Jeden deň

I love you so much, I just don't like you anymore.. Hodně originální snímek, co se zpracování týče. Můžeme vždycky nahlédnout jen do patnáctého července každého roku, zbytek je pro nás záhadou. Toho patnáctého se obvykle Emma s Dexem sejdou, ať už v příjemném duchu, naštvaní, anebo prostě jen s cílem se tomu druhému svěřit. Pěkně to mezi nimi po celou dobu jiskřilo a film měl slušně naběhnuto na plný počet, jenomže když se ti dva dali dohromady, začala to být nuda (tak už to ale ve vztazích bývá,ne?:) ). Napětí bylo fuč, vtipy se vytratily a začalo jít do tuhého. Nemluvě o úplném konci, který mě docela vytočil. Ale jinak se mi One Day přesně trefil do nálady, takovou romantiku jsem už dlouho chtěla vidět. A Anne sice moc nemusím, ale tady byla snesitelná a se svými sarkastickými poznámkami i vtipná. (08.09.2012)

Strašná nuda. Jim Sturgess neumí hrát, Lone Scherfig točit, a Anne Hathaway? U ní jsem se nikdy nedokázal rozhodnout, jestli je to ošklivka s občasnými světlými chvilkami, kdy si na ní dá koukat, nebo krásná holka, která ale někdy vypadá strašně ošklivě. Tenhle film mě totálně minul, uspal a k smrti znudil - naprostá ztráta času. (10.01.2014)

Romantické klišéééé... tak romantické, tak poetické, tak blééé. Snažil jsem se a s komentem jsem vyčkával jako spravný taktik, hledal něco víc než jen ten "jeden den", nooo co se mi dostalo? Dvě osoby, které jak jinak nebyly od začátku sobě souzeny, vlastně byly ale nebyly, se najednou dají dohromady. Velká láska, láska velká, no kde bylo, tam bylo, moc "tří čarodějek" jim jak jinak nepřeje a proto bum bac, katastrofa - (šipka to má být) zazvonil zvonek a pohádky je konec! Neskutečně úžasných, přeslazených 107 min., kdy jsem i málem vyrojil slzu. Ten osud je ale sviňa. 4/10 (19.10.2011)

S potěšením konstatuju: duch knihy zachován! Uživ. Galadriel píše: útržkovitě vybrané a doslova opsané pasáže, v nichž bych se (bez znalosti knižní předlohy) ztrácela. Nesouhlasím. Pravdou zůstává, že film není (a nikdy nebude) kniha, ale jedním dechem dodávám: zde se škrtalo s citem a to nejdůležitější bylo ponecháno. Dokonce si troufám tvrdit, že to proškrtání snímku v drtivém počtu případů prospělo. Kniha byla v pár pasážích zbytečně rozvláčná (čti doslovná). Pokud bych měl něčím (předlohou neposkvrněného) diváka nalákat, tak vyjma originálně pojmutému konceptu mapujícího tentýž den po dobu 20-ti let (tj. od 15. července r. 1988 – do 15.července r.2008) bylo by to bezpochyby příjemně bezprostředně civilní herecké duo A. Hathaway-J. Sturgess. Oba bezezbytku naplňují moje (knižní) představy dotyčných hrdinů. Tj. bezstarostného volnomyšlenkářského frajírka Dextera, řešícího tak max, na který večírek (za)jít, kterou holku přefiknout pro dnešní večer, tak i mladá zapálená studentka Emma plná ideálů, dychtící měnit (zachraňovat) svět, včetně jejich „vystřízlivění“ životem , kdy se jejich osudy (vy)mění a Emma je ta, která se dočkává úspěchu (v podobě uznávané dětské spisovatelky), byť (osud tomu chce) ze svého štěstí se nemají radovat dlouho. Klišovité, patetické, přeslazené, s citovým vydíráním a happyendem na konci.... Mně se derou z úst spíše slova jako snímek ze života s dovětkem, že pokud by tohle měl být „přeslazený“ KONEC (směr), kterým se budou od této chvíle ubírat současné snímky, stal by se ze mě „na stará kolena“ snad i fanda žánru. SPOILER! Hovno přeslazený konec. Stejně jako v případě knihy, žádná sladkobolná srdceryvná donekonečna protahovaná scéna. Jednoduše stroze úderné: autobus – prásk a konec resp. začátek něčeho nového, protože ač to v dané chvíli tak nevypadá (a hrozně to bolí) život jde dál, žít se musí a platí tolik otřepané, ale nesmírně pravdivé „čas je lék na všechny rány“. Nic pro puberťáky, nicméně Ti, kteří mají již nějaký ten (ne)úspěšný vztah za sebou, párkrát jim život nafackoval...., si „kus toho svého“ zcela jistě najdou. P.s. když vidím, čemu všemu se tady bez váhání přišpendlují 3-4* a tomuto snímku se dostává * 2, ty 4* (si pro sebe) hravě obhájím. (04.01.2012)

Jsem poměrně tvrdý chlapík, prošel jsem nějakou tu cestu a nebylo to lehký. Ale abych takhle brečel u filmu, který mě vcucnul do své romantiky, přežvýkal a vyplivnul plačícího, to se dlouho nestalo. Gratuluji režisérovi. Moc pravdy na jeden film. Štěstí většinou leží nejblíž nám, abychom na něj vždy dosáhli a mohli ho mít. Nebuďme slepí, říká flm. (21.06.2014)