Blondýnka

Samá tragédie. Sledování pro mě nebylo vyloženě nepříjemné, jak se píše všude možně jinde, jen dost monotematické. A když jsem si přečetl, že kniha od JC Oatesové je "fiktivní biografie," pomyslel jsem si cosi o hodně bizarním oxymoronu. Každopádně, Blondýnka je herecky vytříbená a vizualitou dejme tomu lehce podmanivá, ale superlativy bych hodně šetřil. A to jsem si myslel, že dělat nebudu! (17.04.2023)

Ne, nebudu v tom hledat pozitiva a marně se snažit najít jakýkoliv důvod, proč bych tento film měl mít alespoň trošku rád. Blondýnka je artové peklo a co naplat, že Ana de Armas tu šla s herectvím až na uměleckou dřeň. Docela jí to vzhledem k těm sexuálním a nervy drásajícím scénám i věřím. Když ale nemají žádnou logiku a souvislost, tak s tím se smířit úplně nedokážu. Kvůli neautorizované biografii, podle které je film natočen, vlastně nevím ani to, co je pravda a co lež. Z Marilyn Monroe tu udělali chudinku, která schytala všechno špatné, co Hollywood doby nabízel. Mnohdy to bylo až neúnosné a to je vlastně to jediné, co jde filmu k duhu. Jeho sledování je opravdu hodně nepříjemné a psychicky náročné. Podobné filmy točí třeba Gaspar Noé. U něj ale na rozdíl od tohoto filmu chci vědět, co se bude dít dál, možná i pro svojí uvěřitelnost, což mi tady chybělo. Tady mi to bylo vysloveně putna. Naopak jsem myslel, že u té neúnosné délky spíš zdechnu... (30.01.2023)

Asi sme chceli skôr fapovačku, ako ďalší Spencer. Mám pocit, ako by sa kult MM a to, čo predstavovala, preniesol aj do hodnotení, nielen v premárnené očakávania. Niektorí spomínajú televíznosť, je to ale tým príbehom. A úplne chápem, prečo sa Ana de Armas pozastavovala nad ľuďmi, čo nad scénami z Blonde budú onanovať. Je to ako onanovať nad simulovaným znásilnením. Pohŕdam nimi. A pohŕdam aj bojovníkmi za rasovú korektnosť, ktorí v USA protestovali, že Marilyn hraje hispánka (mimochodom pri jednej scéne som uveril, že sledujem archívne zábery, tak bola tá podoba vypilovaná). A pohŕdam aj ironickými boomerskými súdmi, že “zív, príbeh à la ďalšia znudená celebrita”. Sú to väčšinou všetko odporní ľudia, ktorí nenávidia ženy. (04.10.2022)

// Ana de Armas ve své životní roli, a fakt si po zhlédnutí nedokážu představit, že by tady Marilyn někdo dokázal zahrát s větší něhou, s větším pochopením, s takovou mírou zranitelnosti a zároveň postupnou dávkou deprese a schizofrenie, jako to dala tahle kubánská kráska. O to větší škoda, že její fenomenální výkon shazuje sám režisér svojí honipérskou snahou vybrousit formu do jakési metafory na marilyninu rozvrácenou psychiku. Je to ale konzistentně nekonzistentní, roztříštěné, prakticky bez příběhu a tím pádem i bez emocionálního dopadu, protože co vidíme, jsou jen útržkovité střípky ze života slavné herečky. Dominik samozřejmě přichází s plno zajímavými nápady, ostatně kdyby tomu tak nebylo, byla by to vyloženě ostuda, jenže ve výsledku je z nich funkční jen minimum, a tak se tahle 166minutová "biografie" jen zdlouhavě motá od scény ke scéně, občas se pokusí pobouřit, ale je to převážně marná snaha. Témata Blondýnky totiž nejsou ani nová, ani svěže pojatá, nenutí diváky pokládat žádné otázky, které už si nekladli někdy předtím, a pak prostě skončí. Doufal jsem v mnohem silnější a především celistvější zážitek. 6/10 (28.09.2022)

Andrew Dominik jeden z nejlepších filmů všech dob nenatočil, na to je jeho Blondýnka v jistých momentech vypravěčsky až příliš nepřehledná a především dohromady dvakrát nefunguje jako celek a potřebovala i zásadnější zápis. Audiovizuálně vyšperkovaná podívaná se skvělým hlavním hereckým výkonem to ovšem je a minimálně za neobvykle pojatý biopic se Dominikovi klobouček sklonit musí. Koho bude Blondýnka urážet kvůli tomu, že Monroe potencionálně dehumanizuje, ten jen jaksi pořád nepochopil význam slov „historická fikce“ a význam „inspirováno životem“, Blondýnka přitom především zůstává filmem, ve kterém se dá hezky nimrat v jeho detailech. Nevybízí sice k opětovnému zhlédnutí, minimálně ovšem v paměti zůstane ještě hodně dlouho.... (28.09.2022)