Soul Boy

Viděl jsem to zhruba před pěti dny a už si z toho v podstatě nic nepamatuju. Fragmenty - nemocnej táta, obětavej syn, čarodějka s kozí nohou, bílá honorace, černá chudina v ghettu, úkoly na otcovu záchranu... Snad pohádka pro dospělé..? Pro některé. Pro mě raději už nic podobného ne. Z Tykwera, jak ho znám, jsem tu neviděl prakticky nic. (06.12.2016)

Pět hvězdiček vzhledem k tomu, že rozvíjející se kinematografie nelze srovnávat s těmi pokročilými. V rámci africké produkce je třeba tento film skutečně ocenit vysoko. Ten příběh je ostatně milý a zajímavý z řady hledisek. Ukazuje život v nairobském slumu, způsob myšlení tamních obyvatel, vliv původních animalistických představ s křesťanstvím... Prostě pro ten experiment Němci vybrali skutečně velmi vhodné téma, sedm skutků, které měl chlapec během jednoho dne splnit připomíná trochu bobříky našich skautíků, ale je v nich mnohem větší hloubka a filozofie. Rád mám kinematografii exotických zemí, škoda, že jsme přecpáni americkým brakem. (17.01.2015)

Na film zo slumu a o slume slušná kvalita. Aj v príbehu, aj v spracovaní, rozprávka má nápad, má spád a tiež slušných detských hercov. Ako riešiť sedem ťažkých úloh som nemal ani poňatia, ale stačilo nechať sa viesť slnkom. Posledná úloha so strašným hadom bola už nad rámec rozprávky. –––– Ak sa ťa raz zmocní nyawawa, si stratený. (17.01.2015)

Tykwer je na databázích sice uveden jako spolurežisér, ale oficiálně sloužil na tomto snímku z pozice produkčního a mentora v rámci německo-keňské studiové kooperace. Těžko říci, co si pod tím představit, nicméně spíš bych se stavěl na barikádu toho, že do snímku kecal celkem dost, protože má pocitově více evropský než africký nádech. Koneckonců pravidlo pro splnění podmínek této kooperace bylo, že se musí odehrávat v Kiburském slumu, což je tak trochu, řekněme si to na rovinu, takový umělecký kolonialismus. Je to, jakoby stejnou soutěž vytvořili ve Státech pro Čechy, ale podmínkou by bylo, aby se to odehrávalo ve stánku s trdelníkem (což je srovnatelná humanitární katastrofa jako obří chudinská čtvrť na předměstí Nairobi). Celý film je pak vlastně hrozně příjemné chlapecké dobrodružství, kde Kibura funguje jak taková Stínadla, která má místo Rozdělovací třídy kolejiště a chlapecké party se tam každodenně škorbí o kusy plechu skrze různé soutěže. Každopádně hláška "Tvoje máma je tak černá, že když si pochová dítě, tak to okamžitě usne, protože si myslí, že padla noc." je setěr jak kretén a já si kvůli tomu musim ihned najít černýho kámoše, abych jí mohl beztrestně aplikovat. (21.11.2020)

Kdo někdy navštívil slum, ocení autenticitu i to, že Soul Boy není o tom, aby nám působil na city a snažil se ukázat tvrdost tamního života. Naopak. Způsob pohledu jasně ukazuje, že Kibera je svět jako každý jiný, se svými pravidly, kulturou, obyvateli a jejich starostmi a radostmi, které mohou být těm našim vzdálené a nepochopitelné (to jde říct o zápletce příběhu), ale nejde o to, co si o věcech myslíme, protože to neprozrazuje nic o tom, jaké jsou, jde o to, co vidíme a cítíme, a jak se tím necháme unášet a Soul Boy unášet umí, lehce jako pírko vás provede sluncem zalitým světem. Poselství/proroctví/poslání, či jak Abilovu cestu lze nazvat, přitom vnímám jako jedinou slabinu, a to čistě vzhledem k tomu, jak strašně byla zhuštěná a doufám, že jednou vznikne třeba sedmidílný seriál :) (20.04.2017)