Notre jour viendra
Our Day Will Come
Redheads
Réžia:
Romain GavrasKamera:
Andre ChemetoffHudba:
Sébastien AkchotéHrajú:
Vincent Cassel, Olivier Barthelemy, Justine Lerooy, Vanessa Decat, Chloé Catoen, Rodolphe Blanchet, Pierre Boulanger, Jacques Herlin, Aurore Broutin (viac)Obsahy(2)
Co uděláš, když jsi dospívající zrzavý budižkničemu, který až na jednoho staršího chlápka nemá kamarády? Když tě všichni nenávidí a nejvíc ze všeho tvoje vlastní rodina? Když se ti všichni kámoši vysmívají? Odpověď: Ty a tvůj ubohý kumpán seberete všechny svoje prachy, koupíte si sportovní auto, elegantně se oháknete a zamíříte do země zrzavých, do Irska. Co ale začíná jako hledání ideálu se promění v divoké řádění plné nenávisti, násilí a sebedestrukce. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (129)
,,JAK DLOUHO JEŠTĚ BUDEŠ TUPÝM RYŠAVCEM?“...../// IRSKO – KRAJINA SNŮ. Film o rezatý bukvici a doktorovi Vincentu Casselovi, kterýžto odborník na zvyšování sebevědomí buduje panoptikum, které by mu (někdy) záviděl i dr. Parnassus. Tohle šlo lehce mimo mě. Jasně, většinu věcí o kterých tu píšete jsem našel v závěrečný půlhodince, ale zvolená forma je poutavá hlavně díky Casselovi. Vlhko doma nemám, utiskovanej nejsem, sebevědomí mi (většinou) nechybí a do Irska se nechystám. IRSKO – KRAJINA SNŮ všech rezavých (lidí), symbolicky (?) tam jde Patrick (Cassel), a kde jsou trpaslíci v zelených oblečcích? Film, který může navádět (svádět) k násilí. Ale co by člověk neudělal pro splnění snu.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám vlasy ,,do červena“ a sbaleno do Irska. 2.) Nechápu, proč mám na zahradě strom ověšenej zajícema. 3.) Vincent Cassel má charisma ať hraje cokoliv a s kýmkoliv. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Dvaja muži si prežívajú svoju Thelma & Louise story, nasratí na celý vesmír ako D-FENS, jeden je francúzska obdoba Tylera Durdena, druhému hrabe ako Donovi Quijotovi a všetci sa teraz tvárme aká je to geniálna satira na ten zlý svet, v ktorom je každý časovanou bombou, ak nedostane svoju dávku úsmevov, keď v skutočnosti jedinou pointou Notre jour viendra je, že tu žiadna pointa nie je. Film ma neuráža, len jednoducho Gavras a jeho nihilizmus ide opäť raz úplne mimo mňa. ()
[MFF 2011, Karlovy Vary] (SPOILERS) "Ginger's revenge has begun..." Sledovať debut "zúrivého básnika" Romaina Gavrasa (ďalej R.G.) v útrobách veľkého sálu hotelu Termal je zážítok na môj veru abnormálny a ak sa z neho ešte k tomu vyliahne kanonický "masterpiece" o prehlboko zakorenenej inklinácii ku xenofóbii, diskriminácii a predsudkom, tak mi neostáva nič iné, ako len chŕliť oslavné tamtamy. A pravdu povediac, ani neviem kde začať. Takže na preskáčku._______Triumfálnym trikom mi príde najmä dôkladné vystupňovanie celého rozprávania, ktoré sprvu laškuje pomocou vyhrotených srandičiek-chytá príchuť pálivej komédie (vyrývanie, "gotička", moped, dievčatko…) ale-akonáhle dôjde k výmene buričských rolí-dej sa postupne mení a ústi v psychopatickú "hell ride" s nabitou kušou, vyholeními hlavami a majestátnym terorom. Ono vyšpičkovanie do samej krajnosti sa niekomu môže javiť ako skutok ostentatívny/bezcieľny, lenže R.G. (rovnako ako Gaspar Noé) touto hyperbolizáciou vynáša svoje nespratné "prvorodeniatko" do úplne iných, málo objavovaných sfér výchovy/ovplyvňovania diváka a stvrdzuje tak obrovitú predispozíciu k neskoršej, (potencionálu