Náš den přijde

,,JAK DLOUHO JEŠTĚ BUDEŠ TUPÝM RYŠAVCEM?“...../// IRSKO – KRAJINA SNŮ. Film o rezatý bukvici a doktorovi Vincentu Casselovi, kterýžto odborník na zvyšování sebevědomí buduje panoptikum, které by mu (někdy) záviděl i dr. Parnassus. Tohle šlo lehce mimo mě. Jasně, většinu věcí o kterých tu píšete jsem našel v závěrečný půlhodince, ale zvolená forma je poutavá hlavně díky Casselovi. Vlhko doma nemám, utiskovanej nejsem, sebevědomí mi (většinou) nechybí a do Irska se nechystám. IRSKO – KRAJINA SNŮ všech rezavých (lidí), symbolicky (?) tam jde Patrick (Cassel), a kde jsou trpaslíci v zelených oblečcích? Film, který může navádět (svádět) k násilí. Ale co by člověk neudělal pro splnění snu.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám vlasy ,,do červena“ a sbaleno do Irska. 2.) Nechápu, proč mám na zahradě strom ověšenej zajícema. 3.) Vincent Cassel má charisma ať hraje cokoliv a s kýmkoliv. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.03.2011)

tento film je neriadená delová strela - bizarná anti-buddie road-movie, deštrukčná a sebedeštrukčná utopická kamikadze jazda plná podivnej psychológie, terapeutická "oidipovsko-nihilistická" sonda do vnútra totálne frustrovaného a strateného jedinca, artová štúdia nenávisti a inosti a predovšetkým najčudnejší a najnevybúrenejší comming of age film, aký som doposiaľ videl; áno - je to trochu maniera, gavras sa snaží napakovať do filmu čo najdivnejšie indivíduá, najbizarnejšie postavičky, obchádza logiku na úkor emócie, "umenia" a svojho podivínskeho vkusu, ale všetko to drží pokope - asi len nejakou podivnou mágiou alebo vnútornou energiou; filmy ako tento je zbytočné rozoberať, nemajú podľa mňa hodnotu vzhľadom na vonkajšiu realitu, ale na tú vnútornú; je to vlastne sen, ktorý kolíše medzi nočnou morou, mokrým snom a surealistickým bdelím snením, fatamorgánou; (23.04.2014)

Psychicky nemocný psychoanalytik potká začínajícího psychopata, je z toho psycho na první pohled a naší milí pacienti se pod dohledem psychotického režiséra chovají asociálně. No a co? Nenaperu tomu přece za pět jenom proto, že mám rád Casselovic Vincka, že jsem svým mohutným intelektem pobral všechna ta, tupému divákovi skrytá !!!, podobenství a proto tu teď můžu arogantně naplácat dvě áčtyřky o kořenech xenofobie, agresivity, zla, hledání identity, poetice chcaní do vířivky atp. atd., když mě druhá půlka přivedla na hranu totálního znudění, žádná "epesní" katarze ne a ne přijít a ta tzv. "nadpozemská" hudba mě celý film vyloženě srala. (17.05.2011)

Prapodivný film, jehož scénář nejspíš napsal ufon (a to patrně zrzavý), protože postavy se chovaly nesmyslně brutálně a agresivně. Možná to bylo podobenství o dvou nešťastnících, kterým svět dával jen kopance, a proto se rozhodli, že je načase začít prosazovat svoje vlastní pravidla. Jenomže je to zbytečně surové, nevěrohodné, pokřivené a často i protivné. Možná jsou oba dva blázni, i to by mohlo fungovat, kdyby se ostatní lidé pravdivě odkryli podle toho, jak se k nim budou chovat. To ale nenastane. Ostatní lidé téměř nemají prostor, jsou jen zaměnitelnými figurkami, na kterých hlavní postavy zkoušejí svou čím dál zběsilejší agresi a nechutně přehlíživou nadřazenost. Jednoduše řečeno: celé mi to připadalo jako blábol. /28. 4. 13./ (28.04.2013)

Vzpoura zrzků zvaná Náš den přijde je naprosto geniální. Vincent Cassel tady vypadá jako dokonalý dvojník doktora House (ovšem tady je totální psychouš), Olivier Barthelemy předvádí úžasného maniaka s kuší a celá tahle jízda je neuvěřitelná od začátku až do konce. Režisér Romain Gavras pravděpodobně nemá rád lidi. Ale co, tohle bylo tak zrůdně krásné. A trochu osobní. (08.07.2011)