Zvuk hluku

Originální, místy hodně ujetá komedie o hudebních teroristech, která se mně jako člověku, s velkým hudebním hluchem opravdu líbila. Jeden policista, ze slavné hudební rodiny a pak už jen šílenci, kteří se rozhodnou bojovat se společností pomocí akustických útoků na různá místa ve městě. Netradiční pohled na hudbu opravdu z jiné stránky. (06.11.2014)

Roztáhnout devítiminutový originální kraťas na celovečerní stopáž se moc nepovedlo. Zbylo pár výborně vymyšlených hudebních scén a zcela nesmyslný příběh, který je korunován neslaným nemastným závěrem. Hudební teroristé jsou zkrátka stále zábavní, policisté bez hudebního sluchu vůbec. Radši si zase znova pustím ten původní krátký film. (07.12.2013)

Malo to naozaj netradičný námet ale to bolo asi tak všetko. Prvé hudobné vystúpenie ešte ako tak ušlo ale tie ďalšie ma už ničím nezaujali. Ku koncu som sa už poriadne nudil ale s vypätím všetkých síl som to dopozeral. Ani príbeh samotný ma veľmi nezaujal, nevtiahol do deja, takže pre mňa sa SoN zaradil medzi podpriemerné filmy. (31.10.2011)

|| Scenár: Ola Simonsson, Johannes Stjärne Nilsson, Jim Birmant | Hudba: Magnus Börjeson, Fred Avril | Produkcia: Jim Birmant, Guy Péchard, Christophe Audeguis, Olivier Guerpillon | Distribúcia: Nordisk Film (Sweden), Wild Bunch Distribution (France) | Štúdio: Bliss, Dfm Fiktion | Rozpočet: 4 milióny € | Tržby: ? $ || (06.07.2011)

Přesně takovej film do Meat Factory - je to alternativní, bojuje to proti konformismu, aktéři se tvářej vážně, spousta retro prvků a důmyslného odkazování na béčkové časy (Fuck the Music, Kill, Kill). Holkám s baletkovskýma sukýnkama a slimkou v prstech se to bude líbit, mě tam překážela ta snaha o příběh. (03.12.2011)