O bohoch a luďoch

Režisér Xavier Beauvois využil skutečnou událost, k níž došlo v roce 1996 v Alžírsku ke stvoření filmové úvahy na téma víry a přístupu k ní a (ne)možnosti vzájemné koexistence lidí s jinou náboženskou příslušností. Citlivá režie a velice působivý film, jeden z nejlepších artových počinů tohoto roku. (P.S.: Koukám, že opět se našlo pár jedinců, kteří nejsou schopni překousnout náboženské téma filmu. Možná by se měli vrátit zpátky k něčemu, jako je Šifra mistra Leonarda.) (12.07.2010)

Mohli bychom tenhle film oznacit jako nabozensky. Jenze tohle oznaceni by odradilo celou radu divaku. A tak o tomto filmu muzu mluvit spis jako o filmu o hledani. O hledani viry, sebe sama a moznosti, ktere stejne nakonec vsechny konci stejne. Prave ta (ne)moznost volby je silnym motivem ve filmu Des hommes et des dieux. Mnisi v klastere L' Atlas se vlivem okolnosti museji rozhodnout, zda odejdou ze sveho domova, anebo zda zustanou. Jednim ze zlomovych okamziku je stedrovecerni vecere, kdy mnisi oslavuji prichod Syna Boziho. Misto nej prijde tak rikajic ke stolu nekdo jiny. Nekdo, kdo mnichy donuti premyslet o sile sve viry a o budoucnosti. Dej sice ubiha pomalu, ale vsechno se deje tak nejak prirozene. Proto (a z duvodu toho, ze artove filmy je treba podporovat a sledovat) davam filmu vsech pet hvezdicek. (23.07.2011)

Meditatívny? Duchovný? Filozofický? Čítam si komentáre a nestačím žasnúť. Zbožňujem duchovné filmy, ale o tomto spojení mám ja trochu iné predstavy. Film, ktorý mi nedovolil dotknúť sa postáv, film, ktorý postráda hĺbku a ktorý je vyprahnutejší než saharská púšť. Beauvois sa tak úporne snažil o vznešené artové umenie, že úplne pritom zabudol na to, že takáto dráma potrebuje najmä silný príbeh a psychologické vypiplanie postáv, no tu absentujú základné filmové postupy. Malickove obrazy o vnútornej opustenosti (Nový svet) alebo len Croweova ruka spočívajúca na obilnom poli (Gladiátor) pre mňa predstavujú duchovnejšie, emocionálnejšie zážitky než tento rádoby náboženský film. A to, že nás núti snáď každých 10 minút pretrpieť mníšske biblické ódy, z neho ešte hlboké existenciálne dielo nerobí. (26.05.2012)

Náboženský film, který ale není primárně o tom, že by měl člověk věřit, ale je o tom, jak to může dopadnout, když se dvě víry střetnou. Jako kdyby zde nebyla možnost toho, aby jedna vyhrála, ale ono přece nejde o víru, ale o to, jak se lidé chovají. Někteří dovedou odpouštět, jiní ne. Ani tak mě ale film nedokázal zasáhnout, jak jsem doufal. (12.04.2016)

Na môj vkus sa to až príliš vlieklo a množstvo scén pôsobilo len ako predstavenie každodenného života týchto odhodlaných mníchov. Celý film sa niesol v duchu akejsi dilemy, či je lepšie zostať alebo odísť pred blížiacou sa hrozbou ozbrojených rebelov. Miestami to pôsobilo až príliš lyricky, a to ja pri filmoch, ktoré sa snažia pôsobiť ako drámy fakt nemusím. Ale uznávam, že námetovo to bolo naozaj zaujímavé a aj sledovať tie vzájomné vzťahy mníchov a ich názorové úvahy o budúcnosti. Ten koniec prišiel tak náhle, až som bol sklamaný, že mu bolo venované toľko málo priestoru, čo je naozaj veľká škoda. No ten záverečný monológ bol naozaj silný, taká výnimočná bodka za celým tým fádnym podaním celého príbehu. (15.10.2014)