Sherlock - Série 2

Už jsem to psal v komentářích k jednotlivým epizodám, ale musím se k tomu znovu vrátit. Druhá epizoda druhé řady se vyjímala mezi oběma skvělými díly jako exkrement v kredenci. Tedy poněkud nepatřičně. Nějak jsem to celé nepobral, mám z toho pocit, jako by se tvůrci taky něčeho nadýchali, a úplně proto vypadli z rytmu. Úvodní ani závěrečné epizodě jsem naštěstí neměl, co vytknout, na ty byla radost se dívat, a celá druhá řada tak u mě dopadla velmi dobře (ale mohlo to být lepší...). (13.04.2019)

Druhá řada do té doby netradičního Sherlockova moderního pojetí si naprosto zasluhuje zdejší chválu, všecky tři povídky jsou naprosto bravurní, tvůrci si uvědomují Sherlockův kult napříč historií a snaží se co jim síly stačí zakomponovat veškeré podstatné postavy a události do pravděpodobně nejlepšího seriálu, co kdy vznikl pod hlavičkou BBC. Až je škoda, že mnoho z knih dobře známých charakterů se tu mihne skutečně jen epizodně.  [viděno na Netflixu] (31.05.2024)

Na druhé sérii je bohužel cítit, že autoři vlastně moc netušili, kolik těch sérií bude a co s nimi mají dělat. První díl je naprosto excelentní, nejspíš protože se nesnaží hrát si na nic moc víc - je to další případ, který Sherlock řeší. Druhý díl je pořád dobrý a zajímavý, ale už dost rozpačitý. A třetí díl který se snaží o dekonstrukci postavy Sherlocka a o jeho zobrazení jako upjatého maniaka kterého lze přimět věřit totálním šílenostem, i když se jednoduché vysvětlení přímo nabízí, sérii v závěru totálně sestřeluje - každopádně první dva díly si ty souhrné 4* zaslouží. (07.01.2017)

Druhá série nezůstává své starší sestřičce ani sama sobě nic dlužna ... v průběhu vyšetřování neobyčejně rafinovaně - jakoby mimoděk odkrývá další stránky osobnosti milého Sherlocka ... a s poněkud marnivou, maličko nedůtklivou vzdorovitostí zakolísá jen v blízkosti vojenské základny Baskerville, aby se v pravý čas vzpamatovala a završila svůj poslední příběh vpravdě nepřekonatelným (a nepřekonaným) finále: S nedbalou elegancí .... ve velkém stylu ... zvolí cosi na způsob oslňujícího, leč vkusného, důmyslně odpalovaného ohňostroje. (06.03.2017)

Po chytľavej prvej sérii, ktorá dozaista dostala takmer každého jedného diváka, ktorý ju videl, sa legendárny britský detektív nového tisícročia vracia aj v druhej sérii. Opäť s porciou troch dielov, ktoré každý svojou dĺžkou môžu konkurovať bežným filmom. Nie však len dĺžkou minutáže sa druhá séria Sherlocka približuje filmom, ale rovnako je tomu aj na poli kvality spracovania. V tomto prípade dokonca veľmi ľahko strčí do vrecka svojho kabáta nejeden film čo i len jednou epizódou. Po otvorenom konci na začiatku prvej série tu nabieha dej do zabehnutých koľají veľmi ľahko, ale pritom dokonalo sofistikovane, čo dáva vyniknúť kvalitne spracovanému scenáru. Jeho kvalita je výsadou celého seriálu, ale na epizódnych "drobnostiach" vyniká najviac. Bez prezrádzania akéhokoľvek deja treba povedať, že je tomu tak aj tu. Séria ponúka kvalitatívne viac-menej vyrovnané epizódy, až s výnimkou tej druhej, ktorej kultový námet ponúka, bohužiaľ, nie veľmi lákavé spracovanie. Avšak aj v tejto časti sa dajú nájsť viaceré pozitíva. Čo je však ťažným koňom všetkých troch epizód, okrem do detailov zvládnutého scenára, sú samozrejme rovnako dobre napísané postavy. Tie opäť dostávajú o čosi viac priestoru na akési sebaprezentovanie sa divákovi. Tradične silná dvojica Benedict Cumberbatch a Martin Freeman v spoločnosti obvyklých vedľajších postáv tentokrát dopĺňa aj Andrew Scott v roli hlavného Sherlockovho nepriateľa, Jima Moriartyho. A to je postava, o ktorej by sa dalo písať naozaj veľké množstvo riadkov, pretože tak dobre napísaná postava, ktorá navyše hercovi tak skvelo sadne, sa často nevidí. Možno je trochu odvážne tvrdiť, že ju možno zaradiť medzi vôbec najlepšie, aké sa vo filme či seriáli objavili, ale prečo nie? Správne využitý potenciál rozhodne ponúka a diváka musí baviť vždy, keď sa objaví na obraze. "Criminal mastermind" vyšperkovaný k dokonalosti. Sherlock - Series 2 baví minimálne rovnako, ak nie viac, ako epizódy v prvej sérii. Ponúka väčšiu prešpekulovanosť deja, o kúsok viac vyzretejšie postavy, o ktorých sa divák postupne dozvedá nové a nové veci, a ktoré zároveň majú otvorený priestor na ďalší postupný vývoj vrámci jednotlivých epizód. Všetko navyše okorenené humorom, eleganciou a takmer potrebným dejovým plot twistom, tak Sherlockovi vlastným. A nebyť v tom cliffhanger pre ďalšie pokračovanie, to by nebolo ono. (08.12.2017)