Čtyřikrát
Le quattro volte
Vier Leben
Four Times
Réžia:
Michelangelo FrammartinoScenár:
Michelangelo FrammartinoKamera:
Andrea LocatelliHudba:
Paolo BenvenutiHrajú:
Giuseppe Fuda, Bruno Timpano, Nazareno Timpano, Peppe Cavallo, Santo Cavallo, Artemio Vallone, Domenico CavalloObsahy(1)
Druhá celovečerná snímka talianskeho architekta a filmára Michelangela Frammartina sa podobne ako jeho medzinárodne úspešný filmový debut Dar (Il dono, 2003) pohybuje na pomedzí hraného a dokumentárneho filmu. Jej obrazové rozprávanie je opäť zasadené do odľahlých, takmer vyľudnených častí južného Talianska. Nenápadne sledujeme každodenný život starého pastiera kôz, žijúceho v odľahlej stredovekej dedine v horách talianskej Kalábrie. Liek proti dávivému kašľu si vyrába z vody a prachu, pozbieraného z podlahy miestneho kostola. V stáde jeho kôz sa narodí drobné kozľa a režisér našu pozornosť upriamuje práve na slabé zviera, na to, ako sa stavia na vlastné nohy a začína bojovať o svoje miesto v početnom stáde i vo svete. Nakoniec sledujeme mohutnú jedľu, ktorú lesníci zotnú a použijú na prípravu dreveného uhlia. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (34)
Vytvořit nebo zachytit pouze obrazy beze slov a jen jimi vyprávět filmový příběh. To už tu párkrát bylo, ale proč ne znovu a proč ne takto. Film, co působí jako životodárný zádumčivý lék na povrchní zaneprázdněnost, neurotismus, přesycenost a absurdní kolotoč moderní doby a její vykořeněnost. Nebo jako její protiklad. ()
Po vizuální stránce jde jistě o pozoruhodné dílo, na jehož obsah a především pomalejší tempo musíte být správně naladěni. Dovedu si představit, že někoho film Čtyřikrát skutečně nadchne, ale mě to nějak minulo, i když třeba příběh zatoulané kozičky mnou docela citelně pohnul. Ovšem za nahlédnutí do koloběhu života zapadlé vesnice kdesi v horách italské Kalábrie patří tomuto nezvyklému počinu určitě čestné místo v evropské kinematografii. (70%) ()
ve filmu se toho zas tolik neděje přesně asi tak vypadá stereotyp života vysoko v horách stranou od civilizace.V první půlce stařec který dožívá svůj život a jeho pes a v druhé půlce osud čerstvě narozeného kůzlete.Dlouhé záběry bez dialogů které by něco vysvětlily třeba scéna se ztraceným kůzletem a stromem.Symbióza člověka a přírody.Život a smrt.Vynikající režisérská práce a kamery.Rozmístění kamer na stativu sebrané záběry seskládat do celku.Podle mě se filmaři pohybovali na place minimálně. ()
Vystudovany filmovy teoretik -elitar : Prave som bol intelektualne konkverovany ultimativnou, dekadentne hypnotickou kompoziciou profundalne metaforickej gastroenteralnej kvintesencie. Moja Exaltacia graduje k infinite a erektilne laska moju exkluzivnu percepciu estetiky ezotericna. Ja : No fuj, to bolo ale velke smardlave hovno! S absolutne kludnym svedomim prehlasim, ze to bola kravina. 0 % ()
Homo sapiens, fauna, flora a nakonec základní stavební kámen všeho živého - uhlík. Zcela přírodní recyklační program v prostředí totálně zapadlé italské vesničky. Všední život i obraz místních tradic a zvyklostí, vše pod nádherně nasnímanými scenériemi tohoto kraje. Filmu by bez diskuze slušel i žánr komedie, vedle silné empatie lze cítit i přirozený, lidský humor. ()
Galéria (29)
Fotka © Filmes da Mostra
Zaujímavosti (3)
- Film pozostáva z dlhých záberov. Jeden z nich trvá až 8 minút. (jedenzdvoch)
- Film neobsahuje žádné přímo slyšitelné či srozumitelné dialogy. (Myslivir)
- Natáčení probíhalo v italské Calabrii v lokalitách Alessandria del Carretto a Caulonia. (Terva)
Súvisiace novinky
Be2Can: unikátní přehlídka festivalových filmů
Berlín, Benátky, Cannes – tři prestižní mezinárodní filmové festivaly, které každoročně přináší divákům to nejzajímavější ze současné filmové tvorby. Společnost Film Europe Media Company přinese… (viac)
Reklama