Imaginárne lásky

Odehráno očima a přesto bohémské, uvolněné a sebeironizující - vše tonoucí v cigaretovém kouři, až z toho štípou oči. V hlavní roli milostná rivalita mezi mužem a ženou pojatá jako pistolnický souboj plný radostného očekávání, na jehož konci vždy někdo padne k zemi, ale znovu vstává, olíže rány a s grácií toreadora vcházejícího do arény bojuje dál, až do naprostého ztrapnění... a ano, takhle nějak se chováme, když někoho hodně chceme :-). U svěžích detailů a stylizace, prokládaných lahodným repetivním podkresem, nelze nevidět inspiraci minimálně dvěma filmovými ikonami, z nichž na jednoho doma volají Kar-waii a na dalšího Quentine, pro hravost a zábavnost Imaginárních lásek však lehce odpustitelnou. A ten smrtelně vážný monolog o kouření... jako by mně viděl do hlavy:-) (03.12.2012)

Rozhodla jsem se, že se podívám na všechny filmy od Xaviera, nevím jestli zkouknu všechny za sebou nebo si dám na čas, ale každopádně to nebude trvat tak dlouho, jelikož jeho mladá tvorba zatím není moc rozsáhlá. Jeho filmy mají za prvé něco do sebe a za druhé se na něj i na ně hezky kouká. A ani tento výtvor není výjimkou. Strasně super příběh, nad kterým se na konci pousmějete, jak je ten svět absurdní. Milé. (06.11.2017)

2011: Plný počet a to já moc Audrey nemusím, což je svým způsobem paradox. Ten film je prostě až moc dokonalý, až moc nádherný a mě se až moc líbí. Pozn. pro kuřáky: Musíte se dívat na místech, kde si můžete zapálit ;) XAVIER DOLAN IS SEXY! a to jsem svým způsobem buzna... 2015: Jsem to chytla v půlce na artu a byla to taková vtipná komedie. Jsem se nedostala za tu třičtvrtě hodinu na vlnu toho divnýho pozérskýho života kanadskýho hipstera a fakt jsem se smála. A hodně nahlas. A tak to asi je, no. A pak jsem i brečela. No. A tak to prostě je, asi. (03.04.2011)

Podruhé - a ještě lepší. Je tam Kar-Wai, je tam Gus van, je tam Jean-Luc, je to nádherně, perfektně rozfázované. Je to již tolikrát zmiňovaný Adonis, pozér, nasranej puberťák co vyčítá každej pohled, nemilosrdnost a fetišizace. Je to tak krásně umělé a přecpané stylem a ublížením, že v tom chci žít. (10.12.2010)

Ach jaj, od Ghost Ridera 2 som pri filme takto netrpel. Ale aspoň tam bolo dosť príležitostí sa tomu filmu vysmievať takže nekonečné čakanie na koniec sa dalo aspoň niečím spríjemniť. Je to hrozne povrchné a prázdne, celé je to skôr historka ako príbeh. a strašne šmatlavo zrežírované - pri každej scéne som cítil štáb a výkrik akcia a stop pri každom druhom zábere.Strojené a hrané na efekt - boli to tie veci na ktorých som sa smial (dokumentárne výpovede postáv boli spravené ako nejakým svadbárom, ktorý sa snaží dosiahnuť realitu v hranom filme a nevie ako ... tak zoomuje, spomalovačky som taktodebilne nepoužíval ani ja vo svojich filmoch , občasný zaujímavý yáber ( ktoré boli asi 4) boli totálne samoúčelné atď, atď.) .Občas som mal pocit, že pozerám paródiu a čakal, že mi do záberu skočí Frank Drebin.hlavne sú tam strašne ale strašne nesympatické postavy . Pravdupovediac som do dopozeral pred 4 hodinam a už si z toho nepamätám skoro nič. 3/10 (07.03.2015)