventuru Heavy Rain – vizuální podobnost je tady nepřehlédnutelná. Seriál ale zároveň kráčí i ve stopách již zmiňovaného Gamera, když při naháněné taxíku prostřiháváním na typickou herní minimapku ulic města (a rytmizováním akce) zprostředkovává dojem z hraní Grand Theft Auta (střídání obou pohledů – hráčův avatar x mapa jako nutnost pro úspěšnou navigaci). Samotné ústřední postavy, Cumberbatchův Holmes a Freemanův Watson, navíc zosobňují některé podstatné archetypální vlastnosti počítačových hráčů. Sherlock je sociopatický, nemá žádné přátele a jeho bystrost a schopnost docházet ke správnému řešení přes zcela neobvyklé kombinace a těžko postřehnutelné detaily svědčí o tom, že jako malý pařil Gabriel Knighty a Broken Swordy. Watson je zase poznamenaný hraním vojenských stříleček typu Call of Duty, když o virtuální povaze jeho zkušenosti z války svědčí čistě psychosomatické kulhání a jeho třesoucí se ruka nakonec není ničím jiným než abstinenčním příznakem. Motiv hry prochází všemi složkami seriálu a je tematizován v samotné zápletce prvního dílu, kdy závislost na hře na jednu stranu stojí za Sherlockovým odhodláním vyřešit případ, jehož finále ale zároveň odkrývá její slabinu v až sebedestruktivních tendencích a patologické snaze hrát (a zvítězit) za každou cenu. Sherlock je o hrách a o hráčích, aniž by se ale přitom vzdával vlastní filmovosti. ______ Teď, když se konečně zdá, že film začíná umně absorbovat nové videoherní prvky a využívat je ku svému prospěchu, nezbývá než čekat, co jména jako Spielberg, del Toro nebo Jackson, která oznámila svoji účast ve vývoji počítačových her, v tomto průmyslu provedou a jakým způsobem dojde k ještě užšímu propojení obou médií. () (menej) (viac)

Eddard 

všetky recenzie používateľa

Začnu chválou - mám radost z perfektního castingu Sherlcoka a Watsona, z všemožných formálních hrátek, které nám přibližují fungování Sherlockovi mysli, z tu a tam povedených vtípků a... příjemné hudby? Zásadní problém pak mám se scénáři určitých dílů, z jejichž nedotažené přehnanosti a - nestydím se to říci - blbosti, mi běhá mráz po zádech. Shodou okolností se jedná zejména o poslední díly všech tří sérií. Tohle umísťování Sherlockových dobrodružství do pupku mezinárodních spiknutí je podle mého krajně nešťastné - alespoň pro mě je Sherlock nejsilnější vždy tehdy, když se drží komorních, utěšeně komplikovaných případů, případně řeší samotného detektiva a jeho vztah s Watsonem. Za tímto narativním megalomanstvím se dá vystopovat autorský rukopis Stevena Moffata, který mi velice podobným způsobem znechutil svého Jekylla. Naštěstí se jako protiklady k těmhle excesům najdou i díly vyloženě lahůdkové (1, 4, 8), takže stále můžu hodnotit vysoko. 70% ()

Reklama

Isherwood 

všetky recenzie používateľa

Po skončení třetího dílu mi teče slina po bradě a já jako hladový pes lačně vyhlížím další vraždu, která by byla dostatečně zábavná na to, aby se jí Sherlock chopil. Je to totiž hrdina z ranku absolutních asociálů typu Dr. House, či Sheldona Coopera, jejichž geniální mozky dokonale slouží práci a v rámci běžného života na této planetě jsou absolutně nepoužitelní a nesnesitelní. Typově perfektní dvojici Cumberbatch – Freeman to dokonale sedí, slovní špičkování nebere konce, případy jsou opravdu chytlavé a hlavně je to celé neskutečně zábavné. I ten pohříchu slabší druhý díl (slabší v rámci série, v běžné produkci by trčel jako vidle z hnoje) mi nezabrání, abych se přidal k oslavným tamtamům. Edit: Druhá série to celé posunuje ještě mnohem dále. Zvláště úvodní Scandal in Belgravia je kousek z ranku doslova mistrovských. Jen kdyby se na další řadu nemuselo čekat zase víc jak rok. ()

