Štyrikrát

Po vizuální stránce jde jistě o pozoruhodné dílo, na jehož obsah a především pomalejší tempo musíte být správně naladěni. Dovedu si představit, že někoho film Čtyřikrát skutečně nadchne, ale mě to nějak minulo, i když třeba příběh zatoulané kozičky mnou docela citelně pohnul. Ovšem za nahlédnutí do koloběhu života zapadlé vesnice kdesi v horách italské Kalábrie patří tomuto nezvyklému počinu určitě čestné místo v evropské kinematografii. (70%) (10.09.2020)

Vytvořit nebo zachytit pouze obrazy beze slov a jen jimi vyprávět filmový příběh. To už tu párkrát bylo, ale proč ne znovu a proč ne takto. Film, co působí jako životodárný zádumčivý lék na povrchní zaneprázdněnost, neurotismus, přesycenost a absurdní kolotoč moderní doby a její vykořeněnost. Nebo jako její protiklad. (01.08.2022)

Film z podobného ranku, jako třeba Hukkle. A škoda, že nemá vypointovanější konec, jinak bych možná i ty slabé 4* dal. Navenek to totiž působí jako lyrický film o životě lidí, zvířat a rostlin bez děje, jenže on v tom děj je, když nad tím člověk přemýšlí. Celé je to takové zvláštní "poetické fantasy" o divné verzi reinkarnace, ve které SPOILER starý muž, co se nejspíš celý život (nebo minimálně ve stáří) staral o kozy, zemře a díky tomu, kde žil, se znovuzrodí jako kůzle. To se ale jednoho dne blbou náhodou zatoulá, nenajde své stádo a pod jednou vysokou jedlí zemře (což nevidíme přímo, samozřejmě). A pak se stane tou jedlí, která je pokácena a využita tak, jak asi všichni tušíme. Akorát škoda, že to skončilo jen u toho, že někomu z té vesnice přivezou pytel plný dřeva právě z té jedle, protože jsem tak nějak podvědomě očekával, že v tom domě, ke kterému přivezou ten pytel, bude rodina s novorozencem, čímž by celý tenhle proces zvláštního typu reinkarnace (založené asi na přesvědčení autora o silném propojení mezi člověkem, zvířaty a rostlinami?) dospěl k nějakému svému cyklu a uzavření jedné etapy KONEC SPOILERU. Jak už jsem psal, fakt jen škoda, že to není dotažené, protože kameru to má přímo úžasnou, moc se mi líbí, že to CELÉ vypráví obrazem, dialogy zde absolutně chybí a divák tak musí dávat pozor, co se děje a místy to má i slušnou atmosféru (na rozdíl od ostatních se mi ale nejvíc líbilo první "dějství" - to s člověkem, ty ostatní mi přišly zbytečně vleklé), ale na víc jak silné 3* to bohužel nevidím. I tak si ten film ale nechám, rozhodně mě to zaujalo. A kdoví, třeba někdy v budoucnu hodnocení zvednu, až se mi to rozleží v hlavě... Silné 3* (05.12.2020)

Vystudovany filmovy teoretik -elitar : Prave som bol intelektualne konkverovany ultimativnou, dekadentne hypnotickou kompoziciou profundalne metaforickej gastroenteralnej kvintesencie. Moja Exaltacia graduje k infinite a erektilne laska moju exkluzivnu percepciu estetiky ezotericna. Ja : No fuj, to bolo ale velke smardlave hovno! S absolutne kludnym svedomim prehlasim, ze to bola kravina. 0 % (24.03.2015)

Homo sapiens, fauna, flora a nakonec základní stavební kámen všeho živého - uhlík. Zcela přírodní recyklační program v prostředí totálně zapadlé italské vesničky. Všední život i obraz místních tradic a zvyklostí, vše pod nádherně nasnímanými scenériemi tohoto kraje. Filmu by bez diskuze slušel i žánr komedie, vedle silné empatie lze cítit i přirozený, lidský humor. (12.08.2017)