PIKO

S trošičkou snahy se z toho dal vytáhnout film s drogovou tematikou na světové úrovni. Autetičnost, dokonce i filmovost celého radoby dokumentu byla velice zajmavá. Film nepostrádá ani krvavé scény, které svoji odporností mohou konkurovat zahraničním hororům. Některé scény byly na muj vkus až přespříliš a zasloužili by si být vystřiženy. Film je zajímavý i tím v jaké době a jaký historický úsek existence drogy v poslední době tak medializované v ČR dokumentuje. Hodnotím spíš jako podařený filmařský dokument. (29.12.2012)

Na tomto filmu nehodnotím ani tak jeho uměleckou hodnotu, jako spíše coby nositele dost závažného poselství. Requiem za sen to opravdu není, ale myslím, že by to měli pouštět dnešním dětem ve škole. Někdy kolem 7. - 8. třídy, hm? Jak jsem řekl, herecky nic moc, ale hlavní cíl to není. Milé tam zahlídnout Evičku Josefíkovou. Nechci nic kritizovat, chce to koule, něco podobného natočit. Jsem rád, že jsem to viděl, už to nikdy vidět nechci, ale až moje (jestli) děti budou mít 15 let, tohle jim musí přijít na oči... Díky za toto dílo. (12.04.2014)

Perník, piko, čégo či peří. Aneb první vařiči u nás. Kousek ambiciózního režiséra Tomáše Řehořka má několik nadějných pasáží, solidně kombinuje prvky hraného filmu s dokumentárními záběry. Představuje vařiče a narkomana, expolicistu z protidrogového oddělení i bývalého frontmana metalové kapely, který do toho rovněž několikrát spadnul. Místy má vyprávění šťávu, jindy by si divák představoval podrobnější souvislosti a klidně by se podíval ještě dál. Atmosféra je solidně depresivní, zvuk jen umocňuje bezvýchodnost situace. I když pád na samé dno mám raději v klasické hrané podobě. Díky, nedám si. (08.07.2019)

Řehořek se od Proměn posunul zase o něco dál. Pravda, zprvu jsem k tomu mixu dokumentárního a hraného filmu moc důvěru neměl a zpočátku mě to snad i rušilo, ale pak se mi podařilo tento způsob nevnímat a nesoustředit se na něj. Propojení příběhů 3 různých „hrdinů“ bylo i zpracované lépe, nenásilněji než jak tomu bylo třeba právě u Proměn. A více pohledů na danou problematiku bylo jedině ku prospěchu věci, a přestože zvláštní vztah policisty a feťáka byl vůbec nejzajímavější (asi nic ve filmu mě nebavilo pozorovat více), bylo mi v podstatě jedno, kdo byl zrovna na plátně, „těšil“ jsem se na každého z nich. A režisérův způsob natáčení a technická stránka věci byly znovu výborné. Ano, mnohdy dosti (pře)stylizované (a bohužel opakující se), ale nijak zvlášť nerušící. Poněkud horší to pak bylo s hereckými výkony, se kterými to bylo trochu jako na houpačce, což platilo jak v případě postav hlavních (hodně těžký part pro Nováka, nepříliš šťastný casting v případě Königa), tak těch vedlejších. Hodnocení vidím na slušné 4*. (21.07.2018)

Podařenej pohled na život a realitu tehdejších feťáků. Českej dokument z českýho prostředí, což pro mě byl v tomhle případě určitě plus. Unikátní mi přišel hlavně realistickej pohled na to, jak to tehdy v takovejch partičkách chodilo. ("Byli jsme prostě hrozně pohodová parta, jeden přines tablety, druhej hořák, třetí poskytl zavšivenou díru pamatující časy, kdy se jí dalo říkat byt a všichni jsme se společně sjeli jako hovada"). Autentický výpovědi skutečnost ukázaly nepřibarveně, nepřikrášleně, ale hlavně ne zbytečně senzacechtivě. Styl prolínání vypravování a hranejch částí byl super (herecký výkony byly ovšem na ránu). (80%) (26.02.2012)