Morien odpad!

všetky recenzie používateľa

Inu nevím. Chlapečci jsou velmi roztomilí a jejich vzájemné interakce nadmíru zábavné (a ve stínu nejnovějšího přemýšlení musím ještě ocenit poctování původním povídkám), ale od této chvíle se mi v hlavě řetězí už jenom spousty rozčilujících ale. Klasicky s vyčerpáním obyčejného pátrání a běžnodenní legrandy přicházejí potřeby ustanovit se taky jako velké drámo a tím se z původně sympatických postav stávají nekonzistentně jednající idioti za účelem křečovitých konfliktů (což je třeba věc, která pro mě zcela divácky znehodnotila několik posledních řad Dr. House). Za druhé mě od požitku ze sledování odvádějí očividné chyby v práci tvůrčího štábu. Z nějakého důvodu se totiž příběh o postavě, která je geniální díky svému extrémnímu chápání pravidel lidské společnosti a lidského chování, odehrává ve světě, kde zákony přestávají fungovat. Jak je možné, že po úniku policii stačí pět minut se schovávat v temné uličce, ale v následujících hodinách můžete chodit po ulicích za denního světla, pracovat ve své oblíbené laboratoři a dokonce se vracet do svého vlastního bytu, kde proběhlo zatčení a následný únik, aniž by vás kamkoliv vkročíte nesejmula speciální jednotka, protože přiznejme si to, ta místa jsou pro váš výskyt zcela běžná a jste právě policií podezírán z toho, že jste nejnebezpečnější psychotický terorista v moderních dějinách Anglie, možná i všech dob. Taky mě trošku mrzí, že hodně point divák zvládne uhodnout dříve než protagonisté (zvláště třeba v prvním díle mi to přišlo extrémně jednoduché a pro Sherlocka dost ponižující, že na svoji otázku, kterou si položí velmi návodně, hledá odpověď tak dlouho) - nevím, jestli je to úmyslně, nebo jsem nějak vycvičená rozpoznávat tyto věci, ale v závěru usoudím, že scénář bohužel není tak chytrý, jak se tváří. Další věc je ta, že když se Sherlock démonizuje jako člověk neschopný citu a přátel, většinou mi to nepřijde dostatečně doloženo na akci a pouze se to konstatuje. Je to možná tím, že sama nějakou tu sociální poruchu mám a tak se s ním dovedu ztotožnit, zatímco Watson se v mých očích chová jako mnohem větší blb než ten náš ústřední Aspergerus (tohle se mi děje i u Big Bang Theory, kde vidím, že Sheldon se chová v souladu se svými pravidly a je vlastně fér, kdežto Leonard je zákeřný anarchista). Ale potěšil mě Pes Baskervillský a fakt, že pronásleduje vlkodlaka George z mého milovaného Being Human. A taky se mi velmi líbila výsledná podoba osudové ženy. (2014) --- Dodatek po shlédnutí 4. série v roce 2017: What the actual flying fucking fuck? ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Sherlock Holmes v současnosti? Ano, ale takhle moderní a zábavná miniserie? Kdo by to ještě před pár měsíci řekl... Já rozhodně ne a jsem rád, že znovuvzkříšení Sherlocka vedlo přes filmovku z Hollywoodu až do rodné Anglie. Po delší době mě zase televizní projekt dokázal zásadním způsobem uzemnit a nebýt slabého druhého dílu, pětihvězdičkovou smršť ostatních uživatelů bych rád následoval. Ten díl bohužel existuje a do vydání alternativního pilotu je to pomyslné negativum, které sérii ztrácí. Co je však úchvatné je, jak dokázali autoři všechno zvládnout. Od Watsonovy psychologie, přes Sherlokovu temnou stránku, až po moderní vymoženosti, které by na první pohled mohli samotnou dedukci a pátrání zjednodušit a okrást o známé kouzlo (což se jim nepovedlo:)). Střihově jde o televizní vrchol, který se bude těžko překonávat a v divácké přístupnosti pomáhá také obrazová dedukce (nejen prostřihy dle slov Sherlocka, ale také vizuální zobrazení čísel a slov potažmo "špatně viditelného děje" pomocí písmen a čísel ve stylu Čisté duše). Takhle se dělá moderní televizní klasika. teď to jen potvrďte dalšími (potvrzenými) díly. Těším se. Velmi. (95/70/95=87=4*) S2: V mnoha ohledech lepší (ještě propracovanější kamera, chemie a příběhy), ale o to větší očekávání a problematická látka (pes je prostě pes...). Ve výsledku první díl fantazie (chemie Sherlock-dominatrix famózní, dvojka tajemná, ale průhledná, třetí díl...tam ještě sám nevím, protože se bojím scénáristů...). Výsledek tedy 95+80+90=4*. S3: Třetí sezona začala s tolika zpomalovačkami, že jsem cítil jak v Charlieho andílcích:). První díl byl mnohem nevyrovnanější a snažil se být natolik moderní (twitter hadr), až mi přijde příliš. Druhý díl má opět dvě roviny, rozvádění hlavních postav a jejich "problémů" a hlavní dramatická vyšetřovací linie (ta tu první o hodně překonává). Je to efektní, zábavné, ale jako by to chtělo bořit hranice z první i druhé série. Třetí díl to samé v bledě modrém. Konečně silný záporák, ale tempo celého dílu a ve výsledku i celé třetí sezony, je zpomalováno osobní rovinou problémů. Trochu mi to připomíná druhý vedlejší Moffatův projekt, Doktora Who. Přesto je Sherlock působivý, vyšetřování a vše okolo jeho paláce mysli je v posledním díle neskutečně efektní a dramaticky vyšroubované na maximum (i když si říkám, kolikrát ještě v tomhle seriálu někdo přežije svoji smrt...). Vyšetřování opět fantastické, humor chvílemi na hraně, ale celkově velká zábava. Jen těch "mind games" a mnemonic techniques je tu někdy až moc... Výsledek: 80+70+90=4* ()

