Vymedzený čas

Bejt v takovým časovým presu jako Will, musel bych s sebou místo Správce tahat psychologa. Výborný nápad by si zasloužil dynamičtější, možná spíše vyváženější zpracování, ale i tak se mi to vcelku líbilo. Nevím proč, místy mi to připomínalo Equilibrium, že by jakousi sterilitou?? Netuším. Na skladě jsou silné momenty i nuda, čekal bych víc akce, emocí a určitě ne tak odfláknutou finální loupež. Justin Timberlake v pohodě utáhnul hlavní roli, víc se mi ale zamlouval Cillian Murphy, ten člověk je prostě chodící Charisma. Dobrý kousek na sobotní odpoledne. 70% 40 miliónů dolarů(rozpočet)/174 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.04.2012)

Je smutné, že když už scénáristu konečně napadne poměrně neotřelá myšlenka s několika opravdu vychytanými detaily, místo aby jí dotáhl k dokonalosti, splácá stereotypní honičku o tom, jak si metrosexuální Džastýn snaží dobít digitálky. A tak jediné, co člověku utkví je, co dokáže s už tak hnusnou Amandou Seyfried udělat rezavé mikádo! Asi budu mít nějaký pokřivený vkus, protože když se tady jeden trochu začte, aby si pomalu vytíral z očí čerstvý ejakulát zdejších pubescentů! (06.12.2011)

Kdybych to měl říct v účetnických pojmech - a ten film k tomu svým důrazem na čísla nabádá -, tak největší problém Vyměřeného času vězí v rozklíženosti mezi plánovanou kalkulací a výslednou fakturou. Zatímco plán zjevně počítal s ambiciozní velkolepou dystopií po vzoru Metropolisu, Brazilu nebo Potomků lidí, výsledkem je skromný, malý a trochu tezovitý film, ve kterém nejenže má duch dovolenou, ale pást se nemohou ani oči. Například to ghetto měla být totální anarchie, kde bez bouchačky nemůžete vyjít na ulici, místo toho je tam jeden srandovní gangster, co loupí čas. To je asi, jako kdybyste chtěli točit výpravný film o Kyklopech, i film samotný nazvali „Kyklopové“, ale pak ani jednoho Kyklopa na plátně neukázali. Jako kdyby chtěl Vyměřený čas tímto rozkolem mezi velkými plány a nevalným výsledkem pojmenovat problém všech pokrokářských hnutí, které také vždy dojedou na to, že se ideál začne odchylovat od skutečnosti, jak jsme to měli možnost vidět ve dvacátém století třeba v Sovětském svazu. Nejlépe tuto bezradnost Vyměřeného času vystihuje následující hádanka: představte si, že bychom vzali tentýž film, úplně stejný se vším všudy, akorát s tím rozdílem, že namísto ciferníku na předloktí odtikávajícího lidem čas budou ve filmu klasické peníze. Co bychom dostali? Dostali bychom naprosto esenciální béčko, ne-li ještě něco horšího (stejným způsobem se mimochodem interpretují horory – představíte si stejný horor, akorát bez monstra, o něž většinou moc nejde, je to jen taková vábnička odvádějící pozornost od hlavních postav). A i když se nabízí námitka, že právě to je pointa filmu, vyměnit čas za peníze, samo o sobě mi to přijde málo. Svým způsobem tak připomíná Vyměřený čas všechny ty okupanty z Wall Streetu - je to jen takové gesto bez uceleného programu a skutečného záběru. Ba co víc, dokonce ten film může být chápán, podobně jako Cameronův Titanic, jen jako takový příběh o bohaté dámě Amandě Seyfried, která ztratila chuť do života, podobně jako znuděný milionář omrzený přepychem na začátku, a aby rozehnala nudu a nalezla ztracenou vitalitu, pustila se do dobrodružství s chudým chlapcem, ale o nic víc tu vlastně nikdy nešlo. A naopak – chudý mladíček Timberlake, jak naznačuje konec filmu (-spoiler-), přesidluje z ghetta do světa fantazie bohatých, kde může realizovat své sny a spolu s novou přítelkyní užívat života na maximum. Závěr filmu si lze tedy vykládat jako zoufalé řešení hrdiny, který ze světa skutečné reality definitivně přesídlí do světa fantazie – jako by se Neo z Matrixu opětovně rozhodl beze zbytku rozpustit v digitální realitě matrixu. Chtěl bych proto vzkázat všem důvěřivým duším, že tento film nekope proti bohatým ve prospěch chudých, nýbrž spíše naopak. (28.01.2012)

Excelentní premisa, která jediným nápadem přetváří všední svět ve futuristické sci-fi schopné zaujmout a pohltit diváka na první pohled. Bohužel zde genialita oblíbeného Andrewa Niccola končí, jeho podání thrilleru - honby za časem - s drobným přesahem v podobě narážek na nefér rozdíly ve společnosti, se není schopno vymanit s šedi průměru. S každou klíčovou scénou přibývá obrovský, nezodpovězený otazník, Sci-fi svět Vyměřeného času zdaleka není komplexní, právě naopak je děravý jako cedník, přináší sice chytlavý a nenudící zážitek na první zhlédnutí, ale následně není schopen ustát jakékoliv hlubší zamyšlení ať už nad logikou, nebo i prostou motivací/uvažováním některých postav. 6/10 (07.01.2012)

,,NEMÁM ČAS LÁMAT SI HLAVU TÍM, JAK K TOMU DOŠLO. JE TO TAK, JAK TO JE. JSME GENETICKY UPRAVENI TAK, ABYCHOM.....“ /// Čas nad zlato (a patrně i nad sůl...). Období lidstva, ve kterým se cena života neustále zvyšuje a ,,Darwinovští“ kapitalisté jsou zase o krok dál. A v tomhle bordelu Will potká Henryho (neboj, ,,teplej“ večírek nebude...), kterej mu dá celý století (času vole.). ,,NEPROMARNI MŮJ ČAS!“ (..jsem to říkal...) To by ovšem znamenalo.... obrat je o všechno co mají!.... Hodně dobrej námět na zpracování (ale i na zkurvení). Připomíná mi futuristický Equilibrium či ,,vědeckej“ Ostrov. Postupně jde všechna ta nadčasová myšlenková moudrost do pozadí (do prdele není ten správnej výraz...), ale naštěstí se film nemění v lacinou gangsterku ve stylu Bonnie a Clyde (řízlou Jurem Jánošíkem). Já se bavil. I díky napětí, akci a těm několika myšlenkám. Pro mě asi dosud nejsympatičtější Timberlake a další zajímavej C. Murphy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem členem Komunistickýho svazu mládeže. 2.) Nejsem schopnej pochopit otázku: ,,Co se dá koupit za 59 let?“. 3.) Thx za titule ,,channina“, ,,Xeetty“ a ,,radmas“. (23.01.2012)