Super 8

Spielbergovější než současný Spielberg, ale něco z esence hravosti a humanismu E.T Abramsovi stále chybí. 85 % P.S. Zombie film ve filmu byl dokonalý a vytvořil onen potřebný přesah jinak průzračné sci-fi flákoty. Elle Fanning roste v nejslibnější herečku posledního desetiletí, připomíná graciézní ledovou blondýnku Grace Kelly. (16.08.2011)

Není se v podstatě čemu divit, že zatímco Američané jsou v podstatě nadšení, my krčíme rameny. JJ Abrams prostě "vyprodukoval" film pro generaci, která vyrostla na ETm a Blízkých setkáních. Tento žánr, ještě posílený tak oblíbenou atmosférou "tajemna", která v USA frčí, přesně odpovídá zámořskému vkusu a stejně jako tam mají snadnější přijetí westerny, má to lehčí i Super 8. Já jsem na tu hru přistoupil a přestože jsem nikdy neujížděl ani na jednom ze zmíněných kultů, Super 8 jsem si docela užil. Abrams je v gradování opravdu mistr, což je hlavní výhoda. Jediný (a zásadní) problém je, že Super 8 graduje, graduje, graduje, ale postupně nám dojde, že právě ta "gradace" je smyslem vyprávění, ne nějaké velké finále, z čehož pro někoho přichází jisté rozčarování (stejně jako u seriálu Ztraceni - mého naprostého oblíbence). Tady to na mě nepůsobilo zdaleka tak silně, aby byl tento očividný záměr úplně obhajitelný. PS: Stejně jako Cloverfield je to film pro kino. Možná, že jsem tedy udělal chybu, když jsem si nepočkal. Vzpomínám si, jak jsem u Cloverfieldu z kina odcházel nadšený a později na DVD zíval. 65% (30.06.2011)

To, že se mi bude Super 8 až tolik líbit, jsem opravdu nečekala:) V Super 8 se setkává luxusní parta malých, chytrých exotů, kteří jako by vypadli ze Stůj při mně. Vše začíná tak, že banda těchto, vskutku nesmírně talentovaných filmařů, natáčí zombie film. Oni i jejich kamera se poté stanou svědky monstrózní "train crash", kterou to vlastně všechno začne. Kdyby byli o desítky let zpět, ve Spielbergově filmu, setkali by se s jednou z nejkouzelnějších sci-fi postaviček, E.T. Ale jelikož se chlapci nachází v 21. století a ve filmu J.J. Abramse, roztomilý E.T. se proměnil ve Vetřelce, který likviduje nejen obyvatelstvo, ale také jejich elektrotechniku. V závěru filmu se nakonec ukáže, že vlastně vůbec není zlý a že jen potřeboval víru, kterou mu přinesla vlídná slova hlavního hrdiny. Nakonec se s ním všichni rozloučí ve stylu Blízkých setkání třetího druhu. A dokonce i mně málem ukápla slza. A to i přes to, jakkoli byl závěr prvoplánový a klišovitý. Tady mu to velmi ráda odpustím:) Film se mi jednoduše moc líbil, od obsazení, po scénář a tradiční Abramsovy "Lens Flares." And, please, all the awards to Joel Courtney. Ten kluk je tu fakt zatraceně dobrý:) (08.03.2013)

Možná je to tím, že v současnosti intenzivně promýšlím vlastní postoj vůči světu, míru odpovědnosti, kterou k němu mohu zaujmout, ale před Super 8 dám vždycky přednost jakémukoli blockbusteru, který je něčím víc než jen opojnou hříčkou, který dokáže být přemýšlivý, aktuální a přínosný (podobně jako Zrození Planety opic). Pokud je pro Super 8 nějaký záběr skutečně emblematický, je to detail tváře hlavního hrdiny v závěrečné scéně, kdy se kamera pomalu přibližuje k jeho dobrodružstvím umouněné tváři, z níž vystupuje vědoucí úsměv a fascinací rozšířené oči. (Oči, které hledí na resuscitovaný klukovský sen.) Je to právě ten moment, kdy se na jeho místě octne každý, koho Abramsův staromilský stroj času přemístil zpátky do dětských let - nebo alespoň do doby, kdy s nadšením sledoval klasické spielbergovské fláky. Na tom samozřejmě není nic špatného. Tedy alespoň do chvíle, než si uvědomíme, že je to zároveň okamžik, kdy se film usvědčí z hrdelního protimluvu, kdy s definitivní drzostí vystaví na odiv svou rozpornost. <> <> Sám J. J. Abrams tvrdí, že Super 8 je především o tom (floskule, fuj!), jak se vyrovnat se ztrátou. A to tak, že přestaneme lpět na minulosti, která nás k oné tragédii váže, která nám nedovoluje se posunout dál a vést plnohodnotný život v přítomnosti. Toliko ukazuje právě finále. Aniž bych chtěl snižovat potenciální terapeutickou hodnotu, kterou díky tomu Super 8 oplývá, aniž bych toužil být přehnaně cynický, musím poslednímu Abramsovu dílu diagnostikovat povrchnost a pokrytectví. Film samotný se totiž minulosti bohužel nijak vzdát netouží a lavíruje na ní od první do poslední minuty. Vlastně rezignuje na jakýkoli tvořivý vývoj. A to je také důvod, proč se nikdy nedokáže postavit na vlastní nohy, proč zůstává váhavě rozkročený mezi svojskostí a spoléháním se na zbožštěné vzory (pietní nápodobou). Super 8 v podstatě trpí velmi podobným neduhem jako zaslouženě vysmívaná Světová invaze, akorát s tím rozdílem, že střet různých mediálním forem (filmu a videohry) a jejich vzájemné pohlcování bylo nahrazeno střetem osobností, které spolu nemohou vést rovnocenný dialog, neboť promlouvají z rozdílných časových období. (zbytek zde) (10.08.2011)

Tak Abrams má solidně našlápnuto na post nového univerzála, který natočí cokoliv na vysoké úrovni. Super 8 není žádný nový ET (uf) a kdyby si odpustil přehnané digitální pasáže, řekl bych, že se nesnaží působit ani velkolepě. V podstatě je to jen komorní příběh kluka, jeho lásky a víry, že každý by měl odpouštět a nechat minulost být. Hlavní silou pro mě je tempo, které se stupňuje a od pomalejších prvních minut je závěr prostě skvělý a zvedá celek na ty slabší 4*. I přes nedostatek výjimečných momentů nemám dojem, že ta látka šla natočit lépe a poutavěji. PS: zombie-horor točený během filmu u těch závěrečných titulků člověka udrží velmi snadno:) (27.10.2011)