V tme

Za mne je chvályhodné nedělat po miliónté koncentráky nebo život v ghettech. Dvě a půl hodiny Temnoty mne však minuly. Za mne byla lepší než celý film vtipná a zajímavá beseda se sympatickou Agnieszkou (obzvláště její vztah k Němcům). Osudy Poldekových Židů mi byly srdečně ukradené. Zřejmě proto, že než zalezli do kanálu, nebyli nijak vykresleni, tudíž pro mne byli pouhou indiferentní skupinou Židů, která nebyla celý film vidět a hystericky hulákala. Jediný zajímavý byl Poldek... 50% (13.11.2012)

I přes hodně dobré ohlasy (festivalové kritiky, polský zástupce na Oscary) jsem byl opatrný a čekal spíš klasický sentimentální patos a těžký doják. A ono vůbec, In Darkness je opravdu lehce natočený (viz uživatel nehru) film, nezatížený hutným hudebním doporvodem (na to jsem v posledních letech u filmů z války skoro alergický) a tezovitostí. Polský Jeremy Renner (jako fakt) Robert Wieckiewicz v hlavní roli je vynikajicí. Doporučuji servírovat jako dvojfilm spolu s Wajdovými Kanály (13.05.2012)

Och, možnost vidět vitální Agnieszku Holland mluvit její roztomilou češtinou o okolnostech natáčení jejího posledního filmu byla pro mě větším zážitkem než samotná projekce. Myslím, že Schindlerův seznam se dotkl uměleckého nebe, a jakýkoli jiný film na stejné téma už bude vždy jen více či méně povedeným - a především zbytečným - epigonem, který nemá možnost sdělit něco nového. Tedy krom faktu, že lidé i v extrémních podmínkách neztrácejí chuť šukat. (12.11.2012)

I den po projekci mám v hlavě černý tunely. Tunely jsou fajn. Averze na filmy z obdobi Druhé světové války musí jít stranou. V tomhle snímku nejsou na jedný straně ty hodný a na druhý svině. Všichni jsou tak nějak hodný svině a svou pozici odosobněně neanalyzují a snad jí ani nerozumí. Prostě přežívají. Černočerná tma a džungle mnoha odstínů bytí. Rozostřená a místy přímo popřená dichotomie života nad a pod povrchem. "Já se chci vrátit do gheta, tady je tma (...) Já se bojím, vraťme se dolů." Velice silné. (13.11.2012)

Světlo a tma - dva prvky silně ovlivňující celý film. Skoro jakoby dvě neviditelné postavy zasahovaly do samostatného děje. Autentičnost snímku potvrdila dokonce i pamětnice, která se tvůrcům po natáčení filmu ozvala. Agnieszka Holland bez pochyby patří mezi perfektní režiséry a až budu mít možnost podívat se na další její filmy, tak jistě pro ni najdu místo i v mých TOP 10. Nejen světlo a tma či režisérka, ale i Benno Fürmann zazářil a to je co říct, protože německé herce a vůbec filmy nějak nevyhledávám. Konec mě dost zaskočil, protože působil hodně rozpačitě a skoro jakoby za chvíli měl někdo vyskočit s puškou a všechny ty zachráněné Židy postřílet. Robert Wieckiewicz si zaslouží přinejmenším obdiv za neskutečnou zátěž, kterou musel po většinu filmu tahat na sobě. Zasloužená nominace na oscara. (04.01.2013)