Réžia:
Roger VadimKamera:
Claude RenoirHudba:
Charles FoxHrajú:
Jane Fonda, John Phillip Law, Anita Pallenberg, Milo O'Shea, Marcel Marceau, Claude Dauphin, David Hemmings, Ugo Tognazzi, Antonio Sabato, Joan Greenwood (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 40 000. Anti-gravitační sex-bomba Barbarella je ze svého klidného poletování vyrušena žádostí prezidenta Země, aby zachránila svět před zlými úmysly vědce Durana Durana. Komiksová estetika, erotický pohled a vtipný nadhled Rogera Vadima vytvořily koncem 60. let vytříběně legrační podivnou podívanou. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (292)
Osobně mě strašně nudilo už české vydání Forestovy komiksové klasiky z r. 2017, a když jsem si ještě pro srovnání pustil i Vadimovu adaptaci, shledal jsem ji přímo nesnesitelnou. Na tu hovadinu se absolutně nedá dívat a film ještě umocnil absurdnost té látky, byť ve své době to asi svůj význam mělo, a jisté výtvarné kvality tomu upřít nelze (přesto jsem vždy Vadima považoval za veskrze druhořadého režiséra, což jsem si zde jen potvrdil). Osobně mám navíc problém už s tím, že francouzský komiks - s hrdinkou, jejímž předobrazem byla francouzská herečka Brigitte Bardot - byl adaptován do anglicky mluveného filmu, v němž titulní roli ztvárnila Američanka (nemluvě o tom, že zcela fádní Jane Fonda s Brigitte Bardot absolutně nesnese srovnání). Jsem každopádně docela zvědavý na ten remake se Sydney Sweeney, pokud skutečně vznikne - horší než ta Vadimova sračka už to být nemůže, na druhou stranu nechápu, proč v dnešní době vytahovat na světlo tak zaprášenou látku, jako by současnost neskýtala mnohem lepší náměty. ()
Od úžasné úvodní titulkové pasáže přes desítky (z dnešního pohledu) naprosto pitomých scén až k „orgastickému“ finále jsem jenom nechápavě zíral a skvěle se přitom bavil. Jestli to Vadim myslel vážně (což doufám nemyslel), dokážu si představit jak se budou lidé bavit za takových třicet let třeba u Van Helsinga (i když ten působí směšně už teď :). 60% Zajímavé komentáře: Oskar, Kass, Exkvizitor, swamp ()
Hodně utajený film s neviditelnými klíči, tajnými uniformami, slepým opeřencem a tristním dějem (možná umýslně, možná ne) , každopádně o něj stejně vůbec nejde, tenhle snímek má tolik smyslnosti a perverznosti, že jsem nedokázal ani na chvilku odtrhnout oči od obrazovky, Jane Fonda je ultrasexy, její sci-fi modýlky provokují dnes natož v roce 68, opakovaně je omráčena, potrhána a obsouložena jen proto, aby mohla odhalit ještě více, nádhera u které upřímně slintám. ()
Striptýzek, fetiš, SM, orgasmy, jeden sexy moment vedle druhého a nadpozemský erotický náboj v hlavní roli s děsivě sexy Jane. A aby toho nebylo málo, víc hlášek než v deseti hláškových filmech dohromady. Ať už je Barbarella naivní úmyslně nebo ne, nedokážu od toho filmu odtrhnout oči. A když by každá comicsová postava byla takhle mrdatelná, porno průmysl by šel do háje. ()
Kdokoli, kdo se jen trochu víc zajímá o postavu Rogera Vadima, musí kategoricky odmítnout představu, že by v případě Barbarelly šlo o záměrnou parodii žánru nebo naopak o vážně míněný film, který se tvůrcům vymkl z rukou. Vadim jednoduše chtěl natočit odlehčený softerotický snímek v kulisách komiksového scifi světa. A to se mu s pomocí mladistvých vnad Jane Fondové taky podařilo. Není to dobrý film, ale má tak zábavně pokleslou až brakovou formu, že leckoho může přitahovat. Na scifistickém žánru skutečně pouze parazituje. Fondová účinkování v Barbarelle považovala za větší chybu než všechny své rozvody a milostné avantýry dohromady a vzhledem ke své feministické orientaci měla vlastně recht. Film je jedním z komerčních důsledků krize filmového průmyslu 60. let, kdy se hledaly nové formy vyjádření a taky meze možného. Erotika ve filmu obsažená dnes působí beznadějně směšně a naivně, ale jen o několik let dřív by se takový film vůbec nedostal do distribuce. Celkový dojem 30 %. ()
Galéria (73)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (16)
- Dildanino heslo Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch je jméno skutečné dědiny ve Walesu. (Divočák)
- Scéna, kdy letí slepý anděl Pygar prostorem s Barbarellou v náručí, probíhala následovně: Specialisté na dálkové ovládání vymysleli rafinovanou konstrukci: ze zeleného pozadí vyčnívala vodorovně obrovská ocelová otočná tyč, na kterou byly mocnými šrouby a háky upevněny dva kovové korzety. Jeden byl vyroben na míru Johnovi Phillipovi Lawovi a druhý pro Jane Fonda a oběma jim co nejtěsněji přiléhaly k tělu, protože na nich museli mít oblečené ještě filmové kostýmy a celé to nesmělo vypadat moc bachratě. Byla to nepopsatelná bolest. Nikdo nepomyslel na partie „tam dole“ a tíhu obrovských křídel, které anděl ještě měl. Představitel Pygara byl přesvědčen, že jeho sexuální život bude předčasně ukončen. [Zdroj: Jane Fonda – kniha Tak šel můj život] (Pavlínka9)
- Ve Vídni můžete vidět muzikál Barbarella, k němuž složil hudbu Dawid Stewart z Eurythmics. (Divočák)
Reklama