Banáni

No jak bych to jen řek... prostě blbost. Mě humor Woodyho Allena moc nesedí a jeho osoba už vůbec ne. Jo, dobře je pravda, že ve filmu jsou dobrý a vtipný nápady, ale je to takový celý podaný moc po Allenovsku, což se možná u jeho filmůj cení, ale já to teda neocenim. Jediný co ještě stojí za zmínku, je mladej Sly, jako takovej týpek v metru (29.06.2007)

Dalších bláznivá komedie z dob kdy Woody Allen začínal. Stejně jako ve Spáčovi, Lásce a smrti nebo Seber prachy a zmiz, i tady jde o sérii na sebe příliš nenavazujících gagů, z nichž některé jsou slabší, jiné úsměvné a najde se i pár vynikajících. Třeba scéna kdy Woody nenápadně kupuje pro armádu rebelů 700 sendvičů a dalamánek, nemá chybu. A odkaz na Křižník Potěmkin mě taky dostal. Tenhle film ve skutečnosti není moc politická satira, ale spíš bezstarostná fraška, která se shodou náhod odehrává i v Jižní Americe. A myslím, že vůbec ne špatná fraška. - "Tak si říkám... byl jste někdy v Dánsku? - Byl jsem... ano, ve Vatikánu - Ve Vatikánu? Ale to je v Římě. - No, v Římě s tím měli takový úspěch, že se rozhodli otevřít ještě jeden v Dánsku." (29.05.2005)

„Vzpomínám, když jsem byl ještě kluk, tak jsem jednou ukradl porno tištěné Braillovým slepeckým písmem. Mnul jsem ta neslušná místa.“ Woody přesně v té tvůrčí a herecké poloze, v jaké ho mám nejradši (co do kvantity ale i kvality humoru bych film zařadil hned za nepřekonatelnou Lásku a smrt). Banáni jsou opravdu bravurní směskou satiry a komedie. Kriticky narážejí na poměry v USA (předvádění stroje, tlumočník, operace), „banánových“ zemích (popravy, převrat, výcvik), média (úvodní reportáž, kostelní reklama na cigarety, svatební zápas v ložnici), soudnictví (znamenitý proces!), FBI (vyslýchání obžalovaného, ochrana státníka) a mnoho dalších oblastí, přičemž si neberou žádné servítky (fajn jsou také absurdní scény jako večeře, objednávka, telefonování, romantika u vody či los). Jak už to tak u Woodyho bývá, tak samozřejmě krom zábavných situací jako takových nechybí Banánům také pořádná porce hlášek, vtipné monology a dialogy (Allen neopomněl ani trochu té filosofie, a to ve scénách s přijímáním/dáváním a láskou). Film příjemně rychle uběhne, fajn je také hudba a jako třešnička na dortu se zde objeví mladý Stallone. Hodnotím poměrně jasným plným počtem. „Byl jsi někdy v Dánsku?“ – „Byl jsem v... ano, ve Vatikánu.“ – „Ve Vatikánu? Ten je v Římě.“ – „No, v Římě s tím měli takový úspěch, že se rozhodli otevřít ještě jeden v Dánsku.“ (09.01.2014)

Banáni sú mojim 17. pokusom pochopiť obľúbenosť Woodyho Allena. 16 z nich (okrem Match Pointu) bolo neúspešných. Svedčí to o mojej poctivosti a vytrvalosti, ale tiež aj o neschopnosti obľúbiť si jeho jednotvárnu sebaprezentáciu, nekonečné prepieranie svojich komplexov a fóbií. A pritom to vyzeralo dobre, osobitne prvé minúty priameho prenosu z atentátu na prezidenta boli skvelé. Ale potom sa na scéne objavil Woody Allen, ktorého považujem za vynikajúceho humoristu, dobrého scenáristu a veľmi mizerného herca, a znova som sa ocitol v jednom z jeho sériovo vyrábaných filmov, u ktorých ani neviem, kedy jeden skončil a druhý začal. Banáni sú označení ako komédia a ja som pri jej sledovaní zadriemal. Dopoludnia! A to by pri komédii stávať nemalo. (12.02.2016)

Ono by to možná fungovalo i jako politická satira, ale komediální stránka s přehledem tu "politicky angažovanou" přebíjí. Je pravda, že za zasmání stojí pouze ta místa, kde se vyskytuje Woody osobně; naštěstí je jich však dost, takže ta rozpačitější - úvodní převrat, "kacířská" reklama - utonou v moři kvalitního humoru provonělého Allenovou osobitou filosofií, kterou tu tak krásně shrnul do věty:"Po smrti nestojí sex za nic!" (06.09.2005)