Réžia:
Yimou ZhangKamera:
Xiaoding ZhaoHudba:
Qi-Gang ChenHrajú:
Dongyu Zhou, Shawn Dou, Xuejian Li, Taishen Cheng, Liping Lü, Meijuan Xi, Zheng Wang, Ruijia Jiang, Oliver Chen, Rina Sa, Qing Li, Haiying SunObsahy(1)
Na konci kulturní revoluce se odehrává romance mezi dívkou z města a vesnickým mladíkem. Čínský klasik Zhang Yimou se ve svém nejnovějším snímku vrátil k citlivě vyprávěnému milostnému příběhu z venkovského prostředí, jaký ztvárnil v jednom ze svých nejznámějších filmů Cesta domů (1999). I tentokrát do hlavních rolí obsadil začínající herce a herečky; uvidíme, zda křehká Zhou Dongyu prorazí podobně jako režisérovy předchozí objevy Zhang Ziyi a Gong Li, z nichž se staly mezinárodní hvězdy. (Febiofest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (25)
Ačkoli Láska hlohového stromu přináší motivy u Yimou Zhanga již viděné, pracuje s nimi velmi zdařile. V pozadí příběhu je silná komunistická propaganda, z které si tvůrci nenápadně utahují podobně jako u Huozhe. V popředí je pak působivý příběh o lásce, který funguje rozhodně lépe než v Cestě domů. Není totiž přespříliš poetický, nadnesený, zdlouhavý, ale přesto je něžný a možná i tak trošku platonický... Záměrně neuspokojivý závěr mě sice zklamal, ale jinak film funguje. 7/10 ()
Film se sice svojí kvalitou, způsobem natočení a jistou naivitou zdá býti o několik desetiletí starší, přesto je krásný, udělaný s velkým citem, nadějí, romantikou a velkou tvůrčí svobodou. Je to film, co pohladí po duši, pokud se člověk nechá unášet, nemyslí u něj a nekritizuje či se cynicky nevymezuje, vůči přehnané sladkosti, protože ta je vždy jen opakem hořkosti... Je to film, který mi evokuje jemné, ale sebevědomé tahy štětcem s tuší, a stačí k tomu zasadit do centra děje jeden nenápadný strom. A vydržet dodívat film až do úplného konce. ()
Shodou okolností jsem v rozmezí pár dní viděl dva řekněme trochu podobné filmy. Ono ta podobnost je opravdu jenom základní - v 50/50 je stejně jako v Lásce hlohového stromu muž vážně nemocný a vážně zamilovaný. Rozdíl nemůže být větší. Americké a čínské podání. Všude jsou emoce, ale je to prostě jiný styl. Láska hlohového stromu vypráví o naprosto obyčejných událostech v jednom neobyčejném životním příběhu a vypráví to tak nějak lehce, vzdušně, že člověk prostě kouká i jenom na to, jak rodina skládá obálky. Navíc barevné podání Yimou Zhanga je opět bezchybné, scény u řeky, v altánku, apod. Dongyu Zhou je tak neuvěřitelně nevinná a naivní, až je to vlastně uvěřitelné. Nevinnost bude určitě jedním z klíčových slov filmu. S hodnocením trochu nadržuju, ale já bych jinak těch pět snad ani nedával. Pozor, je to asijské. A když teď čtu poslední komentáře, tak ano, je to svým způsobem Zhangova Cesta domů 2. Stejně jednoduchá a přitom stejně silná. Jeden z mála filmů, které jsem si po shlédnutí pustil (i když už/ještě ne komplet) znovu. ()
No konečne som zistil, prečo sa hovorilo klasickému, našemu guličkovému peru čínske pero! Lebo komunistické čínske svine šetrili na atrament v mene revolúcie! Príbeh to bol ošúchaný, stokrát videný a je mi jedno, že hlavný hrdina skapínal. Nech, ved' bol komouš! Ale atmosféra filmu sa mi veľmi páčila a preto dávam za tri. ()
"V knihách se píše, že když žena a muž leží vedle sebe, žena otěhotní." Funkční romantika na pozadí čínské Kulturní revoluce (která, snad naštěstí, do hlavního děje prosákne jen okrajově). Možná škoda, že je od jistého okamžiku jasné, jak to skončí, ale i přesto to mezi ústřední dvojicí funguje nádherně (obzvláště hlavní hrdinka podává skvělý výkon), celé je to zasazeno do zajímavého prostředí a nejedna scéna vám prostě podrazí nohy (u fotografa, v nemocnici či závěrečné titulkové sdělení). 3.5* ()
Reklama