Vymedzený čas

Film je stavěn na zajímavém konceptu smýšlení. Diváka však staví do zvláštní situace. Na jedné straně zde stojí pohnutka, že na život má nárok každý. Na druhé však velí ekonomický rozum. Když všechen čas (v porovnání s penězi) rozdělíte mezi lidi, nepochybně se jedná o chrabrý čin. Nicméně čas má neúprosnější roli, než peníze a neustále mizí. Kdy se tedy společnost dostane do okamžiku, kdy ho "rozmělněn" mezi populaci všechen spotřebuje a vše skončí? Vskutku zajímavé dilema. Jasné je však to, že zbohatlíci vesele ovlivňují inflaci (která je svým paradoxem až úsměvná) a s časem nezacházejí dobře. Pokud si tedy nekladete filosofické otázky o existenci, snadno se ztotožníte s hlavní dvojkou (Justin a Amanda překvapivě v pohodě). Asi by to bylo na 5 hvězdiček, ale film řeší mnoho věcí jen povrchně: Kde se čas bere? Zhroutí se nakonec společnost jako domeček z karet? Kdo spustil toto odpočítávání, a proč? A mnoho a mnoho dalších... Proto jen 4 hvězdy. (22.02.2017)

Taková jména jako Seyfried, Pettyfer, Wilde a Murphy tak ohromila, že zazdí i tu jednu malinkou chybičku - Timberlakea. Do jeho role bych si uměla představit hned několik lepších a oslnivějších herců, takhle se mi zdá, že na to zkrátka nemá, aby utáhl celý film a navíc mě stále ještě nepřesvědčil, že umí hrát. Každopádně se dal snést, když jsem si všímala především příběhu a ostatních herců, skvělému zážitku nic nestálo v cestě. Místo penězi se platí časem a to už samo o sobě zajišťuje akční a docela drsnou podívanou. Tím zběsilým utíkáním mi to připomínalo Správce osudu, ale to je asi jediné pojítko. Jinak je tohle více nabité akcí, napětím a já vlastně nemám moc co vytknout..Scéna s Olivií Wilde, kdy běží vstříc synovi,aby jí dal trochu času a SPOILER nakonec to nezvládne, mě vážně dojal. 4,5*. (14.03.2012)

Zajímavý nápad zabalený v neoriginálním, předvídatelném, patetickém, nedomyšleném a místy i nudném pojetí. Jakkoliv je totiž celá úvodní premisa s časem jakožto platidlem zajímavá, jakkoliv je rozdělení města podle cennových zón chytré (a celkově i realisticky působící) a jakkoliv jsou rozdílná barevná pojetí jednotlivých čtvrtí sympatická, mou pozornost stejně poutaly naprosto odlišné věci. Třeba to, jak je možné, že Will hrál v pokeru o více než tisíc let, ač sám nemohl vsadit více než něco málo přes stovku. (A ještě se mu podařilo dorovnat cosi, na co neměl.) Nebo to, jak bylo možné, že se z něj při prvním usednutí za volant stal profesionální, zkušený závodník a že jeho auto jelo na zpátečku stejně rychle jako policejní auto v plné rychlosti. Nebo to, jak je možné, že orgány člověka nestárnou a že se ani po stovkách let tělesná schránka neopotřebuje. Nebo to, proč se hlavní dvojice neustále vlastním přičiněním pohybuje na hraně života a smrti a ačkoliv si každou chvíli mohou "dobít" čas na stovky let dopředu, nikdy si, snad v rámci nějakého sebepoškozování nebo návyku na adrenalin, nedají více než pár hodin nebo jeden den. (Čímž pak dochází ke všem těm uměle dramatickým situacím aneb "zbývá nám třicet vteřin, co budeme dělat?") Nebo to, proč v tom filmu někteří herci vypadají na čtyřicet, ač nikomu nemůže být víc než 25. A když se mi v závěru začaly navíc potulovat myšlenky kolem Hobbese, jeho ospravedlňování existence státu a možnosti, za kterých se lidé mohou proti panovníkovi vzbouřit, došlo mi, že je tu něco špatně. Správný film vás má vtáhnout a nepustit, ne donutit vás přemýšlet o něčem, co s filmem nemá naprosto co dočinení. (01.11.2011)

Niccol značně updatoval faustovský motiv a přihodil jánošikovského hrdinu, jenž kdovíkde získal schopnosti (fyzická zdatnost, hraní pokeru na úrovni Jamese Bonda, suverénní střelba ze zbraní a řízení aut, za jejichž volantem pravděpodobně sedí poprvé v životě), s nimiž nyní kdovíproč bojuje za beztřídní společnost. Jeho motivace je vinou odbytého vykreslení postav a podmínek, v nichž žijí, velice nepřesvědčivá. Prostě tak jedná, protože nám skrze něj režisér/scenárista/producent potřebuje sdělit pár tezí. Podnět k diskuzi to není špatný, ale k témuž postačí přečtení synopse filmu, případně zhlédnutí traileru. Zklamává-li Vyměřený čas jako „film s myšlenkou“, o moc lépe nefunguje ani coby akční thriller. Niccol nedokázal svá sdělení hladce zapracovat do žánrových schémat, pročež postavy, jimž neustále utíká čas, co chvíli vedou umrtvující „sit and deliver“ dialogy. Willův cíl zůstává dlouho nejasný, jeho jednání postrádá logiku, což lze bohužel vztáhnout na celý film (až příliš snadno napadnutelný je již samotné přečerpávání času, nad nímž například spící člověk nemá žádnou kontrolu). Také ostatní postavy dělají rozhodnutí, jež se od nich vzhledem k pravidlům žánru očekávají, nikoli rozhodnutí, jež by v kontextu děje dávala smysl. Nakonec mne na tahle ambiciózní americká žánrovka více než nesevřeným vyprávěním bavila tím, co častěji oceňuji u filmů evropských – kamerou (Roger Deakins), jež odlišnou kombinací světla a barev odděluje jednotlivé třídy a strohou výtvarnou stránkou (Alex McDowell), kdy například „policejní“ auta představují milý návrat k dystopickým sci-fi někdy ze 70. let. Celkově ale... škoda času. Apendix: Ne, že by se mi to nelíbilo, nicméně nechápu, proč je Amanda Seyfried po celý film oděná do šatů na soaré (když běhat, pak, samozřejmě, v lodičkách s vysokými podpatky). 50% (24.10.2011)

Vždy se dá, alespoň trošku originálně vyhlíženému, nápadu vytknout buď nějaká určitá předvídatelnost nebo zkrátka banalita scénáře, který originalitu pouze připomíná a klišé se tak nějak snaží maskovat. To je rozhodně případ také In Time, který zaujme na oko dobře působícím obchodním modelem pomocí času. Pokud na nápad přistoupíte, film si můžete skvěle užít, jelikož mu po řemeslné stránce nelze prakticky nic vytknout, přestože nemusím Amandu Seyfield a Timberlakovi jeho herectví stále tak úplně nevěřím. Nicméně dělá dobrý dojem a dokáže zaujmout. Ano, jistě, podobných sci-fi a zároveň hi-tech filmů rozhodně nevzniklo např za posledních 15 let málo, ale...stále je to Hollywood a je třeba si podobně originálních kousků vážit...75% (09.03.2015)