Policejní divize Rampart

Moverman v divizi zlých poručíků Abela Ferrary a Wernera Herzoga. Nesledujeme proces rozkladu, to nihilistické peklíčko ústředního dinosaura je konstantní. Mění se jen postavy kolem a to v rozsahu rezistence vůči působení paranoiou trpícího Davea Browna. Rudnoucí Harrelson ho dává neuvěřitelně, fungují i vedlejší role (Larson, Foster), škoda jen, že kamera, která má vnést syrovost a autentičnost tím, jak experimentuje s úhly, rotuje či snímá přes předměty, na sebe strhává až příliš pozornosti. „I want you to know, I never hurt any good people.“ - „What about us?“ (17.06.2020)

Těžko může mít tenhle film lepší hodnocení, když se postavy nikam neposouvají, nevyvíjí se, stagnujou a zůstavají na místě. A spolu s postavama je to dost podobný i s dějem - místo příběhové sinusoidy by se tady dala v podstatě nakreslit jen přímka, která nemá začátek ani konec a je rovná. W. Harrelson je suverénní a zkušenej, charismatickej herec, kterej to umí víceméně odehrát sám, ale stejně to nic nemění na tom, že je scénář neuvěřitelně plochej. Ano, je to drama a tam těch zvratů většinou nebývá tolik, ale tohle bylo opravdu málo na to, aby si to zasloužilo nadprůměr. (03.01.2014)

Mám rozpolcené pocity, protože hlavní hrdina je TAK tupé hovado, že identifikovat se s ním je opravdu nemožné. Na druhou stranu, když to člověk neudělá, má pocit, že se musí přidat na stranu systému (všelijakých vyšetřovacích komisí, co dohlížejí na "korektnost", tj. na to, zda někdo při výkonu povolání, u nás známého pod heslem pomáhat a chránit, náhodou nemydlí negry o trochu víc než bílý...), a to je ještě horší varianta. Jako portrét světa, kde vše je špatně, to docela ujde. Ale nemám rád věci obecně a filmy už vůbec, kde neexistují východiska. (05.02.2012)

Ono to asi opravdu má vypadat jako seriálový Shield. Podobné záběrování - tj. pohyblivá kamera, věci „překážející" v záběru, střídavé sledování postav buď ze značného odstupu (přes ulici, skrz okno) nebo naopak z detailů jejich tváří. Ale zatímco Shield se díky tomuto režijnímu vedení stával „intimním" pohledem do života špinavých poldů a jejich rodin a zároveň nás vrhnul přímo do centra akce a klidně nás nechal hezky zblízka ochutnat chodník, Rampart se o to jen snaží a všechny postavy přitom sledujeme z dvoukilometrové vzdálenosti a nikdy nám do nich tvůrce nedá ve skutečnosti nahlédnout. A natočené je to naprosto strašně. Nekoukatelné. (01.05.2012)

Naturalistický rozpad rodinného a pracovného života v priamom prenose... Myšlienka nebola zlá, len to jej spracovanie bolo dosť úmorné a mdlé, možno to chcelo lepšiu dynamiku alebo ešte nejaký nápad ako zlepšiť emotívnu stránku. Ale ten kto má rád W. Harrelsona si tu príde na svoje, svojou hereckou charizmou toho veľa zachránil, bol to jeho koncert kde to roztočil v plnej paráde. Aj preto nakoniec lepší priemer. 65/100 (05.06.2017)