Příběhy obyčejného šílenství

Dejvické divadlo je kvůli sestavě nejspíš moje nejoblíbenější, naživo rozhodně nejlepší, ale pokud není ta možnost, potěší i záznam. Třeba Příběhy obyčejného šílenství jsou na prknech o dost zábavnější než film, vtipy mají lépe vystřiženou pointu, přechody kulis je radost sledovat, ale hlavně dejvické trio Plesl, Krobotová a Melíšková povyšují jakoukoli divadelní hru na vyšší level (třeba vzpomínky na Ucpanej Systém mě táhnou i po letech do kolen) a bez nich filmové zpracování prostě nebylo ono. Smála jsem se a ač je to totéž, film mě opravdu ani z poloviny tak nebavil, takže za čtyři, ač věřím, že naživo by to bylo za plnou palbu bez váhání. (18.01.2020)

Tak viděl jsem film, hodně na mě zapůsobil, a tohle to bylo ještě intenzivnější. Myslím, že málokterý film nebo divadelní záznam je tak lidský a schopný vyjádřit potřeby a nutnosti života. Tady se kromě velkých životních témat jako je láska řeší i drobné úpadky a úchylárny každého z nás, což je věc, kterou si málo připouštíme, ale dějí se jich tisíce. Každý máme trošku divného kamaráda, trošku stále aktivní minulou lásku a trošku rodiče co nám radí. (20.07.2022)

Minimálně první polovina je téměř nepřerušovanej výtlem. To dělá z téhle inscenace tak dvakrát lepší zpracování, než celovečerák. Kromě toho, že děj je místy docela jinej (a lepší), si taky herci se svejma postavama víc hrajou a maj mnohem ujetější pohyby, ksichty, kecy, zážitky. Trojan to sice úspěšně vede, ale třeba Krobot, Divíšková, Ornest, Myšička, Šimčík, Plesl, ti všichni jsou úplně dokonalí a vtipní a já nadšenej. Holt taky to má jedno mínus a to je druhá polovina, kde už tolik srandy není a objevujou se tam různý kiksy, co mě moc nebavily. Ale celkově to je prostě bomba, kterou bych chtěl klidně vidět i naživo přímo v divadle. (02.08.2017)

Patrím k tým, ktorí i prostredníctvom telky mali dokonalý divadelný zážitok.Vďaka nádhernej vyváženosti vtipu a vážnosti,absurdity a reality, vďaka originalite dialógov, skvelej réžii i sympatickej scéne.Ja originálna nebudem, pretože najviac som bola hotová z Trojana a spol..Milujem tzv.civilné herectvo, ktoré mi bolo dopriané ako dávno nie.Doslova som sa zubila nie len nad hláškami, ale i nad prirodzeným prejavom všetkých predstaviteľov, pretože nie je zďaleka samozrejmý - i mnohí "velikáni" majú v divadle sklon prednášať a kričať.U pána Trojana,Krobota a pani Divíškovej sa toho báť nemusím, naopak užívam si ich stotožnenie s úlohou i užívanie si tohto stotožňovania. (01.05.2010)

Ať žijí prkna, fakt že jo. Srovnání s filmem se nabízí, protože k té adaptaci jsem se dostala dřív. Nemůžu říct, co se mi zdá lepší, je to jiné. Na divadle se mi líbí nepřítomnost tety. Klára Melíšková je taková vhodnější, energičtější a střelenější Jana. A samozřejmě duo Krobot - Krobotová je kouzelné. Oproti tomu se mi zase sousedi a jejich verze líbili víc ve filmu. Rozhodně je chválihodné, že film nepůsobí divadelně a naopak. Používají si pěkně každý svoje prostředky a všichni jsou spokojení. Paráda. (27.05.2010)