Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (284)
Sice ještě stále výborná cimrmanovská zábava, ale už s poněkud hořkým nádechem, který mu dává nejen postupné „odcházení“ jeho opor do „českého nebe“, ale také nové posily, které jen dokazují, jak jsou pánové jako Vozáb, Vondruška nebo Smoljak nenahraditelní. České nebe sice je plné inteligentního, typicky cimrmanovského humoru, s několika hravými momenty a nesmrtelnými hláškami, nicméně v žádném ohledu nedosahuje laťky, kterou kdysi v roce 1967 nasadil geniální Akt a divadlo si ji s mírnými výkyvy (Lijavec) udrželo až do geniální Švestky v roce 1997. Jako bych v něm cítil patrnou, ale pochopitelnou, únavu materiálu. Což není výtka ani kritka, jen, vzhledem k situaci, chápavý postřeh, který nic nemění na tom, že cimrmanovská klasika pro mě navždy zůstane tím nejlepším z českého humoru. ()
„Ti hoši vyrývali nožíky do školních lavic obrazce. - Jaké obrazce? - Geometrické! A mě napadlo učit chlapce i děvčata pohromadě. A vidíte, ti chlapci s tím prostě přestali. - Tomu nevěřím. - Přestali. A když jsem se jich ptal proč, víte, co mi odpověděli? Protože zjistili, že to tak NEVYPADÁ!“ Poslední Cimrmanova hra je taková hezká tečka za tím naším případem. Ono ostatně také co dělat od tvůrců Smoljak a Svěrák že? Po léta mystifikovat národ se jim přeci příčí! Seminář plný humoru a hra plná skvělých gegů. Smál jsem se skoro od začátku do konce. Škoda, že je to poslední hra. Teď už si budeme muset vyhledávat geniální srandu jinde. „Útěk může být součástí strategie. Pro vojáka je největší hanebnost de...? - Degradace. - To taky. Ale mnohem horší je de...? – Debilita. - To taky. Ale ještě horší je... - Demokracie. - To je taky pěkný svinstvo, samozřejmě! Ale ještě něco horšího: dezerce! – Měl jsem to na jazyku.“ (80 %) ()
Cimrmanofil nejsem, styl humoru mi sedí. Je inteligentní a je třeba dosáhnout určitého vzdělání k tomu, aby bylo možné ty věci chápat. A i tak jsem jistě nepochopil vše. Literatura mě nikdy nebavila. Na můj vkus, tam te směšných věcí nebylo tolik a některé z nich byly hodně hodně hodně laciné. Bedřich Podmáslí, to je vtip ze druhé třídy... Ale jo, je to možná trošku epitaf Smoljaka, jakási tečka za slavnou érou jednoho slavného člověka o kterém se ve školách nikdy nehovoří. ()
Nejdřív jsem trochu pochyboval, ale nakonec jsem si pustil obě verze s různým hereckým obsazením... a každá vyniká v něčem jiném. Seminář i hra samotná se povedly, i když k úplným vrcholům divadla asi nepatří. Rozhodně je tam ale několik povedených hlášek. "Protože zjistili, že to tak nevypadá." nebo "Z toho mi naskakuje husí kůže" a jiné fórky na Husovo upálení. Líbilo se mi, jak divadelníci-cimrmanologové vyjádřili svůj názor na padělání rukopisů, potažmo vymýšlení historických událostí a postav a udělali si srandu sami ze sebe a svého celoživotního díla. Jinak samotné představení je možná až moc zahlceno historickými postavami a událostmi a chápu, že člověk musí být sběhlý v českých dějinách, aby pochytil všechny detaily a související vtipy. ()
K lístku jsem přišel jako slepý k houslím. Do práce mi zavolal kamarád, jestli nechci jít večer na České nebe do DJC. Tomu jsem se samozřejmě nebránil, tudiž jsem dostal lístek, na který se stojí fronty přes noc, jen tak, mírnix týrnix. Těšil jsem se. Poslední hra, konečně něco nového, ne pořád ty staré "nudné" hry, které zná člověk slovo od slova nazpaměť... Ano, pořád je to typický Cimrman, typický inteligentní humor, typické hlášky, ale už to nějak není ono, už to je asi trochu křeč. Děj hra v podstatě nemá, postavy akorát sedí a vzájemně si nahrávají na vtipy. Ty jsou sice povětšinou dobré, některé dokonce vynikající (s odhlédnutím od vtipů praotce Čecha typu "Bedřich Podmáslí, pardon, Smetana" apod.), leč celkový dojem byl poněkud rozpačitý. Objektivně bych šel určitě níže, leč nějak nemám to srdce... 90% ()
Galéria (10)
Fotka © Originální Videojournal
Zaujímavosti (17)
- První stránka hry České nebe se dostala na papír 21. listopadu 2006. Takto na její psaní vzpomínal Ladislav Smoljak: „Dneska jsme prvně sedli se Zdeňkem ke stroji a napsali stránku a půl. Docela jsme se nasmáli. Což ještě nic neznamená. Shodli jsme se na názvu České nebe. Zdeněk usedal se mnou k psaní s pochybností, zda to téma vydrží na celou jednoaktovou hru. Já tomu dost věřím.“ (mnaucz)
- 4. října 2012 bylo uvedeno slavnostní představení, které bylo živě vysíláno v téměř 40 kinech. Ve slavnostním představení v semináři první tři přednášky byly ze hry České nebe (2010), ostatní z her Švestka (2001), Vyšetřování ztráty třídní knihy (1997) a Záskok (1997). (TomasSlach)
- Autoři uvažovali, že v „České nebeské komisi“ zasedal i František Palacký. Jenže nakonec ho ze hry vyřadili, protože nenašli moc míst z jeho života, které se vžili a ví o nich každý (jako např. upálení Jana Husa, zabití Sv. Václava jeho vlastním bratrem atd.). „My jsem si uvědomili, že ono toho s ním moc není. Napadlo nás, že se dříve říkalo, že někdo ‚mele jako Palacký‘, ale to je tak všechno. Navíc jeho citát: ‚Byli jsem před Rakouskem, budeme i po něm,‘ jsem použili už v „Dobytí severního pólu“,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama