Spanilá jízda
The Nuremberg Campaign
Réžia:
Oldřich DaněkScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan F. FischerHrajú:
Petr Kostka, Jiří Vala, Michaela Lohniská, Jaroslav Průcha, Martin Růžek, Jiří Holý, Karel Höger, Vlasta Fialová, Václav Špidla, Otakar Brousek st. (viac)Obsahy(1)
V husitských dobách se náboženská pravda sířila i na hrotech zbraní. Když se husté chystají roku 1430 na výpad do Norimberka tzv. Spanilá jízda., aby tam obhájili své učení, mladý velitel jízdní jednotky zeman Keřský, jemuž zlotřilý křižák kdysi unesl nevěstu, to chápe jako příležitost k osobní mstě. Oldřich Daněk se sice snažil nastolit osobitý výklad historických událostí, přemítá o tom, kam vede zaslepená touha trestat zlý skutek dalším ukrutenstvím, avšak jeho verze působí příliš tezovitě a neživotně, nepovznesla se nad popisně ilustrované výjevy ze starých letopisů českých... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (68)
Zdařilé historické drama z významné části našich dějin.. Oldřich Daněk předložil příběh Ondřeje ze zajímavého úhlu pohledu a celé vyprávění o husitech jinak, v každém případě k zamyšlení, o církvi, o víře a v neposlední řadě o pomstě.. Herecký ansámbl skvělý, mladý Petr Kostka v hlavní roli nesmírně charismatický, Karel Höger jako fanatický legát výborný, moc se mi líbil Martin Růžek jako Prokop, nepochybně stojí za zmínku Jiří Vala a zajímavá Michaela Lohniská.. ()
Historický velkofilm (i když s rozpočtem to asi nebylo úplně slavné) z přelomu společenských epoch, už ne schematismus 50. let a povinná adorace husitství, ještě ale husitská éra jako nejvýznamnější historická epocha našich dějin, ještě ne renesance dějinného pojetí profesora Josefa Pekaře, neboť dosud je stále dogmaticky platné pojetí českých dějin dle Palackého, respektive Zdeňka Nejedlého. Oldřich Daněk tedy v roce 1963 točí historický středověký film o husitech, na Vláčilovo pojetí středověku ještě zjevně neuzrála doba. Přesto vznikl film vyprávěný moderní filmovou řečí, bez dobového schematického zatížení, s velmi moderními výrazovými prostředky - kupříkladu strhující subjektivní kamera (Ondřejův útěk lesem je hodně sugestivní), nesynchronní obraz a zvuk (např. při vzpomínce na vypálení Ondřejovy tvrze), časté flashbacky... Zajímavý je i sám příběh pomsty, který ideově nabourává schematickou představu o čistoskvoucích husitech. Velmi originální je struktura vyprávění, dělená do třech epizod, které obsáhly časový úsek několika let, ohnisko příběhu eliminuje historickou epochu včetně všech bitev (ve filmu vlastně není zobrazena ani jediná, jen se nich mluví) v podstatě jen na osudy hlavního hrdiny Ondřeje a jeho cesty ke mstě. Potud velmi podařený historický velkofilm. Škoda pak faktu, že všechny postavy promlouvají jen česky a není rozlišen český a německý jazykový živel, stejně jako se lze podivovat nad matematickými znalostmi středověkých Čechů, když původem prostá husitská dívka hovoří o ,,80 tisících" křižáckých vojáků... ()
,,Není smíření. Jako není smíru mezi ohněm a vodou." Hned na začátku mě velice upoutala úvodní skladba během titulek - chytlavá rezká melodie amatérsky zpívaná vojenským davem jako vokál bez textu a bez hudebního doprovodu, uvnitř přerušena odříkáním modlitby. Už tenhle hudební experiment sliboval kvalitní podívanou, která záhy na to přišla. Jenom jsem se dlouho při sledování špatně domníval, že Vala a Kostka představují jednu a tutéž postavu v různém věku, ty flashbacky z minulosti a představ (ač zachyceny velice zajímavými kamerovými záběry) byly spočátku matoucí a ta podoba neuvěřitelná... odrovnal mě prakticky až jejich závěrečný střet. A ten byl i coby překvapivě komorní vyvrcholení historického velkofilmu strhující! Tedy nikoliv velkolepá bitva, ale obyčejná pomsta na malém prostoru zchátralého staveniště. Už jen za ten výkon Jiřího Valy jednoznačně plný počet! Oldřich Daněk natočil výborný historický snímek podle svého námětu, scénáře a stylu, jako obyčejně, i zde vrývá do svých příběhů zajímavé myšlenky. Kvalitní šedesátkový "historický art" i vedle dvou proslulých děl Františka Vláčila. (95%) ()
Značně necelistvý historický snímek plný dějepisných ilustrací a nepřesvědčivých psychologizujících vsuvek. Rozpětí mezi popisem událostí a vnitřními dramaty nic neprotkává; leda dvě stylotvorné tendence – karikatura a pathos. Ani ony ovšem příliš k jednotě nepřispívají: nespojité a vždy samostatně artikulující jen zahušťují ideologickou kaši. ()
Spanilá jízda mě velmi zaujala, možná bych měl říct i překvapila. Film silně připomíná styl Františka Vláčila a Vladimíra Körnera. Je natočen originálním stylem, podotýkám, že dobře, snad jen ty vzpomínky hlavního hrdiny měly být delší. To poblikávání bylo přece jen příliš artové. Na rozdíl od většiny filmů, které po skončení nějak více či méně pustím z hlavy, k tomuto diváckému zážitku se stále vracím. Jak píšu na začátku, tento film mě skutečně zaujal. A on je také svým způsobem výjimečný. Historických filmů ze středověku moc nemáme. Vávrova trilogie je natočena spíše jako ilustrace učebnice a soustředí se na husitství jako celek, tady se jedná o individuální příběh na pozadí husitských válek. A velmi zajímavý příběh. ()
Reklama