Ďalší rok

Upřímné vypravování jednoho obyčejného roku života. Možná může proto nudit, ale mě osobně to dá víc než úchvatné pohádky nebo naopak zbytečná dramata. Chce to trochu zamyšlení, a přiznat si, že takhle to bývá. Za tu nefalšovanost velké plus. Co se týče herců, obzvláště Lesley Manville stojí za zmínku; skoro jako kdyby s postavou (velmi smutnou postavou) naprosto splynula. (20.10.2011)

Jak jen to Mike Leigh dělá, že dokáže vyjádřit dokonale ženské pocity? Tento jednoroční časosběr zachycující neštěstí a osamělost kolem štastného postaršího páru je krásnou interpretací vztahů moderní doby. A na těchto filmech miluji autentičnost života takového, jaký opravdu je. Až se začínám děsit toho svého. (15.01.2011)

Trochu nuda v Brně. Tak si to tak plyne od jedné flašky vína ke druhé a psycholožka Gerri to s klidným svědomím leje do své kamarádky Mary, i když jí musí být jasný, že paní ten chlast dávno přerostl přes hlavu. A jinak? Fakt hodně všední až fádní příběh. Nic světoborného. Kolegům na ČSFD se to ale líbí, má to 74 procent, normalita je u artových diváků v kurzu. (06.04.2019)

Asi tak to poslední, co mě napadá, že je tento film "příjemný" a "milý", jak se tu pořád opakuje. Trošku se bojím, že lidi moc nevidí za tu fasádu realismu daného hlavně typem hereckých projevů, a zapomínají, že jde o poměrně tvrdou "třídní kritiku". Namísto toho, aby film chápali ideologicky (jako ukázku bídy střední třídy v Británii), v něm pak vidí jen obecný pohled na "život, jaký je", jak kdyby to bylo cosi univerzálního a neměnného. Mike Leigh tak vlastně natočil film, jehož divácká recepce jde proti jeho záměrům. (26.01.2011)

Co vlastně určuje, jestli člověk dokáže být převážně spokojený ba i šťastný nebo se bude trápit i v optimismu nehladovějícího blahobytu? Schopnost nebo neschopnost přijímat nejistoty a ztráty a být spokojený s tím, co je, anebo pocit sociální sounáležitosti či naopak osamělosti? Zřejmě žádný universální návod na příjemný život neexistuje. ___ "Nejpříjemnější oddechovka", jak hlásá jeden z komentářů, je stejně tak příjemná a oddechová jako život. Nevím, jestli to myslím vážně nebo ironicky. Ať si každý vybere sám podle momentálního stavu, charakterového založení a příznivosti osudu. Možná by se spíše dalo říci, že každodennost obyčejného života, uplývajícího rok za rokem, je v podstatě o ničem nebo o ničem moc zábavném, strhujícím a pohádkovém. Ještě že máme kde a v čem snít - knihy, filmy a své fantazie, sny a plány. Troufám tvrdit, že sny a fantazie - i ty nejmenší - to je jediné, co skutečně obzvláštňuje život. ___ Geniální film, který nechci vidět podruhé, protože to vidíme každý den kolem sebe. (11.05.2011)