Banáni

Woody Allen svůj divnohumor sype v Banánech do diváka vysloveně pod tlakem. Není deseti vteřina, aby nevytvořil nějaký gag. Jenže to neuvěřitelný množství humorných scén chvíli vytváří naprosto brutální a nekončící smích, který je zároveň sem tam vystřídán scénou, na kterou civím, jak na popravu. Což asi byl i záměr. Například ta první scéna s tou vraždou diktátora byla totiž tak brutální, a asi i záměrná amatéřina, že to vlastně bylo docela vtipný. (04.11.2015)

Nemám za sebou moc posezení s jihoamerickými diktátory, kteří za úřední jazyk vyhlašují švédštinu a vyžadují nošení spodního prádla nahoře, aby se to dalo kontrolovat. Nicméně si myslím, že by s nimi nebyla žádná zvláštní zábava v porovnání s citově, sexuálně a intelektuálně nezralým vládcem San Marcosu, jehož nadšení při bojovém výcviku by vyřadilo z provozu i skalpy nevinných obětí ověnčenou US Army. A pokud jako já rádi tlučete zástupce nejotylejšího národa na světě do citlivých partií, tak pamatujte, že „Nemůžete praštit amerického občana aniž byste k tomu měli povolení od ambasády!“. (31.12.2012)

Skvělá komedie bavící pochopitelně především gagy Woodyho Allena. Často mě během filmu napadlo srovnávat ho s Monty Pythony nebo i s Chaplinem - třeba scéna se sportem v kanceláři mi velice připadala inspirovaná krmícím strojem z "Moderní doby". Na začátku a v závěru film paroduje dryáčnické televizní reportáže (viz. uřvaný reportér, který se snaží dostat nějaké dojmy z umírajícího člověka). Bohužel asi ve třech čtvrtinách filmu už jsem trochu zazíval a čekal konec, taktéž legrace v podobě poprav už pro mě byla v tomto případě přece jenom silné kafe. 7/10 (31.10.2005)

Vcelku zdařilá politicko-vojenská satira. Veškerý humor je postaven na hlavní postavě totálního smolaře. Sem tam vtípek padne na úrodnou půdu, sem tam zase ne. Nejvíc jsem se bavil zřejmě při hledání důvodů, pročpak Woodymu nefunguje vztah s dost šerednou feministkou, respektive copak dělá Woody zle. V pěkné roličce lumpa se mihne dokonce i Sylvester Stallone. Průměrná komedie každým coulem. (18.12.2016)

Banáni jsou předzvěstí Zeliga a Spáče, nebo-li chrlení satiry na vše možné, co se Fidelovi Woodymu za těch předchozích 35 usadilo v hlavě. Předně ale nejde o nastolení lepších poměrů, socialismus sovětského typu Woodyho nikdy netrápil, nakonec on zaznamenává kulturní a historické reference v povrchní rovině aneb když tomu nerozumím, budu se tomu vysmívat. Woody Allen vám klidně vyjmenuje 50 filozofů, ale maximálně o 2-3 dovede hovořit více jak deset minut. A v neposlední řadě by si měl vzít příklad z hára tehdy mladistvého intelektuála SLYho, který se filmem mihne. Protože vlající sláma kolem Woodyho uší nemá z hlediska kadeřnictví obdoby. (24.01.2008)