Ninja Factor

Jedna věc mi vadí a to, že osudy jedné (stohlavé) várky soutěžících jsou rozděleny do několika dílů. Ale jinak jsou tu klasické asijské propriety - šílení účastníci, extrémně náročné soutěže a hodně divoký komentář (zkuste se někdy zaposlouchat do originálu, kam se hrabou naši sportovní komentátoři). Mimochodem, ten, kdo zvládne všechny úkoly je opravdu ninja, protože je to skoro nad lidské síly. (08.07.2010)

Japonci musejí být šílení. Nepřijde vám taky někdy úžasné, jak třeba ve Wipeout má každý helmu, vestu, chrániče zubů, loktů, holení a kolen a k tomu ještě suspenzor.....a v Ninja Faktoru si klidně vyběhne chlápek v černých tangách a jde do toho:-) Sice to není přímo myšlené jako zábavný pořad a oproti Takeshiho hradu je to nudné, ale po několika shlédnutích musím říct, že mě to chytilo. Shingo Yamamota, Makoto Nagano, Katsumi Yamada a Toshihiro Takeda jsou mí favoriti. Líbí se mi jejich bojovnost a vytvalost s jakou chtějí dosáhnout vrcholu. (03.08.2010)

Naprosto srdeční záležitost. Tento pořad je naprosto legendární a taktéž "otcem" zahraničních verzí. Líbí se mi, že za mnohaleté působení, na vrchol dosáhl pouze zlomek jedinců. Poctivě jsem série sledoval až do roku 2011 a stálo to za to. Pak bohužel přišlo tsunami, ale pořad se opět posléze obnovil, takže mám co dohánět. Doporučuji každému japonskému nadšenci. :-) (18.06.2021)

Skvělý pořad. Mám jej rád a moc pro mě znamená. Výkony soutěžících mě někdy dokážou i dost motivovat. Ke zdolání trati je potřeba fyzické zdatnosti, síly a psychického odhodlání. Obdivuji celou řadu zúčastněných, avšak můj největší respekt mají tři muži, kteří trat´ prošli celou a vyšplali na vrchol hory. "Mnoho je povolaných, jen pár vyvolených" (21.08.2011)

Na Ninja faktoru mě napřed zaujaly výstřednosti a pády některých účastníků, které mě připoutaly k obrazovce na dobu, která stačila, abych si uvědomila, že tahle soutěž je úplně o něčem jiném. Na Sasuke mám ráda hlavně to, s jakou bojovností a odhodláním se elitní soutěžící, které si člověk po nějaké době snadno zapamatuje a oblíbí, pouštějí do překážek, které se většině světa zdají být nepřemožitelné. Právě to přeměňování zdálivě nemožného v realitu dělá z tohohle pořadu můj oblíbený, který mě vždycky přitáhne k obrazovce a u kterého se nikdy nenudím. Klobouk dolů před Makotem Naganem, jehož vítězství považuju za nejlepší moment celé téhle čtrnáctileté záležitosti, i před ostatními AllStars, z nichž bych chtěla vyzvednout své další oblíbence - vždycky usměvavého hasiče Toshihira Takedu, na první pohled nenápadného úředníka Bunpeie Shiratoriho, vytrvalého majitele čerpací stanice Shinga Yamamotu a taky Shinjiho Kobayashiho, který už sice nesoutěží, ale přesto byl podle mě jeden z nejlepších. Těším se na další turnaje a doufám, že jich bude co nejvíc. (05.07.2011)