Pohwa sogeuro

Vizuálne, ako to je u Kórejčanov zvykom, to bolo skvelé. No tej melodrámy tam je na môj vkus až príliš. Množstvo spomalených záberov, "dojemné" dopisy matke, konflikt hlavných predstaviteľov, z ktorých sa neskôr stanú najlepší priatelia... A ten záver to už bola čistá soap opera. Neskutočné hrdinstvo a sebaobetovanie všetkých juhokórejských študentov, nechýba scéna na rambovský spôsob... Všetko na efekt, reálnejšie pôsobia aj marvellovky. (14.08.2019)

71 jihokorejských mladíků proti několikanásobné a lépe vyzbrojené přesile severokorejské armády, která krátce po vypuknutí korejské války projížděla Jižní Koreou doslova jako nůž máslem. Jeden z filmů, jenž měl červnovým uvedením v korejských kinech a časovým obdobím, v němž se odehrává, připomenout výročí 60 let od začátku války. Řemeslně špičková, ve vyobrazení válečné vřavy letos bezkonkurenční podívaná, která funguje jak v dramatické, tak víceméně i v emocionální (chlapské) rovině, a má strhující finále podbarvené hudbou nápadně podobné hudebnímu motivu z Pout války. 8-9/10 (31.08.2010)

Hned úvodní válečná scéna bere dech a dost člověka navnadí. Stejně tak příběh samotný o skupince študáků hrdinně bránících školu proti velké přesile slibuje mnohé. Jenže nějak se k mému překvapení v prostřední části nepodařilo nahodit i ty správné emoční grády. Vlastně se člověk nedozvěděl nic bližšího o hlavních hrdinech, proč ten byl takový a ten onaký a to je teda dost nemilé překvápko. Tohle přece Korejci zvládaj dokonale, ne však v tomhle filmu. Poslední osudový válečný střet je zase naprostá bomba a i ty emoce se nějaké objeví, ale není to prostě ono. V tom emočním náboji a propojení mezi osudy zúčastněných očekávám od Korejců přece jen mnohem víc. (23.06.2016)

BUDEME S NIMA BOJOVAT I NAŠIMA HOLÝMA RUKAMA! JSME VÁLČÍCÍ STUDENTI...../// Předpokládám, že cílem úvodní válečné scény není jenom předvést, že režisér byl zřejmě jeden z těch, kteří šli zachránit vojína Ryana (pokud to nebyl Ryan sám), ale jistě (hlavně!) navnadit. Povedlo se! A co dál? Oh Jung Beom je cucák, kterýmu teče (korejský) mlíko po bradě, v první bitvě nedokázal ani vystřelit a téměř mu odešel sluch, ale terazky je z něho velitel. Severní armáda je plná sráčů a vymytejch komunistickej mozků (nemám důvod nevěřit) a on má na starost 71 válečných studentů, kteří mají víc problémů sami se sebou, než z Korejskou válkou. Pak už jen několik přestřelek a závěrečnej ,,mač“. To mezi tím je filmová vzpomínka na 71 hrdinů z Pohangu, kteří 11 hodin ,,šlapali vodu“, a která se nevyhne scénám plných chrabrosti (že by sovětský člověk záviděl) ani troše patosu – na druhou stranu, hrdinové si jistou GLORIFIKACI zaslouží. Byť pro mě je to občas nezáživný, ale hlavně citová linie mě nebere (mámu má přece dneska kde kdo). Tady by se mohli učit u soudruhů v CCCP. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Největším hrdinou Korejské války, kterýho znám je Hawkeye Pierce. 2.) Zajímá mě, jaké jsou děti v korejským pasťáku. 3.) Jsem opravář elektroniky LG a nevím, která část těla se má při opravě používat nejčastěji. 4.) Zjistím, proč nemám do tanku pouštět lidi s termosem. (Ani když mi běží naproti!) /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (01.04.2011)

Režisér Jae-han Lee je prostě učedník Johna Woo, už od úvodních minut víte odkud vítr fouká, ale to není vůbec na škodu. Ten film je sice jednoduchý lineární příběh o partičce studentů co se brání v korejské válce přesile KLDR, jenže všechno tady šlape a funguje jak švýcarské hodinky. TOP mi konečně ukázal, že dokáže být herec, doteď jsem ho vnímal jen jako celebritu těžící ze svého vzhledu a popularity v hudební kariéře. V roli severokorejského lídra neskutečně charismatický Seung-won Cha, v miniroličce zdravotnice se tady mihne Jin-hee Park. Film vrší klišé na klišé, jenže ty postavy byly životné, bavily mě, věřil jsem hercům jejich role, perfektní kamera, hudba, akce, ale hlavně z toho fakt tekly emoce. Režisér prostě umí dostat diváka kam chce, dojme Vás heroickým krveprolitím a příběhem dvou hlavních hrdinů, tleskám, fakt povedené. (09.05.2017)