Galéria (412)

Zaujímavosti (107)

  • Práva na vysílání byla prodána do více než 180 zemí světa. (gogos)
  • V origináli podla sira Arthura Conana Doyla vlastní Sherlock (Benedict Cumberbatch) violu od samotného Antonia Stradivariusa, štáb však použil v každej sérii inú. Napríklad v tretej sérii to bola čínska Con Fuoco za 1200 libier, vypožičaná z jedného cardiffského obchodu. Samotný obchod mal na svojej webovej stránke zverejnené poďakovanie od pána Watsona (Martin Freeman) za trpezlivosť s jeho priateľom. Benedict Cumberbatch sa kvôli úlohe Sherlocka naučil hrať na husle a narábať s mečom. (JOZZZKO)
  • Stejně jako v knižních předlohách není křestní jméno paní Hudsonové (Una Stubbs) v seriálu nikdy vysloveno. (Vojtas12)

Súvisiace novinky

Andrew Scott je nový pan Ripley

Andrew Scott je nový pan Ripley

26.09.2019

Hvězda seriálů Sherlock (Moriarty) a Potvora (sexy kněz) Andrew Scott získal hlavní roli v připravované seriálové adaptaci slavné série knih o známém zloději, podvodníkovi a sériovém vrahovi Tomu… (viac)

Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení

Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení

29.11.2018

V nové drákulovské minisérii od tvůrců seriálového Sherlocka se v hlavní roli objeví herec Claes Bang (Dívka v pavoučí síti, Most). Třídílnou sérii dělají Steven Moffat a Mark Gatiss pro BBC a… (viac)

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

11.03.2018

Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (viac)

Bond má prvního kandidáta na režii?

Bond má prvního kandidáta na režii?

03.05.2017

Po miliardovém Skyfallu nám bondovská série nabídla Spectre, které se dočkalo horšího přijetí a nevydělalo ani 900 milionů dolarů. Filmová logika v takových případech velí zastavit stroje a zvážit… (viac)

Reklama

Reklama