Muži, ktorí nenávidia ženy

Není to obvyklý Fincherův majstrštyk, ale poprat se knihou (tentokrát jsem nestihl přečíst před filmem) není nikdy snadné. Prostřední část se samotným vyšetřováním jede na plný plyn, ale úvod a závěr, byť jsou výborné, trošku vyčuhují. Atmosféra zamrzlých švédských plání je vykreslena, jako vždy precizní režií a hypnotickou hudbou Trenta Reznora. Herecké obsazení na jedničku. Craig i Mara perfektní. Příběh promyšlený, napínavý. Událost zimy, ale nečekejte. (15.01.2012)

Naši diváci neumějí skandinávsky, nebo jak se ta řeč jmenuje, udělejte s tím něco, pane Fincher... Dva roky nazpět jeden dánský stolař vyřezal z borovicového kmene funkční, bytelnou židli, o kterou byl nebývalý zájem. Byla levná, neokoukaná, praktického designu a tak se jeden značkový zámořský konglomerát stolařů rozhodl, že chce taky takovou. Zaplatil toho nejzručnějšího stolaře, dal mu k dispozici ty nejlepší nástroje a nechal ho dělat to, co nejlépe umí. Řeknu vám, zkusil jsem ji v obchodě a sedí se na ní výborně. Řemeslně dokonalá práce. Mně ale víc přirostla k srdci ta původní, co nebyla dělána na základě průzkumů trhu a hlavně - u některých druhů nábytku raději preferuji ručně vyřezávaný masiv ze Skandinávie, než americkou strojně opracovanou dýhu.. V hodnocení mínus jedna hvězda za závěrečnou Zhrzenost (ač věrnou knižní předloze) a Zbytečnost (celý tento počin). Když jsme u těch srovnání, Lizbeth N.Rapace měla v sobě i přes svou asexuálnost zvláštní kouzlo - na kole bych ji klidně svezl. O tu v podání R.Mara bych se ho bál i opřít, ale ona ho stejně ani nepotřebuje, když motorku ovládá líp než Ghost Rider.. (23.04.2012)

David Fincher je jedním z nejlepších žijících režisérů, takže mě nepřekvapuje, že natočil výborný film. Rozdílů je mezi americkou a švédskou adaptací poměrně dost (takže argument úplně zbytečného remaku padá), ale stejně nedokážu sám sebe přesvědčit, že bych měl být s novou fincherovkou spokojený. Prostě nejsem, ačkoli její kvalitu naprosto jasně vidím. Zkrátka koukat se na detektivku, když víte, kdo je vrah, je asi takovej zážitek, jako když jedete lodí na moře pozorovat delfíny, ačkoli víte, že v daném moři aktuálně žádní delfíni nežijí. Můžete si vychutnávat svěží mořský vzduch, opalovat se na slunci, popíjet studený alkoholický nápoj ... ale stejně tušíte, že žádný delfíny prostě neuvidíte. (13.01.2012)

Scénář: Steven Zaillian .. David Fincher má můj obdiv. Jako nekompromisní tvůrce s osobitým režijním i vizuálním stylem. Bohužel nyní mám pocit, že udělal až příliš kompromisů a produkt vypadá víc jako „něčí“ než jeho. Vlastně dostál jen té technicko-řemeslné úrovně. Zkrátka, za tohle mu květiny v rámu posílat nebudu. Nejen já, i Akademie bude taktně mlčet. _ Z herců jsem se především těšil, jak se jinak a případně lépe, jako Lisbeth Salander, předvede „Social“ objev Rooney Mara. I když její kreace není špatná, působí bohužel jen tak cool a postupně na jejím podání uvadá celý film (třeba její osobní motivace pro daný případ úplně chybí - a to mají být případné další dva filmy především o ní), protože svou neproniknutelností a finálním zaláskováním se prostě nestane tím silným středobodem, kterým má být. Navíc, nato, že chtěl Fincher stavět tento film na jejím vztahu s Blomkvistem, tak to vzal tedy hodně povrchně. A dopadlo tak spoustu aspektů, nehledě na chybějící spád a emocionální dopady. Ani ta hudba, jakkoliv občas zajímavá, tentokrát prostě správně nenakopává. Vychvalovaná perverze, násilí či dechberoucno se prostě nekoná a řekl bych, že ti, co tam tohle vidí, prostě nemají moc široce nakoukáno. _ Detektivně odfláklé, přesahy obroušeny na minimum, atmosféra vlažná a emoce vyměněné za tu více tu méně vhodné vtipné momenty. I to anální znásilnění potřebuje verbálně vyzdvihnutí namísto pozvolného obrazového dopadu na divákovu empatii s postavou. _ Ve výsledku sice nejde o nic u čeho by hrozilo uzívané nudění, ale do spirál nadšení a blahého lebedění si v přesahu se také nedočkáte. Navíc, den po projekci, marně vzpomínám na nějakou stěžejní scénu, kterou bych měl stále v hlavě (rozsekaná kočička to tedy nezachrání) a mohl na ní stavět (nejsilněji tam působí vzpomínka, kdy na chvíli vypadl v sále obraz). ___ Pročetl jsem si některé komentáře a diskuze a znatelně vyplývá jedna věc. Tento „remake“ (já vím, jiná adaptace knihy) sklízí úspěch zejména za jméno vepsané u režie. Kdyby tam nebylo, odnesla by to patrně stejně tvrdě, jako většina amerických úprav osobitých Evropských/Asijských předloh. No jo, jenže tahle nekompromisní reakce chybí. (16.01.2012)