Borgiovci

Vynikajúce spracovanie osudov a tragédií rodiny Borgiovcov. Druhá séria sa mi pozdávala viac. Aj vývin hercov je skvelý. Ich umenie sa stupňuje každou časťou a všetci si ma postupne veľmi získali. David Oakes by mal hrať len záporákov, proste si ho už ani neviem predstaviť v kladnej úlohe. Som síce trošku poznačená knihou Gordana od Zagorky, kde boli niektoré z postáv načrtnuté a moja fantázia si ich spracovala inak. Ale vo väčšine prípadov sa zhodujú moje predstavy s predstavami režiséra. A tie úvodné titulky? Mokrý sen grafika...krása... (08.12.2012)

Splněný sen milovníků historických „intrikáren“, které se nebojí používat filmovou řeč a nedělají z diváka hlupce, kterému je vše třeba polopaticky sdělovat (snad jen popisky s uvozením období by se hodily, působí to dojmem, že se to vše semele během týdnů a nikoli let) a navíc přecházejí od intrik i k činům. A vůbec nejlepší na tom je, že stále je to především o prokreslených živoucích postavách a emocích. Úvodní tři epizody jsou docela utahané, nic moc se v nich vlastně ani ne(u)děje a navíc je do nich necitlivě a násilně naroubovaná „propojovací“ postava žoldnéře. Ne, že by to bylo špatné, to ne, ale přeci jen jsem si říkal „do čeho si to Neile Jordane duši dal“. Takto si nechat utíkat mezi prsty tak silnou látku jako jsou osudy Apeninského poloostrova za vlády Borgiů je trestuhodné. Jenomže od čtvrtého dílu (a to ještě slabý odvar kvalitativních výšin, do kterých seriál zavítá během druhé série, která patří mezi to vůbec nejzdařilejší v žánru) se Borgiové stávají přesně tím čím měli být od samotného počátku, tedy ukázkovým kouskem na poli intrikářských historických seriálů, byť pravda, že s historií nakládají poněkud "hodně po svém"; a je to mnohdy spíše volně na motivy historie více než co jiného. A byť se autoři „ducha postav i událostí“ drží, tak pro věrný zážitek je potřeba zamířit jinam. Z herců by za zmínku stáli snad všichni (i „kontroverzně“ pojatý znuděný Ironsův papež), ale v čele tohoto nebývale kvalitního hereckého peletonu šlape Arnaudův Cesare. Třetí série je rovněž zdařilá, ale ve své první polovině bez tahu na branku. Ovšem jakmile se rozjede tak opět stojí za to. A i nadále platí, že Cesare je jednou z nejlépe napsaných a soustavně se vyvíjejících kontroverzních postav televizních obrazovek. Největším záporem celého seriálu je ovšem zrušení v momentě, kdy se k nejzajímavější pasáži osudů a činů Borgiovic famílie teprve schyluje; grr… (09.06.2011)

Špičkový seriál, jak už zejména historické seriály HBO umí. O skutečných osudech a jejich drobných epizodách rodiny Borgiů se zase neví tolik, aby na tom, co je známo, autoři nemohli vystavět skutečně zajímavý příběh - a scénárista i režisér toho nadmíru využili. Vyprávění nechybí nic - napětí, překvapivost, humor. Je radost sledovat, jak se dá podat příběh, tradičně interpretovaný jako odstrašující příklad zhýralosti a dekadence, jako vyprávění o tom, že člověk je člověkem, i když je zrovna papežem, že žádným rouchem se nestane svatým, a docela mu přitom dží palce. Dokonalá výprava je u HBO téměř samozřejmostí a Jeremy Irons, můj oblíbenec, snad ani nemohl zklamat. Nenašel jsem důvod, proč ubírat cokoliv ze sta procent. (19.08.2011)

Skvělý historický seriál popisující zločinecko-mafiánské praktiky jedné papežské rodiny. Zajímalo by mě, do jaké míry se jedná o pravdivý obraz skutečnosti, ale podle toho, co jsem si lehce přečetl o rodině Borgiů, to zas tak vzdálené tehdejším poměrům asi nebude. Seriál je výborně rozjetý a tak se těším na druhou řadu. Kdo má rád historické minisérie, tomu doporučuji se přesunout ještě o pár stovek let dozadu a pár stovek kilometrů na západ a zhlédnout Pilíře země. * * * 26. 2. 2014 2. a 3. série: Obě série potvrzují výše napsané a nezbývá než v 5* hodnocení pokračovat. V závěru 3. série se kromě všudypřítomných intrik, zrady a napětí přidaly ještě solidní efekty (a parádní strategie) při dobývání hradu. Až ze zdejších komentářů jsem se dozvěděl, že seriál touto sérií skončil, což je opravdu škoda, protože historie rodiny Borgiů měla určitě ještě co nabídnout. Aspoň, že seriál skončil relativně uzavřeným příběhem a neutnuli ho třeba hned po druhé sérii. (06.09.2012)

Skvělé to není, ale pěkné ano. 1) Slovo, které vystihuje devět dílů seriálu, je pěkný. Pěkné kostýmy, pěkné historické reálie, pěkně vypadající herci, několik pěkných kluků, pěkně (pro masového diváka) napsaný scénář, pěkné zobrazení faktu, že politika byla a je svinstvo za všech období a za všech režimů. Ano, bylo to pěkné. 2) Úsměvné je použití korunovační hymny Sádok kněz jako doprovod k instalaci papeže roku 1492. Hymnu složil čerstvý anglický občan George Frederic Handel v roce 1727 ke korunovaci Jiřího II. Dnešní fotbaloví fanoušci její upravenou verzi patrně znají jako znělku Ligy mistrů. 3) Historické nepřesnosti nejsou příliš závažné. Snad jen bych dodal, že ottomanský princ pobýval v Římě 5 let a zemřel v bitvě u Neapole po boku Karla VIII, kterého doprovázel spolu s Cesarem. Giovanni Sforza nepředváděl svou potenci před kolegiem kardinálů. Cesarova milenka Uršula Bonadeová dokonce vůbec neexistovala apod. 4) V seriálu vystupuje řada pěkných kluků. Především papežovi synové Cesare (26letý Francois Arnaud) a převelmi přitažlivý Juan (28letý David Oakes). Lukrezin podkoní (22letý Luke Pasqualino) stejně jako neapolský princ Alfonso (24letý Augustus Prew) rovněž stojí za hřích. Pěkný je i ottomanský princ Djem (28letý Elyes Gabel) i nájemný vrah Micheletto (39letý Sean Harris). Jinak řečeno, pořád bylo na co koukat. (24.08.2011)