plnej) tvorbe. Takéto hrotenie/preháňanie sa prejavuje predovšetkým forsírovaním explicitnosti, ktorá sa dotýka znehodnocovania/zneužívania ošemetných zákutí-teda homosexuality (svatba), vlastenectva (výkriky) či sexuálnej delikvencie (nespútané vyvádzanie s neplnoletými slečnami) za účelom neústupčivého odboja. Zjednodušene ide o násilné ublíženia na zdravý (bitky, útoky) alebo zaručené drancovanie nervov cez ponižujúce chovanie (vírivka, obchod) s tým, že adekvátna (!) motívacia k týmto extrémistickým činom nejestvuje a asociálnemu anarchizmu je dodávaná ešte istá, pre mnohých neprijateľná poetičnosť (pláž, rečnenie, svetlica). Bystrohlavý antagonizmus, ktorým R.G. stavia na pranier skazenosť našej spoločnosti a činí tak obzvlášt neprispôsobivou, no za to podmaňujúcou cestou._______Nemenej dôležitým článkom je grandiózne obsadenie ústrednej, nemálo zbesilej dvojice. Extraordinárny Vincent Cassel ako Patrick-živnostník poskytujúci poradenské služby a zamestnaním otrávený zošedivelý "brunet"/extrovert túžiaci po udávaní nemravnostných lekcií-po vzrušení. Šokézny Olivier Barthelemy ako Réne-okolím večne utláčaný a od malička šikanovaný hustovlasý "brunet"/introvert plný zlosti-zarmútenosti-zúfalosti, hľadajúc únikový koridor z mínového poľa-z útlaku._______Atmosferické a nervy drásajúce scény podfarbuje "na mieru ušitý" OST od ďalšieho legitímneho člena "Ed Bangerov"-SebastiANa. Bezuzdné klavírne melódie, ktoré obmieňajú gniavivé/napínavé, nadnášajúce/skľúčujúce tóny presne dokresľujú prebiehajúce šialenstvo, krivdu, vieru-nenávisť. Sebastianovi Akchotéovi sa fakt darí počastovať snímok "feelingom" priamej pálčivosti a puncom "neriedenej" osudovosti._______"Notre jour viendra" je perfídne parádnym pokochaním sa nad tvorcovským umom a smelosťou, má obdobnú drzosť/uletenosť ako Zombieho "Vyvrženci z pekla", na place pobehujú (post)tarantinovsky napísané charaktery a celok ovplýva zádúšivou katarziou. R.G. čo by syn oskarového Costy-Gavrasa jasne preukazuje, že jeho vplyv nekončí iba pri početnom produkovaní krátkometrážných formátov (zákázky od zvučných mien-Simian Mobile Disco, Justice, M.I.A., Dj Mehdi, Last Shadow Puppets, etc.) alebo pri jednom uspokojivo zostrihanom turné "A Cross the Universe", ale "vzburou ryšavých" prvotne siaha do výšin artového neba a váženého zenitu sa dúfam dotkne už čoskoro. () (menej) (viac)
Konečně Cassel po Zvrácený dostal roli kterou si představuju. Absolutně šílený film, který popisuje nepředvídatelnou a zvrhlou cestu dvou lidí, jeden znuděný svojí prací a druhý jak se v obsahu píše zrzavý budižkničemu na útěku z domu. Hudba po celý film je dokonalá, zvláště nakonci při scéně s balonem je úchvatná. Sice trochu depresivní ale neskutečně SVOBODNÝ film. ()
Psychicky nemocný psychoanalytik potká začínajícího psychopata, je z toho psycho na první pohled a naší milí pacienti se pod dohledem psychotického režiséra chovají asociálně. No a co? Nenaperu tomu přece za pět jenom proto, že mám rád Casselovic Vincka, že jsem svým mohutným intelektem pobral všechna ta, tupému divákovi skrytá !!!, podobenství a proto tu teď můžu arogantně naplácat dvě áčtyřky o kořenech xenofobie, agresivity, zla, hledání identity, poetice chcaní do vířivky atp. atd., když mě druhá půlka přivedla na hranu totálního znudění, žádná "epesní" katarze ne a ne přijít a ta tzv. "nadpozemská" hudba mě celý film vyloženě srala. ()
Reklama